Trvalo to dlouho, chlapci a děvčata. Celé čtyři měsíce než osud imfa opět přivál do amatérských krajin. Vybírat, třídit, nakoukávat a hodnotit, toť práce vskutku náročná a protože časový rozpočet určený běžným novinkám bývá zkázonosný, musela holt tato rubrika chvíli tiše spát v pozadí. Dneska je ale čekání konec, přichází na řadu masakr neviňátek. Pravidla znáte, takže nebudeme chodit kolem horké kaše a rovnou se do ní pustíme

Na úvod si vezmeme něco z domácí scény a to myslím doslova, protože se jedná nejen o českou záležitost, ale taktéž o počin jednoho z místních uživatelů. Ke Call of Chlumec bych měl mít vztah hodný patriota, protože se natáčelo nedaleko mého rodiště, ale h3pčíkův sranda klan je teprve v začátcích své filmové tvorby a i když Chlumec vykazuje nebývalé pokroky (a dokonce užití steadicamu, to se musí pochválit), prospěl by mu z technického hlediska widescreen a nějaká ta barevná filtrace. Pokud odhlédnu od toho, že chlapci mixují dobové zbraně s M16tkami a občas chodí tak, jakoby v okolí sto kilometrů neexistovala latrína, dá se Chlumec označit za docela zábavné a akční dílko. Vytknul bych ale hlavně mixování nasamplovaných hlášek ze hry s hláškami aktérů (tam to dost skřípe) a základní kameramanské chyby (osa), které kazí požitek z přestřelek. Učený z nebe ovšem nespadl a já věřím, že to chlapci do příště napraví. Např. pasáž ostřelování zákopu vypadá celkem slibně a pokud se zapracuje na efektech (plameny od zbraní by neškodily, není to tak těžké na výrobu) a té kameře, můžeme se těšit na lepší zítřky. Žánrovky amatérským filmům sluší, i když se za nimi skrývá spousta dřiny. Doufejme, že h3pčík a spol. vytrvají. :)

A teď se přesuneme k trochu jiné záležitosti. Ozdobou amerického serveru Undergroundfilms jsou většinou skvěle vypointované a vizuálně velmi slibné kraťasy, které útočí na publikum nejrůznějších festivalů. Současnou hitovkou numero uno je pak roztomilá komedie Draw the Pirate, která naznačuje kam až může zajít inspirace nevinnou výzvou na obalu zápalek. Velmi jednoduchá zápletka, slibné tempo a kopec legrace vyplývající z jemných nuancí. Takhle by to mělo vypadat vždycky. Včetně koncovky, kterou vnímavý divák odhalí předem. Mrkejte na drát.

Přiznám se, že jsem chtěl Draw the Pirate vyhlásit jako vítěze tohoto vydání, jenže... pak se mi do cesty postavil Bagman. A tomu holt nemůžu odmlouvat. Až ho uvidíte v akci, třeba to taky pochopíte. Devítiminutová splatterová záležitost nabízí nejvíc useknutých končetin od dob Jacksonova Braindeadu a zřejmě také nejvíc zábavy ze všech filmů, co si dneska představíme. Na jedné straně stojí Bagman, maník co vypadá jako bratranec Jasona Voorheese, na druhé straně pak parta výrostků, kteří mluví bůhvíjakou řečí (tipuji francouzštinu) a mají rapujícího, anglicky mluvícího šéfa. Padnou všichni do jednoho a to prosím v takovém stylu, že jsem měl hubu od ucha k uchu celou dobu. Vymyslet cool úmrtí a parádní hlášky je těžké, ale natočit to tak, aby to mělo patřičný styl, to je ještě mnohem těžší. Těmhle týpkům se to povedlo a navíc dokázali uvést do praxe Hallenbeckovu výhružku o strkání deštníků do zadku a jejich následném otevírání. To prostě musíte vidět.

Důkazem zoufale nepovedeného slasheru je naopak Pomsta propisek. Atraktivní námět, ale velice špatní herci a hodně mizerné tempo. Chlapci to mysleli dobře, ale kamera je zoufale statická, vlasce jsou vidět všude a dialogy v kombinaci s jejich hereckými zkušenostmi, to je horší než kyselina sírová. Ale tohle všechno by se dalo odpustit, třeba s vědomím, že je to prvotina. JENŽE... hoši byli natolik pyšní na svoje trikové efekty, že kdykoliv se něco stane (někomu se někam zapíchne proradná propiska), začne hrát šílená odrhovačka a čas se jakoby zastaví. Vy pak musíte dvacet vteřin sledovat absolutně nic neříkající změť záběrů a musím se přiznat, že občas to bylo vážně na kýbl (např. scéna v komoře). Pár bodů k dobru za parodování některých klišé (např. hláška z Van Helsinga docela sedla) a jednoho z aktérů, pyšnícího se mega afrem. Pořád ale platí, že pokud chci parodovat, musím sám předvést něco, co není přímo k smíchu. A to se tady dařilo jen málokdy. Propisky přehrály lidské tvůrce v poměru milion ku čtyřem a pokud by se vám líbila alespoň ta zápletka, zkuste si někde sehnat Pomstu figurín o jednom zatoulaném řidiči na vrakovišti testovacích panáků, používaných při nárazových testech. Je to famu pokus jednoho ze současných českých režisérů (nevzpomenu si na jméno, ani kdybyste mě zabili) a je to velmi, velmi působivé. Propisky vážně jen na vlastní nebezpečí.

A na závěr tedy nějakou povedenou parodii, abychom to měli uzavřené. Na jednom americkém webu jsem narazil na kung-fu parodii Winds of Time, která jako by z oka vypadla mixu Tak jde čas a libovolné mexické telenovely. Hlavní rozdíl je samozřejmě v tom, že se výsledek ani na vteřinku nebere vážně a díky infantilním zvukům a kvalitní herecké skvadře to vychází přímo skvěle. Jestli tedy chcete vědět, jak se zachovat v telenoveláckém světě, když vás dívka vašich snů odmítne, měli byste tenhle návod zkusit. Jen se jím proboha nesnažte řídit. Pobavil jsem se moc, vám přeji to samé. žhavte linku.