Bohové Egypta mají všechny znaky hollywoodského průšvihu. Prokleté únorové datum (ačkoliv nám Deadpool ukázal, že i podvraťák umí kousnout s pořádnou silou), kontroverze kolem příliš vyběleného obsazení, pro americké publikum totálně nezajímavá egyptská zápletka, a ještě k tomu spíše vyhaslé nebo ne úplně rozeběhnuté hvězdy v hlavních rolích. Možná i proto dostal Alex Proyas ve zpracování mírně fantasmagorického scénáře docela volnou ruku. Po prvním traileru, kdy se na studio snesla vlna kritiky kvůli obsazení nepříliš egyptských herců (i v Mumii hrál alespoň Oded Fehr), navíc jako by Lionsgate měl na očích klapky - prostě se omluvil, ale nechal kampaň dojet beze změn až do konce. Kdo chce kam, pomozme mu tam? Jenže ono je to pravděpodobně o dost jinak.

 

A věřte, že bychom se to nedozvěděli, kdyby Lionsgate nevydělal na loňských Hunger Games o poznání méně, než se čekalo, a nezačal to svádět na Star Wars. Po výsledcích účetní uzávěrky se od něj totiž začala trhat televizní stanice Starz, se kterou se mělo studio původně spojit, což poslalo akcie z kopce takovým způsobem, že museli v Lionsgate najít nějaký husarský kousek. A protože Bohové Egypta byli v prorockých diskuzích používáni jako další hřebíček do rakve, Lionsgate se neváhal pochlubit s tím, jak vlastně na svou stočtyřicetimilionovou pohádku vyzrál.

 

Ale než si povíme o tomhle divotvorném příběhu, sluší se dodat, že Lionsgate je opravdu v průšvihu. Jeho akcie za den spadly o 27% a akcie Starz na to reagovaly jen o něco málo menším poklesem, takže se kabelovka od možného spojení distancovala rychleji než ministr od Ethana Hunta. Lionsgate teď bude muset chvilku stavění vzdušných zámků odložit a Bohové Egypta jsou dost možná posledním projektem podobného druhu. Bude následovat pokorný návrat nízkorozpočtových překvapení? První vlaštovkou by měl být osmý díl Saw. Od téhle série jsme si podle všeho dostatečně odpočinuli, a tak je na čase ji oprášit. A přijdou další. Vůbec bych se nedivil, kdybychom se dočkali třeba třetího Cranku.

 

Nicméně vraťme se zpátky do Egypta. Rozpočet, který bychom před deseti lety mohli závidět lecjakému áčku a minutový spot před Super Bowlem v době, kdy už se všeobecně vědělo, že tenhle film o víkendu nevydělá víc než třináct milionů a svou americkou pouť zakončí někde na čtyřiceti? Čiré bláznovství, které nepamatuje ani Wall Street. Jenže oni to kluci měli zatraceně dobře spočítané.

Snímek se natáčel v Austrálii, která podle všeho svými daňovými úlevami pokryla skoro půlku rozpočtu. Jak je to vůbec možné, když je většina filmu velkým digibordelem, jenž se určitě nenatáčel, ale naopak zdlouhavě dodělával v postprodukci? Účetní knihy asi nikdy neuvidíme, ale budou to asi zatraceně zajímavé tabulky. A producenti bondovky nebo kdysi dávno prvního filmového zpracování Tomb Raidera vám prozradí, že vytáhnout z různých lokací, do kterých cestujete, desítky milionů dolarů, není tak těžké. Má to jen jediný háček... váš film musí být dostatečně velký a honosný. Pokud by Bohové Egypta stáli čtyřicet milionů a hrál by v nich jen umouněný televizní casting, nikdy by pobídky z australské vlády nevymámil. Zkrátka pokud chcete peníze vydělat, musíte je nejdřív utratit.

 

Další část plánu je pak přímo ďábelská. Lionsgate je vlastně úplně jedno, jak moc film propadne v Evropě nebo v Asii. Z uvedených teritoriích studio neuvidí ani dolar. Všechno se rozprodalo lokálním distribucím za fixní poplatek dlouho před první klapkou. Stačilo říct, že to bude velkofilm s hvězdou Třístovky od režiséra Já, robot. Úplně vidím, jak aukční kladívko divoce létalo nahoru a dolů. Prodáno pánovi s polskou vlaječkou za tři sta tisíc dolarů, kdo je další? Dejte si dvě a dvě dohromady a máme tu oficiální potvrzení od Lionsgate, že jejich vlastní risk (na americkém trhu) je i s výdaji na marketing cca deset milionů dolarů. Zapomeňte na to, že ten film musí vydělat čtyři sta milionů, aby se dostal do plusu. Lionsgateu stačí dvacet, aby toho ležáka odepsal v černých číslech jako další položku. Nijak kolosální úspěch, ale ani průšvih. A to se počítá.

 

Při čtení boxoffice reportů je tedy třeba si uvědomit, že to není vždycky jen typické má dáti/dal, ale v každé produkci hraje roli mnoho faktorů. A kdo se vždy divil, proč ten Jason Statham dostává jedno béčko za druhým, když je na každém papírově jen minimální zisk, ten by si měl uvědomit, jak ochotně po čemkoliv se Stathamem skáčou video-on-demand služby, ale i lokální lisovny DVDček. Právě akční relikvie se totiž pořád ještě prodávají nejlíp a bez problémů dotlačí k zisku i tituly, které se v kinech objevují spíš z povinnosti.

A do toho kina si zajděte. Ne kvůli Egypťanům, to spíš kvůli Butlerovi a Proyasovi, jestli vám jejich osud není lhostejný. Protože jakkoliv účetní už svoje čísla mají a bedlivě je střeží, ta oficiální budou rozhodovat o tom, co ti před kamerou a za kamerou příště dostanou za práci.