Mnozí čtenáři už jistě tuší, o čem tento článek bude, ale pro ostatní je třeba to osvětlit. Takže… Příští víkend posílá slavný a mnou docela milovaný režisér do kin film Loganovi parťáci. Ve jmenovaném bijáku hrají Daniel Craig, Adam Driver, Katie Holmes, Channing Tatum, Seth MacFarlane, Sebastian Stan, Hillary Swank a mnoho dalších známých jmen. Sám režisér ho popisuje jako Dannyho parťáky z prostředí NASCAR závodů. Film půjde do 2500 – 3000 kin. Soderbergh se rozhodnul obejít velká studia a snímek financuje plus mínus sám, rozumějte jakoby nezávisle. A týka se to i reklamní kampaně.

Tolik k nastínění výchozí situace a vy už jistě máte na jazyku první otázku: „Čím je zrovna tento film tak výjimečný? Vždyť v minulosti už mnoho lidí zkoušelo velká hollywoodská studia obejít a film financovalo nezávisle?“ Tak zaprvé – mluvíme tu o velkém a relativně drahém filmu (rozpočet 30 milionů dolarů bez nákladů na reklamu), který jde najednou skoro do každého amerického kina. Za druhé – Soderbergh v míře větší než kdy v minulosti vynechává jakéhokoliv prostředníka (rozumějte studio), které by za filmem stálo. Kvůli tomu nově zřídil společnost Fingerprint Releasing se svým partnerem Danem Fellmanem. To je Stevenův kámoš a bývalý šéf distribuce filmů u Warnerů.

Pořád jsem vás nepřesvědčil, že jde příští týden v Americe do kin gamechanger? Dejme zase na chvíli slovo Stevenovi: „Vlastně nepřicházím s žádnou novinkou. Jde o to, že kombinuji dříve vyzkoušené postupy a zkouším poslat film do kin podle mojí vlastní formule. Funguje to vlastně tak, že pro pokrytí samotných nákladů na film předprodáme práva na uvedení snímku v zahraničí. Co se nákladů na výrobu kopií pro kina a reklamu týče, tak tady jsme krytí díky prodeji práv na vše, co se netýká uvedení filmu v kinech.“

Zatím vše jasné? Legrace začíná u americké distribuční společnosti Bleecker Street. To je relativně nový hráč na hollywoodském písečku, který vás možná cvrnknul do nosu, když nedávno v zámoří distribuoval náš „domácí“ Anthropoid. Soderbergh to vymyslel tak, že Bleecker Street za spolupráci dostane pouze malá procenta aneb tzv. distribuční poplatek a fakticky nic tedy neriskuje. Svým způsobem to není prostředník v pravém slova smyslu, ale spíše takový „facilitátor“, který prostě fyzicky dostane kopie filmů do kin.

A já zase vím, co chcete říct: „Ale vždyť to fakt není žádná novinka, Soderbergh tohle přece aplikoval už u striptérské bible Bez kalhot“. Částečně máte pravdu. Soderbergh tenkrát opravdu dlouho jel na vlastní triko. Oslovil Channinga Tatuma a napůl financovali sedmimilionový rozpočet. Následně rejža doma sestříhal trailer, odjel do Cannes a film tam předprodal do tolika zemí, že měl peníze okamžitě nazpět. A ještě něco navíc. Fór je v tom, že později prodal práva i na uvedení v amerických kinech. Šťastným kupujícím byli Warneři. Právě ti se dočkali toho obřího úspěchu, kdy film s nicotným rozpočtem otevřel za necelých 40 mega a celkem si v zámoří přišel na fantastických 114 mega.

Celý svět si tenkrát šeptal o tom, jak na jednom filmu vydělali režisér a hlavní hvězda víc než na všech svých předchozích projektech dohromady. Až na výjimky jsme jim to přáli. Jenomže rejža nedávno řekl něco v tom smyslu, že Warneři rozjeli obří reklamní kampaň a většina jejich domluvených procent se utopila právě v nákladech na uvedení. Čtete správně, Soderbergh a Tatum na tom dobrodružství samozřejmě trhli obří peníze, ale stejně se na jejich straně objevuje „držkování“ nad tím, že většinu peněz sežral právě onen nepopulární prostředník.