Douglas: Já počítala jen knihy, které jsem četla do deseti let, ale s tím Setonem jsi mě potěšil, protože na svou woodcraft éru vzpomínám ráda. Ty Stezky odvahy lákají. Mě od Astrid bavily jen Děti z Bullerbynu, Pipi mě nudila a absolutně jsem nesnášela Karkulína:)

Zrovna ze Stezky odvahy by mohl být hodně dobrý film... ale musel by ho natočit někdo, o kom zatím nevím... tj. kdosi zázračný mimo současnou českou filmařskou skvadru. :)

Duro: Já teda dohromady žádné knihy dětství fakt nedám, bylo jich moc... :) Ale Pipi jsem taky nikdy nepřišel na chuť, byla prostě jen praštěná, nic zábavného jsem na jejích nesmyslech neshledával.

Takoví Lovci mamutů od Štorcha by nebyl špatný film, jen by to nesměl Emmerich , či od Běhounka Trošečníci polárního moře, nebo nejlépe nějaké povídky od Batličky, některé si rád přečtu i dnes.

Charlotte: Od Setona jsem četl snad sedm knih (plus Knihu lesní moudrosti) a ačkoli se obecně nejvíc chválí Rolf zálesák, zásadně mě stejně ovlivnili hlavně Dva divoši. :)

Děti z Bullerbynu jsou boží... nedávno jsem na ně u sebe v knihovně náhodou narazil a během odpoledne je v nepohodlné pozici u regálů s radostí přečetl. :)

Robinson Crusoe - to je prokletá kniha, protože u nás vyšla v původní podobě snad jen dvakrát, zbytek jsou příšerné digesty snad od deseti autorů.

Tak to mně toho z dětství zůstalo víc... láska k dobrodružným románům devatenáctého a začátku dvacátého století je prostě nezlomitelná. ;)

Kája Mařík... nasrat. :)

Douglas: jj, tak to bylo ono. Výborné už z ukázky, škoda, že jsem si to nikdy nepřečetla.
Zajímavé postřehy u foglarovek, u Hochů od Bobří řeky by mi asi vadil ten všudypřítomný kolektivismus, u pár děl převládal tísnivý pocit (Přístav volá), z nějakého důvodu si nejlépe pamatuji Boj o první místo. Nečetls někdy v té době něco od E.T. Setona nebo nějaké spisovatele blíž třeba woodcraftu? Letadélko Káně jsem od těch šesti nečetla a bráno dnešní optikou, asi bych pár kousků duševní potravy zavrhla. Ale Děti z Bullerbynu nebo Robinson Crusoe, které jsem nedávno předčítala malým děckám, navzdory všemu nestárnou, alespoň pro mě. A radši nebudu rozebírat tebou neoblíbeného Káju Maříka, idola mé prababičky. Ale asi jediné, co mi zůstalo z dětství dodnes, je Agatha Christie:)

IMF: Mně ta dvojice románů Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje pořád připadá co do vykreslení postav trochu přitažená za vlasy. Naopak spíš netradiční Dobrodružství v Zemi nikoho (zbraní otroků je zrada!) a Když duben přichází jsou opravdu paráda... Míval jsem dost rád i Strach nad Bobří řekou, ale zpětně je to trochu křečovité, jakkoli scéna průniku do zapečetěné věže kvůli protinacistické básničce má svůj thrillerový půvab. :)

Ale těmi Hitlerjugend jsem měl na mysli hlavně Hochy od Bobří řeky, kteří mi připadají vysloveně zvrhlí... Parta normálních kluků se změní v monstra, která na konci prohlašují: "S takovými, jako jsi ty, nezápasíme. Takové jen trestáme." :)

Jinak já netvrdím, že ty romány jsou idealistické, to ani náhodou (v Přístav volá je snad ten chlap s dvojí hlavou, v Chatě v jezerní kotlině šílený Dernet atd.). Ale ti hrdinové jsou většinou hrozně papundekloví a zrovna zápletka se stanem z Pod junáckou vlajkou mi připadala pitomá už tehdy. Nicméně je fakt, že žádnou foglarovku jsem už tak patnáct let nečetl. :)

Nebo Dobrodružství v Zemi nikoho :-)
To by panečku byl film, kam se hrabe Cliffhanger :-D

Charlotte: Pepíček Slámů a jeho "neosedlané" kolo? Ne, to bych na plátně vidět nepotřeboval. :)

Ad. Stezka odvahy - Ano, Ježek odejde z tábora, aby splnil úkol... ale trochu se to zvrtne. Jako skauta mě to ovlivnilo víc než všechny foglarovky, stejně jako jiné Zapletalovy knížky, např. dva díly o Jonášovi - Sedmička a Ostrov přátelství. Hrdinové nepřipomínali sofistikovanější Hitlerjugend, ale byli to poměrně normální kluci, se kterými se dalo dobře identifikovat. A navíc to bylo na tento typ literatury - na rozdíl od Foglara - zatraceně dobře napsané. ;)

Zní to povědomě, možná nám z toho četli na táboře, když jsme plnili bobříka. Je to taková ta 24, jak chlapec plní stezku odvahy tím, že odejde na den a noc sám pryč z tábora? To bych si snad i přečetla, protože jsme to taky absolvovali:)
Jinak to vaše téma (foglarovky mám přečtené všechny) mi připomnělo Letadélko Káně, jestli si to někdo náhodou z první třídy pamatuje, to jsem tenkrát chtěla vidět na plátně. Něco jako Scorseseho Letec pro děti. :)

Legenda dobrodružné post-foglarovské literatury je Stezka odvahy od Zapletala, jednoznačně nejlepší "klukovská knížka", co jsem četl... Jizerské hory, spadlé letadlo, úžasná atmosféra - doporučuji i teď. :)

Tak mě tak napadá, docela rád bych ten seriál viděl na DVD. A vzhledem k boomu vydávání českých seriálů to myslím není úplně nereálné přání.