Téma: Fenomén Star Wars po 40 letech


ikona
imf
star warstéma
Proč jsme po mnohými nenáviděné prostředni trilogii opět sedli Síle na lep a netrpělivě vyhlížíme další epizody? Přichystejte se s námi na zítřejší 40. výročí od premiéry Nové naděje! 

Tenhle článek by šel klidně napsat na tři odstavce neprůstřelných pravd, a přesto by se ani nepřiblížil k tomu, proč konkrétně Star Wars alias Hvězdné války milujete právě vy. My třicátníci za kormidlem MovieZone (mladší kolegové se jistě neurazí, třicátník naštěstí ještě pořád není nadávka) vnímáme tenhle fenomén úplně jinak než ti, kteří byli děcky v době premiéry nové trilogie a naprosto jinak, než ti, co do rozjetého hvězdného vlaku naskakují až teď, když je pod vedením strojvůdce z kouzelného disneyovského zámku. Některé věci se ale nemění, a tak je snadné rozebrat styčné plochy, jež umožňují téhle sáze zasahovat další a další generace.

Je ale nutné si přiznat, že úspěch první (čtvrté) Epizody byl souhrou mnoha šťastných okolností. Ne přímo náhod, tady nešlo o zázrak, spíš o zatraceně dobrý timing, který přinesl hrstce lidí hodně peněz a zbytku světa hodně zážitků. O těch zážitcích budeme psát v jiném článku, v němž jsme oslovili několik osobností, aby se nám se svým vztahem ke Star Wars svěřili. A určitě pod ním přibudou desítky až stovky komentářů od vás, což bude mnohem lepší výpovědní hodnota, než kdybychom se v nějakém článku snažili věštit z křišťálové koule, proč vlastně Star Wars tak milujete. Ne, půjdeme o level výš, řekneme si něco o tom, proč Star Wars milovala generace sedmdesátých let.

 

Byla to jiná doba a jiný svět, tedy minimálně pro nás, země komunistického bloku. Generace našich rodičů neměla ani ponětí, co se děje v Hollywoodu - většina z nich se s fenoménem Star Wars setkala až po revoluci, s výjimkou pár vyvolených, kteří se už v osmdesátých letech dostali k fragmentům trilogie. Přesto tu existuje pojítko. Americké sci-fi snímky sedmdesátých let byly do značné míry ovlivněny geopolitickou situací a studenou válkou. Převládala depresivní témata, skoro všechny velké sci-fi, ať už to byl Loganův běh, Planeta opic nebo třeba Soylent Green, byly dystopickými příběhy, které svým způsobem plnily roli agitky a chtěly publiku připomenout, kam až může lidstvo klesnout, pokud se otěží chopí temné síly.

Studená válka v sedmdesátých letech probíhala na stříbrných plátnech jinak, než když se moci chopil Reagan a objednal si Ramba II nebo Rockyho IV. To už byla aktivní, velmi průhledná propaganda. Sedmdesátky byly podvratnější a využívaly sci-fi žánr jako nosič idejí a ideálů. Nic jiného ani nezbývalo, protože sci-fi bylo považováno spíše za brakovou výplň kinosálů. Snad s výjimkou Planety opic, které se odklepnul Charleton Heston a s tím i štědrý rozpočet, který se pak postupně vracel s dalšími a dalšími sequely, které do značné míry využívaly masky a kulisy předchozích filmů. Marketingoví odborníci tehdejší doby totiž cílili snímky na mladé muže a mladé páry. Ti přece mají peníze a čas chodit do kina. Sci-fi je ale přece výhradně chlapský žánr a ženy se budou vzpírat jít do kina na něco přemýšlivějšího. Na to je škoda velkých rozpočtů.

 

George Lucas debutoval, překvapivě, nízkorozpočtovým dystopickým sci-fi THX 1138 v roce 1971, ale protože tušil, že se svým prvním nástřelem Star Wars asi neuspěje, nabídnul United Artists (ti mu po THX 1138 nabídli opci na dva další filmy) scénář k American Graffiti. To byl film podle studiového gusta! United Artists tehdy vyčlenilo pět milionů dolarů pro pět nadějných tvůrců. Cílem bylo do toho mladým režisérům moc nekecat, obsadit nějakého tahouna do jedné z rolí a shrábnout buď zisk nebo dobré kritické ohlasy. Lucase navíc už tehdy podpíral Francis Ford Coppola, kterému po Kmotrovi nikdo nedokázal říct ne. Drobný zádrhel byl v tom, že Lucas chtěl do American Graffiti soundtrack, jehož práva by stála příliš peněz, ale jinak to byl ideální projekt - poflakující se omladina v Kalifornii, to smrdělo nostalgií a narvanými kiny, v nichž se cumlají zamilované mladé páry. Není divu, že proti třičtvrtěmilionovému rozpočtu snímek celosvětově vydělal 55 milionů dolarů.

