Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: 50 filmů před Star Wars, které musíte vidět (1/5)


ikona
KarelR
hollywoodtéma
Pokud to s filmem myslíte vážně, tohle byste měli nakoukat. 

Už přesně nevím, kdy jsem tenhle článek slíbil. Ale předně bych chtěl poděkovat TedGeorgeovi, pepovi a dalším, že mě k němu dokopali.

Takže... než jsem se dospělácky připojil mezi pracující lid a tak tak stíhal psát na MovieZone to nejdůležitější, strávil jsem zhruba půl mládí u tvorby klasického a Nového Hollywoodu. Ani ne kvůli tomu, že bych se nějak potřeboval vzdělávat. Jednoduše jsem měl to štěstí, že mě ohromně bavily i filmy, které vyšly před zapnutím světelného meče. Většina čtenářů MZ nejspíš patří k divákům, kteří před Star Wars couvají jen výjimečně. A je to ohromná škoda, protože tak míjí zhruba 50 let luxusních celovečeráků.

 

Série pěti článků, do níž jste právě zabloudili, má za cíl jedinou věc - představit 50 filmů z let 1930 až 1976, s nimiž nešlápnete vedle ani dnes. Samozřejmě tu bude spousta obrovských děr a opomenutí zásadních klasik (10 filmů na dekádu holt není zase tolik). Záměrně jsem ale nevybíral ani to nejdůležitější ani to úplně nejlepší z daného období, nýbrž filmy, které jdou zasadit do obou kategorií. Na jedné straně totiž mnoho stěžejních filmů neodolalo zubu času a dnes je trochu problém na ně koukat. A na druhé straně existuje spousta famózních snímků, které rozhodně nejsou "absolutní povinností" a spíš patří mezi zapomenuté klenoty.

Ano, v jádru tedy dostáváte tu nejskousnutelnější povinnou četbu. Jakýsi holý základ, na který se pak dá nabalit řada dalších excelentních kousků. Nejdřív je ale potřeba u něčeho začít a za mě je to tady:

30. LÉTA | 40. LÉTA | 50. LÉTA | 60. LÉTA | 70. LÉTA

Filmařina se zrodila těsně před začátkem 20. století, proč tedy startujeme až ve 30. letech? Inu, protože jsem tři dekády němého filmu veskrze přeskočil i já. Nepochybuju o tom, že tam je kupa vynikajících kousků, zlatý věk Hollywoodu se nicméně rozjel až v roce 1927 s Jazzovým zpěvákem. Revoluční nástup zvuku pohřbil němou éru zhruba za dva roky. A vlastně byl tak ohromně drastický, že ho přežilo jen několik univerzálních legend.

Světla velkoměsta (1931)

Jednou z nich byl Charlie Chaplin, jenž byl tak velkou hvězdou, že si mohl dovolit neslýchané - prostě dál točit němé filmy. Jeho Světla velkoměsta jsou ohromně dojemnou romancí i brilantní komedií, v níž se Chaplinův ikonický tulák zamiluje do slepé květinářky. Ta si shodou náhod myslí, že je její nový známý bohatý a mohl by ji dostat na operaci. Což slouží jako odrazový můstek pro srdceryvný příběh, který bych s klidem doporučil jako nejstarší hollywoodskou pecku.

Zrůdy (1932) (V.I.M.)

30. léta nám dala kupu nejklasičtějších hororů od Drákuly po Frankensteina. Většinu z nich ale dnes docení jen fajnšmekři, takže si raději popovídáme o Zrůdách. Asi nejděsivější film 30. let režíroval Tod Browning, který o rok dříve úspěšně oživil právě Drákulu. Dostal tedy slušné peníze na drama o cirkusácích, v němž si zahrály autentické "zrůdy". Jak už jste se možná dovtípili, svět na něco takového absolutně nebyl připraven. Původní verze Zrůd byla tak drsná, že nešla do kin (a bohužel se nedochovala), i ta upravená je ale neuvěřitelně děsivým zážitkem, který je unikátní hlavně svojí téměř dokumentání obyčejností. Jak se vlastně žilo v zákulisí show, jíž kdysi navštěvovali milióny lidí? A je horší zrůdnost tělesná nebo charakterní? Tenhle majstrštyk sice pohřbil Browningovu kariéru, i dnes byste ale marně hledali něco tak silného jako Zrůdy.

