Dnes odpoledne jsme absolvovali novou bondovku Spectre. Jak možná víte, nečekali jsme moc, po úvodní scéně v nás ale vysvitla naděje na to, že se Sam Mendes pochlapil a vyrazí nám dech. Jak to tedy nakonec dopadlo?

 

Jak to vidí imf

Napětí střídá uvolnění. Proto asi po brosnanovsky rozpustilých bondovkách přišly ty Craigovy, stejně jako Rogera Moorea vystřídal Timothy Dalton. Mendes ovšem Bonda zatáhnul do temnoty až příliš a ve snaze rozplést všechny nitky posledních čtyř filmů jaksi najednou bez onoho zatracovaného nadhledu nemůže popadnout dech. Spectre chybí cesta, cíl, především ale solidní scénář. Je tu jen zřejmě dobře míněný pokus Bonda opět dostat na kolena a z jeho (kolikátého už?) fénixovského povstání rozkopnout dveře k dalším filmům. Jenže to tentokrát drhne, ačkoliv všechna kolečka přítomna jsou - svůdné bondgirls, obrovští poskokové hlavních záporáků, dokonce i ikoničtí záporáci samotní. Tak proč to najednou nefunguje?

Někdo ten dobře promazaný stroj rozbil. A nebudu tentokrát rovnou ukazovat na Mendese, ten si jenom lehkovážně hrál s tlačítky a tentokrát se snaží spíše o tradiční přístup. Zápletka samotná je šutrem, který táhne Bonda ke dnu. Šutrem s příliš velkorysou stopáží a příliš povrchními gesty. Výsledkem je na povrchu pořád lesklá, ale uvnitř unavená a v závěru skoro až zbabělá bondovka, která možná bude první dvě hodiny hladit po srsti ty, kterým Skyfall příliš nesedl, ale pak jim zarazí kudlu do zad rozpačitým finále, které mělo zůstat na podlaze střižny. Nerad to říkám, ale ono napětí vyústilo v křeč. Nejvyšší čas najít nového Brosnana...

 

Jak to vidí Mr. Hlad

Když skončil Skyfall, byl jsem nadšený, ale říkal jsem si, že stačilo. Že chci, aby další bondovka byla trochu divočejší a akčnější, byl v ní magor, co chce ovládnout svět, nějaké ukradené atomovky nebo tak něco a prostě aby to víc šlapalo. Mám pocit, že tvůrci Spectre mě slyšeli, ale kašlou na to. Je tu návrat slavného protivníka, vrací se i koncept záporákova pucfleka, co má dva metry a hraje ho Dave Bautista, a sídlo záporáka je skoro stejně cool jako stará dobrá vyhaslá sopka nebo základna na Měsíci. To okolo je ale jak ze Skyfall. Jen mnohem, MNOHEM horší.

Moc se tu kecá o ničem, zase se řeší bondovská psychologie, o kterou už napočtvrté fakt nejspíš nikdo nestojí, hlavní padouch je spíš směšný než děsivý a samotná akce je neskutečně odfláknutá. Zajímavé věci předvedou Mendes a jeho parta až pří bitce jeden na jednoho v jedoucím vlaku, které se dočkáme až někdy po devadesáti minutách. Do té doby to vypadá jako Bondovka, jejímž tvůrcům někdo zakázal být zábavný. A následně vlastně taky. Kino jsem opouštěl s pocitem, že jsem horší film s agentem 007 možná nikdy neviděl (ještě si to budu muset ujasnit) a že lepší bondovku letos natočila i Melissa McCarthy. To si ujasňovat bohužel nemusím.

 

Jak to vidí KarelR

Jako byla to docela útrapná podívaná. Spectre je splácané z toho nejjednoduššího nápadu, jaký šel z comebacku titulní organizace vytřískat, takže je celý příběh skrz na skrz průhledný a nepřekvapivý. Ano, tohle u blockbusterů nebývá zas tak zásadní vada. Nová bondovka je ale plíživé dvouapůlhodinové drama, ve kterém akční a dialogové scény soupeří o to, co vás účinněji uspí. Proč James zase slepě vleze do každé pasti? Proč většina putování připomíná některou z předešlých bondovek? A proč tu akční intermezzo vypadá tak, že dvě luxusní káry 10 minut jezdí po perfektně nasvíceném nočním Římě, aniž by do sebe byť jedinkrát ťukly?

Jako by na place seděl zástupce té či oné firmy a dohlížel na to, aby se zapůjčenému žihadlu nic nestalo. A Mendes u toho jen rezignovaně plnil jeho přání a suše házel na plátno další a další prachy. Ano, nová bondovka se chlubí fajnovým otvírákem v Mexiku a má stejně precizní audiovizuál jako Skyfall. Ale proboha, proč je všechno ostatní ještě o úroveň horší než minule?!

 

Jak to vidí Cival

Teatrálnost. Nelogičnosti. Málo akce. A příliš (rádoby) psychologie. To byly výtky, které odpůrci dle mého fantastického Skyfall nejčastěji přišpendlili na klopu Sama Mendese. Teď je můžou vzít, několikanásobně zesílit a přilepit ke Spectre, jež ale bohužel jako celek vůbec nefunguje. Akce je po málu a s výjimkou výborné bitky ve vlaku je slaboučká, miliony se vyhazují oknem kvůli podivným honičkám bez náboje a celý film působí tak vychtěně a unaveně, až to bolí.

Řemeslně není co vytýkat a kamera je tak úžasná, že by ji nejspíš ukradla Angelina Jolie do své pseudosedmdesátkové euroartovky U moře, ale... tady jsme u Bonda. A ten si nezaslouží podávat své trademarky a vracet se ke kořenům (i k záporáckým ikonám) v takhle mdlém fláku. Ethan Hunt tentokrát Bonda úplně rozemlel, protože nekonečná psychoanalytická sonda bez pořádného napětí na třech slušných scénách prostě neobstojí.

Recenzi čekejte v nejbližších dnech.