Lucas díky tomu získal dost peněz i věhlasu, aby mohl další dva roky pracovat na scénáři ke Star Wars a obcházet s ním studia. Jak už to tak bývá, odcházel většinou nepochopen. Universal měl pocit, že sci-fi jako žánr na tom není tak dobře, aby si zasloužil byť jen průměrný rozpočet 10 milionů dolarů. U Disneyho, jaká to ironie, ukázali Lucasovi taktéž dveře, protože jim zápletka s krutým impériem a Darthem Vaderem připadala dost temná a scénář plný cizokrajných jmen příliš komplikovaný. Až u 20th Century Fox našel Lucas společnou řeč, když usmlouval rozpočet 8 milionů a výměnou za práva na merchandising se vzdal valné většiny honoráře.

 

Historie už ví, jak dokonalý tah to byl, ale Lucas měl tehdy čuch na mnohem víc. Během dvouleté práce na scénáři se mu jako zázrakem podařilo přejít od brakové poetiky ne nepodobné Flashi Gordonovi (jehož příběhy hltal v dětství) ke komplexnímu a otevřenému světu tisícovek galaxií. Málokdo dnes ví, že v původní verzi příběhu byl Han Solo zavalitý zelený žabák, Chewbacca vycházel z Lucasova psa jménem Indiana (ten vám určitě bude povědomý i odjinud), Luke Skywalker byl drsný generál pamatující největší bitvy občanské války (jakýsi předobraz pozdějšího Obi-Wana) a hlavní hrdina se jmenoval Kane Starkiller a měl do naivního kloučka z venkovské planety hodně daleko. Během přepisování však dal Lucas do příběhu mnohem víc ze sebe coby kluka vyrůstajícího na rodinné farmě, kde se muselo tvrdě pracovat. Zasněného vizionáře, co v přestávkách mezi dřinou sní o lepší budoucnosti a světě "za devatero galaxiemi".

Tou vítěznou kombinací byl Lucasův obchodní talent, solidní scénář, ale hlavně stovky skic od Ralpha McQuarrieho. Ten s Lucasem neúnavně proseděl mnoho nocí a přetavil jeho myšlenky do návrhů robotů, vesmírných lodí, dalekých planet a tuctů mimozemských ras. Alan Ladd Jr., tehdejší šéf 20th Century Fox, vlastně nevěděl, jak chce Lucas tyhle kreslené nápady přeměnit v epický celovečerák, ale znělo to celé až moc přesvědčivě, navíc od režiséra, jehož předchozí film měl pět oscarových nominací a který je ochoten pracovat za almužnu.

 

Tady bychom mohli pokračovat na několika stranách o útrapách natáčení, postprodukce a Lucasově snaze na všechno osobně dohlížet, ale tohle není Making of, těch se všude kolem válí tucty. My se ještě koncem týdne ohlédneme za trikovou revolucí, kterou Star Wars způsobily, ale to je pohádka na jiný den. Zmínit můžeme snad jen to, že se Alan Ladd Jr. snažil Lucase chránit i ve chvíli, kdy přešvihnul rozpočet, dobu natáčení i termín premiéry. Akcionáři studia začali být hodně nervózní, ačkoliv nešlo o největší roztočený projekt studia. Ladd Jr. si už před samotným natáčením musel ledacos vyslechnout, ale bránil Star Wars do posledního dechu. Lucas nakonec stejně dostal nůž na krk, ale bylo to ve chvíli, kdy se rozdělením štábů už daly termíny dodržet a akcionáři nakonec s brbláním schválili navýšení rozpočtu o dva miliony dolarů.

