Ondřej Cikán se narodil v roce 1985, ale většinu života strávil ve Vídni. A mluvit o něm jen jako o režisérovi by bylo dost málo. Je to jazykovědec, spisovatel, překladatel, scenárista i producent. Do Němčiny přeložil Máchův Máj a v roce 2011 mu vyšla kniha Menandros und Thaïs, antická tragédie o velké lásce a ještě větší touze po pomstě. A Ondřej Cikán si ji teď i natočil.

 

Film Menandros & Thaïs můžete vidět na letošním Febiofestu v úterý a ve středu a na přelomu dubna a května jsou plánované další pražské projekce. Experimentální film plný patosu, velkolepých bitev, téměř nulového rozpočtu, tanků, lásky a pirátů slibuje hodně originální zážitek. Trailer naznačí, jestli je to i něco pro vás.  

1. Princ Bajaja (Československo 1971, r. Antonín Kachlík)
Pohádku o Bajajovi mi v dětství vypravovala babička. Nejvíc jsem byl nadšen z mluvícího koně, který byl v babiččině podání princovou matkou. To jsem ještě netušil, že se, jakmile uvidím Kachlíkův film, zamiluji do princezny Magdy Vašáryové. Hlavní téma pohádky, hledání štěstí co nejsložitější cestou, jsem v dětství studoval takovým způsobem, že jsem kreslil pouze Bajaji a draky a že jsem se na každém jarmarku potřeboval minimálně zweimal projet na bělouši. Nedalo mi to pokoj ani v dospělosti a musel jsem tedy podle pohádky napsat veršovaný epos. Vyšel v němčině pod názvem Prinz Aberjaja (Vídeň, 2013).

 

2. Markéta Lazarová (Československo 1967, r. František Vláčil)
Opět Magda Vašáryová, tentokrát ovšem trochu v jiné lize: perfektní obrazy, poetické texty, šílenství a zoufalá láska. A k tomu špinaví rytíři a černí vlci v hromadách sněhu. Hodně jsem při tomto filmu plakal. Kdyby mě byl Princ Bajaja nebral už od dětství, uvedl bych Markétu Lazarovou určitě na prvním místě.

3. Oldboy (Jižní Korea 2003, r. Park Chan-Wook)
Když filmového hrdinu zhypnotizují tak, že se zamiluje do vlastní dcery, a celé se to podá v korejské, téměř surreální brutalitě, tak se musí jednat o perfektní film. Chybí mi jazyk … (O americkém remaku jsem nikdy nic neslyšel).

4. Excalibur (USA / Velká Británie 1981, r. John Boorman)
Dobro nosí brnění z hliníku. A když souložil Lancelot s krásnou Guineverou, přišla se na to podívat všechna zvířátka lesa. Aby film nebyl příliš barevný, využil režisér kouřostrojů, kde to jen šlo.

5. Valmont (USA / Francie 1989, r. Miloš Forman)
Také bych rád jednou diktoval milostný dopis s rukou pod voňavým šatem mladé šlechtičny. To je nejvyšší disciplína poezie. Jedno ponaučení z filmu ovšem zní, že by se mělo v některých případech zůstat aspoň na snídani.

6. Tenkrát na západě (Itálie / USA 1968, r. Sergio Leone)
Když se zvedne kamera nad nádražní budovu westernového městečka a objeví se monumentální vysušená krajina, když se k tomu spustí orchestrální pláč Ennia Morriconeho a my víme, že Claudia Cardinale bude na ranči sama, tak je zřejmé, že skončila sranda.

7. Total Recall (USA 1990, r. Paul Verhoeven)
Vlastně jsem zde chtěl uvézt Verhoevenovu Hvězdnou pěchotu, a to mimo jiné i proto, že mě vždy bavila počítačová hra Starcraft. Ale co naplat. Prolhaná láska totálního neherce Arnolda Schwarzeneggra a totální herečky Sharon Stone je něco neuvěřitelného. V první řadě mě na tomto filmu ale baví, že se z dlouhého průvodu zdánlivých režijních chyb časem vyklube promyšlený důkaz, že se vzpomínkám nesmí věřit. A všiml si někdo gorily?

Tak co na to říkáte?