Před pár měsíci se nás pokoušel Jan Svěrák přesvědčit, že rozmíška mezi ním a Zdeňkem Svěrákem funguje v dokumentu Tatínek jako taková katarze. To, že nefungovala je dnes už trochu podružné. Podstatné je, že dlouholetý filmový půst jednoho z nejlepších českých režisérů (napsal bych nejlepší, ale nechci spouštět v diskuzi flamewar :-) bude definitivně ukončen. Pětiletou pauzu, kterou vyplnil jen slušný, na režiséra Svěrákova formátu však pouze vatový dokument televizního střihu Tatínek, zruší přeci jen tragikomické Vratné láhve z pera Svěráka seniora. Informovala o tom v minulém týdnu Mladá fronta DNES.

Zdeněk Svěrák slíbil, že se pokusí látku ještě jednou přepracovat, poté co její realizaci zastavil Svěrák jr. těsně před startem natáčení. Těžko očekávat, že by se scénář posunul od typicky laskavého humoru Svěrákovic továrny na území komplikovaného a výrazněji sofistikovaného filmového vyprávění, v každém případě (a bez ohledu na opravdového motivace Jana Svěráka) se na obzoru rýsuje asi nejvýznamnější český titul roku 2005. Preprodukce se má rozjet ještě před Vánoci, takže návrat „nejhollywoodštějšího“ domácího režiséra do světa hraného filmu snad už nic nezastaví.

Pohádková kariéra vystudovaného dokumentaristy, kterou nastartoval studentský Oscar pro Ropáky i oscarová nominace pro Obecnou školu se přitom na dlouhá léta (a bohužel na vrcholu kariéry) ocitla v kómatu, poté co Svěrák dokončil v roce 2002 Tmavomodrý svět a od té (i do té) doby odmítl mj. řadu hollywoodských scénářů, jejichž kvalitu by si dnes dovolil málokdo zpochybnit. Ovšem stalo se a pesimistům se mohlo zdát, že Svěrák už nenajde látku, které by jeho režisérské já důvěřovalo. Nakonec se tak přeci jen stalo, i když ne v očekávané kooperaci s Alicí Nellis. Takže ačkoliv budou Vratné láhve soudě dle námětu bližší uhlazenému Koljovi než fenomenálnímu Akumulátorovi, díky bohu, že filmová dovolená našeho elitního režiséra skončila.