Většinu úmrtních oznámení na MovieZone nedáváme. Důvod je prostý, stačí se podívat na každoroční oscarové pásmo. Museli bychom totiž o odchodech celebrit informovat denně, a to by náš web ponořilo do podstatně temnějších odstínů. Jsou ovšem případy, kdy mlčet nemůžeme. Tím spíš, že dnes ze světa odešel jeden z nás - filmových kritiků. Ten nejslavnější, nejúspěšnější a také nejuznávanější. Roger Ebert jako první filmový kritik získal prestižní Pulitzerovu cenu. Jako první získal vlastní hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Pětačtyřicet let psal pro Chicago Sun-Times, několik dekád moderoval nejúspěšnější televizní pořad o filmech a vymyslel slavné hodnocení palcem nahoru či dolů po vzoru gladiátorských klání. Napsal víc než patnáct knih a natrvalo se zapsal do dějin kinematografie - jako kritik, analytik, příležitostný scenárista a v neposlední řadě jako velký fanoušek.

V roce 2002 mu byla diagnostikována rakovina štítné žlázy. Ebert podstoupil agresivní terapii a následně i několik operací, při nichž mu byla odňata část tváře a přišel o hlas. Nikoliv však o lásku k filmům. Nadále psal recenze a účinkoval i v obnovené verzi pořadu At the Movies - jeho myšlenky divákům zprostředkoval hlasový syntetizátor.

V roce 2010 prohlásil, že poslední operace ho vyčerpala a nadělala víc škody než užitku. Řekl, že žádnou další podstupovat nehodlá, a pokud se rakovina přece jen vrátí, je připraven čelit svému osudu:

"Vím, že se to pomalu blíží, ale vůbec se toho nebojím, protože věřím, že jde o definitivní konec. Na druhé straně tunelu nic není, stejně jako tam nic nebylo předtím, než jsem se narodil. A s tím jsem dokonale smířený.  Doufám jen, že odejdu v pokoji a bezbolestně. Jsem vděčný za život jaký byl - za lásku, moudrost, kouzlo objevování a všudypřítomný humor. Nikdo nemůže říct, že jsem neprožil zajímavý život. Vzpomínky na všechny ty zážitky jsem si stihnul vychutnat do sytosti. Nehodlám si je vzít do hrobu, podobně jako modýlek eiffelovky, který jsem si kdysi přivezl z dovolené v Paříži. Obojí jsou krásné suvenýry a já jsem za ně vděčný."

Předevčírem Ebert na svém blogu oznámil, že podle posledních vyšetření se rakovina znovu objevila. Hodlal podstoupit další terapii a naznačil, že trochu zvolní pracovní tempo. O dva dny později vydechl naposledy.

Historie filmové kritiky asi nezná výraznější a medializovanější postavu. Budeš nám chybět, Rogere. Za všechno, cos nám kdy přinesl, dáváme jeden velký palec nahoru.