King Kong (1933)

V březnu 2017 nás čeká další King Kong (tentokrát s Tomem Hiddlestonem a Samuelem L. Jacksonem), něco mi ale říká, že to zase nebude taková darda jako originál. Jistě, revoluční monstrflák z 30. let je černobílý a vznikl za pomocí "zastaralé" stop-motion animace. Pořád se ale jedná o parádní dobrodružnou jízdu, která strká do kapsy obě vyspělejší předělávky. Osobně dost můžu i 11 let starou digihříčku od Jacksona. Wow efekt prvního King Konga je ale stále tak silný, že jsme ji v podstatě nepotřebovali.

Moderní doba (1936)

Ano, dvojitá dávka Chaplina. Jenže co mám dělat, když si dovolil nemluvit ještě v roce 1936? Zatímco celý Hollywood směle kráčel kupředu, Chaplin to ještě naposledy zkusil (téměř) bez zvuku a byla z toho triumfální rozlučka s němým filmem, v níž byly kritizovány zoufalé pracovní podmínky v době Velké hospodářské krize. Jak už vám zřejmě došlo, Chaplin byl expertem na zábavné filmy se sociálním přesahem a se svým tulákem dokázal velké věci. Když ho tedy po 22 letech (!) posílal do důchodu, zaslouženě z toho byla obrovská událost.

Smím prosit? (1937)

Asi nejslavnějším hollywoodským muzikálem je dnes Zpívání v dešti. Gene Kelly tam ale staví na odkazu nejlepšího filmového tanečníka všech dob Freda Astairea, jehož kombinace preciznosti a bavičského umu nikdy nepřestane vyrážet dech. Astaire natočil se svojí partnerkou Ginger Rogers 10 tanečních romancí, které nabízejí hodiny zábavy na parketu i mimo něj. A i když se těší věhlasu zejména Páni v cylindrech, za sebe bych doporučil mnohem nahláškovanější Smím prosit. Chcete drobnou ochutnávku? Tady máte nesmrtelný telefonát z vězení!

Leopardí žena (1938)

Nejlepší herečka všech dob a nejsympatičtější herec všech dob se na plátně sešli hned čtyřikrát. Co vybrat? Ačkoliv bych klidně mohl vypíchnout i dojemnější Holiday nebo romantičtější Příběh z Filadelfie, jasnou volbou je ztřeštěná komedie Leopardí žena, v níž se Katharine Hepburn a Cary Grant musí starat... ano, o leoparda. Téhle šňůře karambolů se těžko konkuruje dodnes, nepřestává totiž být neskutečně energická, správně bláznivá i mistrně vypointovaná. A navrch má jeden z nejsehranějších hereckých párů všech dob, takže by vážně neměla zmizet v propadlišti dějin.

Vítejte v roce 1939, podle mnohých "nejlepším hollywoodském roce všech dob". Pro dnešního diváka to zní trochu šíleně, já bych ale tohle tvrzení skoro podpořil. Mohla by se v něm totiž odehrávat celá tahle topka, která se nakonec musela spokojit se čtyřmi zářezy.