Další velké bitvy čekaly Lucase v postprodukci. Není divu, že z celého filmu vyšel dost unavený a vlastně ho ani nepřekvapilo, že Foxové dali ruce pryč od marketingu. Najal proto Charlieho Lippincotta, který měl dobré kontakty v Marvelu a domluvil komiksovou adaptaci Star Wars, knižní verzi a také propagaci na Comic-Conu v San Diegu. Jedinou zbraní tehdy byla šuškanda a občasná zmínka v rádiu. Trailerové megakampaně, jak je známe dnes, neexistovaly, stejně jako internet nebo důkladnější mediální promrskání v televizi. I proto se nedalo vůbec odhadnout, jestli bude mít snímek úspěch. Foxové doslova žadonili u kinařů, ať objednají víc kopií. Dokonce vyhrožovali, že pokud tak neučiní, budou jim dělat obstrukce u jiných filmů. Nepomohlo to a do kin šlo 25. května 1977 pouhých čtyřicet kopií. Lucas z toho byl tak na dně, že pár dní před premiérou navštívil na place Blízkých setkání třetího druhu Stevena Spielberga a začal ho chválit za jeho prozřetelnost: "Tvoje sci-fi bude určitě úspěšnější než moje sci-fi". Spielberg mu odvětil: "Jestli mi tak věříš, tak určitě vyměníš 2,5% z výdělků na Star Wars za 2,5% z výdělků na Blízkých setkáních". Slovo dalo slovo a... Spielberg dodnes inkasuje 2,5% ze Star Wars merchandisingu a dalších příjmů.

 

V den premiéry Lucas odletěl na dovolenou na Havaj, protože kde jinde rozpustit smutek než v hezkých holkách, levném chlastu a azurově modrém oceánu. Jenže šuškanda zabrala, před kiny se tvořily dlouhé fronty a limited release měl přesně opačný efekt. Lidé se sbíhali do kin, kde mohli vidět tu novinku, o které všichni mluví, ale nikde ji nepromítají. Efekt sněhové koule podpořila televize a o měsíc později se Lucasův film promítal v jedenácti stovkách kin. Foxům vylétly přes noc akcie na čtyřnásobek a z Lucase se stal boháč. Však mu také Francis Ford Coppola do havajského hotelu poslal blahopřejný telegram. A zeptal se, jestli by Lucas neměl zbytečných pár set tisíc, které by mohl investovat do Coppolovy chystané Apokalypsy.

Zbytek je právě ono šílenství, které se jen těžko vysvětluje. Můžeme rozebírat to, že Star Wars nakonec nejsou akčním brakem á la Flash Gordon, protože se Lucas během psaní přesunul do zcela jiné kombinace žánrů a povedlo se mu natočit moderní pohádku. O dobru a zlu, o rytířích a kovbojích, s magií i moderní technologií. Pohádku, která má zlé impérium a hodné rebely, ale přitom otevřeně nešije do studené války a kombinuje temnotu s hravostí a ideály s humorem. Ano, je to celé po všech těch letech velmi průhledné - mladý hrdina, se kterým se divák dokonale ztotožní, se vydává na pouť za poznáním, během níž pozná mnoho přátel, získá sílu (Sílu) a moudrost, porazí zlého mocipána a možná získá i princeznu (to byl alespoň původní nápad, který v páté epizodě Lucas trochu pootočil - díky bohu za to).

 

Dokonalá srozumitelnost a částečná naivita téhle vesmírné báchorky umožnila Star Wars uspět na všech světových trzích. Tyhle známé motivy v úžasném audiovizuálním balíčku nemohly neuspět, protože byly ověřené staletími pohádek vyprávěných na dobrou noc. Lucas navíc svůj příběh z galaxie za "sedmero horami a devatero řekami" nechal ze všech stran otevřený. To umožnilo nejen navázat dalšími dvěma epizodami a jen tak mimochodem slíbit, že by se mohlo někdy v budoucnu točit dál a dál, ale také jsme byli svědky klasické finty s "pokračování příště". Lucas rozhodně nebyl první, kdo by zavedl příběhy na pokračování (bavíme se o době, kdy už byly např. bondovky velkým pojmem, ačkoliv na tradiční sequely se ještě koukalo skrz prsty). Termín blockbuster se začal skloňovat už v souvislosti se Spielbergovými Čelistmi v roce 1975. Byl to ale právě Lucas, kdo začal jako první - navzdory protestům studiových hlavounů - mířit nikoliv na mladé muže a mladé páry, ale na teenagery.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (44)
© copyright 2000 - 2017.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se na MovieZone zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace