Není žádné tajemství, že české filmy to na MovieZone úplně snadné nemají, na druhou stranu by nebylo fér tvrdit, že neumíme pochválit. A Davida Novotného chválíme rádi a často. Je to jeden z těch herců, u nichž víme, že nás pobaví ve vážné i komediální poloze. Zvládne sestřelovat nácky z nebe pod vedením Jana Svěráka ve Tmavomodrém světě (dodneška mám schovaný pohled s podpisem z liberecké premiéry!) i hláškovat jako fotbalové eso Slavoje Houslice Jarda Kužel v Okresním přeboru. Dokáže nás poslat do kolen v Karamazových i O rodičích a dětech a potom vystřihnout ve Čtvrté hvězdě nejzábavnějšího opraváře polských výtahů vůbec. Když se člověk podívá na jeho filmografii, vyloženě slabých kousků tam moc není. A přitom ještě stíhá dabovat Batmana. 

A navíc je cool, což se o moc českých hercích říct nedá. Nehledě na to, že podle Civala, který ho o 7 filmů poprosil, svůj cool faktor hlášujícího sympaťáka neztrácí ani v civilu. I proto mu rádi odpustíme, že se zrovna nerozepsal a že ze sedmi filmů udělal vlastně šest seriálů a jeden film :)

Takže tady to máte i s úvodní sklerotickou omluvou :)

Přiznávám, že píšu to, co jedu teď - protože už jsem starej, nepamatuju si věci dál než rok dozadu... ;-))

1. Jak jsem poznal vaši matku (USA 2005)
Navzdory kolísající kvalitě maj můj obdiv. Protože vydržet tolik dílů dělat humor je prostě namáhavý jak sviňa...

2. House of Cards (USA 2013, r. David Fincher, Joel Schumacher)
Špičkovej politickej seriál. Možná jsem měl vybrat Bosse, ale nakonec jsem se přiklonil ke Spaceymu. Nicméně tím, že Bosse zmíním mu udělám aspoň reklamu. Jsem holt filuta... :-)

3.-5. Policejní odznak, The Killing a Sherlock (USA 2002, USA 2011, VB 2010)
Tři pecky, který umí být temnější i neskonale zábavný. Kriminální kousky dle mýho gusta. Vybral jsem ty, u kterých jsem nevydržel nepustit si okamžitě po skončení jednoho další díl.

6. Na samotě u lesa (ČR 1976, r. Jiří Menzel)
Kult. Kult plný hlášek. Rodinnej film, kterej zvládne oslovovat napříč generacema. Českej klenot, na kterej nedám dopustit.

7. Okresní přebor (ČR 2010, r. Jan Prušinovský, Jakub Kohák)
Krásný vzpomínky. Když na to koukám, vybavuju si vůně, nálady a parádní pocity. Vybavuju si tu sounáležitost, skvělou partu a chuť překvapovat se. Těšit se, jak budem exhibovat - v tom dobrým slova smyslu...:-)

Tak co na to říkáte?