Bouřlivá dvacátá léta (1939)

Hned v tom prvním se opět podíváme o žánr dál, a to ke gangsterkám, jimž ve 30. letech kraloval James Cagney (aka tehdejší Joe Pesci). Jeho Bouřlivá dvacátá léta vypráví o bývalém vojákovi, který po první světové válce nemůže sehnat práci. Dá se tedy na pašování alkoholu (protože co jiného má člověk za prohibice dělat?) a zažívá svoje největší vzestupy a pády společně s dobou. Proč byste měli z cagneyovek vidět zrovna tuhle? Především není zas tak nadsazená, hodně jí ale pomáhá i chytrý scénář a úderná režie, která vás dynamicky protáhne celou dekádou. Takhle ucelených dobovek není moc. A zrovna tahle si pozornost určitě zaslouží.

Čaroděj ze země Oz (1939)

U nás se Čaroděj ze země Oz zas tak nechytil, v Americe by ale stále mělo jít o rodinný biják číslo jedna. Na dobrodružství malé Dorotky, která se dostane do magické země Oz, se podílelo pět režisérů. Šlo o tedy o nesmírně problémovou produkci, nakonec z toho ale zázračně vypadla pohádka, která asi nikdy nepřestane být zábavná, napínavá i poučná. Svět z pera L. Franka Bauma se po tomhle hitu dočkal nesčetného množství dalších adaptací. Žádná ale nepřekonala barevný výlet s Judy Garland, jehož legendární status vlastně není tak těžké pochopit. Na Čaroděje ze země Oz se totiž nechytá ani Disney!

Jih proti Severu (1939) (V.I.M.)

Označením velkofilm se dnes plýtvá skoro na každou produkci za 100+ milionů. Tou pravou definicí velkofilmu byl ale ve 30. letech Jih proti Severu, dodnes nejnavštěvovanější a nejvýdělečnější film všech dob (pokud byste Avatarovi podrazili nohy inflací). Tahle čtyřhodinová romance má bohužel problém v tom, že jde ve svojí druhé polovině celkem dolů. První půlka je ale našlapaná takovým způsobem, že z toho přecházejí oči i 77 let po premiéře. Přesně obsazení herci, brilantně vedená kamera, monumentální výprava... není divu, že tehdy utíkala do kin celá Amerika!

Pan Smith přichází (1939) (V.I.M.)

Rok 1939 se nesl hlavně ve znamení velkolepých žánrových produkcí, kdybyste z něj ale měli vidět jediný film, je to bez debat Pan Smith přichází od Frank Capry. James Stewart (aka tehdejší Tom Hanks) tu hraje naivního senátora, který začne šít do zkorumpované washingtonské politiky a odmítá se v senátu vzdát slova. Musí tak dlouhé hodiny stát na nohou a bojovat za správnou věc, což vede k ultimátní ždímačce bránice i slzných kanálků. Pan Smith byl samozřejmě dost kontroverzní, schytal to od tisku i od politiků a na Oscarech ho těžce rozdrtil Jih proti Severu. Dnes se ale jedná o to nejlepší, co nám 30. léta dala, protože celý příběh nezestárl ani o den. Jen bohužel nemáme nikoho, kdo by tuhle pohádku dokázal zázračně přetavit v realitu...

Nuž, to by byla první dekáda. V příštím díle, kterému dávám tak měsíc (snad?), bude řeč hlavně o filmu noir a hned několika uberklasikách, o nichž jste určitě alespoň slyšeli. Do té doby se v diskuzi vyzpovídejte z toho, jak (ehm, jestli vůbec nějak) vidíte hollywoodská 30. léta vy, a přihoďte svoje filmové tipy. Tahle desítka je totiž vážně jen špička ledovce.

---

Bonusových 20 tref z 30. let: Zjizvená tvář, Jsem uprchlý galejník, Footlight Parade, Veselý rozvod, Stalo se jedné noci, Páni v cylindrech, Úžasná událost, Svět valčíků, Její komorník, After the Thin Man, Ztracený obzor, Stateční kapitáni, Sněhurka a sedm trpaslíků, Nahá pravda, Jezábel, Hříšní andělé, Holiday, Vzpoura žen, Přepadení, Jen andělé mají křídla

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace