Oscaroví bratři Coenové mají v Hollywoodu prominentní postavení. Zvládají komedie o flákačích, temné a brutální thrillery, svérázné romance, westerny i filmy, u nichž řvou nadšením fandové nezávislé kinematografie. Není divu, že jim do jejich projektů lezou hvězdy bez přemlouvání. V jejich novince Ave, Caesar! je těch slavných ksichtů víc než na červeném koberci před Oscary, bude to ale stačit k tomu, aby tahle výprava do Hollywoodu padesátých let byla i dobrým filmem?

 

Jak to vidí Cival
Řekl bych takový juniorský pokus o komedii od Coenů... když by to nedělali sami Coeni. Za mě nejslabší kus ve filmografii těchhle slovutných filmařů, proti němuž je i Nesnesitelná kriutost vybroušeným žánrovým etalonem. Nedomrdlé, rozpadlé, nedotažené a dost odbyté, což bych u potenciálně srdeční látky opravdu nečekal (jak můžou staromilští filmaři flákat návrat do Hollywoodu 50. let?). A hlavně... nevtipné! Nejlepší fór byl už v traileru a čouhá z téhle taškařice jako vidle z jinak hezky zahraného, nasnímaného a roztomile zahraného hnoje. Naprostá spotřebka a velké zklamání, jehož sto minut je úmorně dlouhých a zakončuje ho banální úvaha nad Hollywoodem, hvězdným systémem a upevňováním statu quo, jakou by za minutu vystřihl i první dotázaný maturant hlásící se na filmovou vědu.

Jak to vidí KarelR
Nikdy by mě nenapadlo, že může coenovský výlet do padesátých let dopadnout tak hrozně. Ave, Caesar! očividně měla být komedie s hlubokými přesahem, jenže v ní je tak jeden dobrý fór za 10 minut. Zbytek stopáže zabírají ultradlouhé "scény z filmů 50. let", které ale nejsou ani vynikající ani parodické (prostě jen jsou), a nekonečně tlachy o politice a ekonomii, z nichž jde vyloženě hlava kolem. Herci navíc nemají co hrát, scénář je nafouknutá bublina bez tahu na branku, a když už něco začne fungovat, okamžitě se utíká do jiného žánru nebo k jinému problému. Přes to všechno tak trochu chápu, co chtěli Coeni natočit. Bohužel jim z toho ale vylezl utahaný slepenec, který je bez debat tím nejhorším, co kdy poslali do kin.

 

Jak to vidí Mr. Hlad
Dvakrát jsem usnul. A zcela záměrně, protože tohle se nedalo. Během posledních několika měsíců jsem neviděl nudnější film než tohle. Jsou tu asi tři dobré fóry a spousta herců, kteří si natáčení nejspíš užívali, ale jinak vlastně nevím, o čem to mělo být. Na komedii je to málo vtipné. Na detektivku nedostatečně napínavé a na satiru na téma „Hollywoodu je plný idiotů“ hrozně obyčejné a nenápadité. Řeší se tu všechno od zbouchnuté celebrity, nástupu televize, studené války, ekonomie, profesních ambicí i komunistických spisovatelů, ale zoufale tomu chybí lehkost nebo nějaká osobitá tvář a všechny scény přímo z filmů z padesátých let (muzikálový výstup, vodní blbnutí, kovbojka) by potřebovaly zkrátit minimálně o polovinu. Docela rád bych si poslechl, co na výsledek řekli Clooney, Brolin, Johansson, Hill nebo Tatum, když ho poprvé viděli. Bavit to asi bude jen nenáročné návštěvníky kina, kterým ke spokojenosti stačí známé ksichty a fakt, že to celé vypadá docela pěkně. Otravný a ubíjející film.

 

Jak to vidí Rimsy
Coeni usnuli na vavřínech. Je super, že se jim po skoro třech dekádách úspěšné filmařiny hrnou herecké hvězdy do každého projektu, ale samo o sobě to prostě nestačí. Na plátně si užijete hlavně Brolina a Clooneyho, ostatní stár mají jen štěky. Scénář nerozehrává ani dramatické momenty s nečekanými úmrtími, ani absurdní černohumorné situace, jak bychom od Coenů čekali. Scénář totiž nerozehrává vůbec nic. Fanoušci klasik 40. a 50. let se možná budou rochnit v narážkách na hollywoodské hity a atmosféru mccarthismu, ale pro běžného diváka tohle honění nad filmovým průmyslem bude jen těžko zábavné. Dokonce ani osvědčení spolukumštýři Deakins a Burwell nepředvádějí žádné kamerové či hudební zázraky, které by aspoň chvílemi tlumily nudu. Nejspíš nejslabší coenovka, bohužel.

Recenzi čekejte v nejbližších dnech