Jack Reacher se mi líbil a proto jsem zprávy o chystaném sequelu přivítal s opatrným nadšením. Nedá se nevzpomenout na lednové apokalyptické zkazky o tom, že si Tom Cruise podělal kariéru a zároveň znesvětil jednu z nejslavnějších literárních ikon (tedy pokud jste na letišti a prohrabujete se nabídkou špionážních románů, jinde by asi nekonečný seriálu o nadchlapovi Reacherovi tak velké uznání nesklidil). Jasně, knižní Jack Reacher je chlap jako hora, pletenec svalů a alfasamec, ze kterého by uteklo do rohu i vlčisko z reklamy na Old Spice (nebo Carnahanova thrilleru Mezi vlky). Jenže už v minulosti jsme si zvykli na to, že čtenářské nářky mají rychlé datum spotřeby a okolnímu světu se Cruiseova kreace filmového Davida, který porazil literárního Goliáše, poměrně líbila. Herec prostě tu roli prodal jinudy a nepůsobilo to křečovitě, alespoň u nás v redakci jsme se shodli, že podobně solidních žánrových řemesel je potřeba víc.

Při pohledu na americké tržby se nelze divit předčasnému odsouzení jakéhokoliv pokračování. Otvírák za slabých sedmnáct milionů a domácí příjmy ve výši cca 80 milionů dolarů neprorokovaly Jacku Reacherovi podobně slibnou kariéru jako na stránkách paperbacků. Cruise sice vyměnil obvyklou gáži za producentský podíl a rozpočet se tak stlačil na šedesát milionů, ovšem když k tomu přičteme celkem masivní marketingovou kampaň (jen si vzpomeňte, kde všude jste Reachera s kšiltovkou viděli), je jasné, že náklady hravě přelezly stamilionovou hranici.

V Evropě a Asii, která méně žije Cruiseovým dováděním na gauči a náklonností ke scientologům, a víc zasněně vzpomíná na Top Gun, Válku světů nebo Minority Report, ovšem Jack Reacher vydělal přes 200 milionů. Teoreticky by se tak dal přirovnat k další akční cruiseovce Zatím spolu, zatím živí, se kterou Foxové taktéž slavili větší úspěch mimo domácí končiny. Tržby obou snímků jsou zhruba podobné, ale druhou šanci dostává Reacher. Má to hned několik důvodů, na kterých lze hezky demonstrovat aktuální studiové poměry.

Tak především Zatím spolu, zatím živí bylo nepoměrně dražším filmem. Jen produkční náklady se vyšplhaly na 117 milionů, protože Tom Cruise i Cameron Diaz si za svou účast nechali patřičně zaplatit. A Foxové doufali, že s tímhle power couple mají v rukou hit, a proto neváhali ani vteřinu. Zpětně se to může zdát trochu neuvážené, protože Cruise byl v USA po gaučové józe a příliš vlažně přijatých Hrdinech a zbabělcích nebo Valkýře spíše vyhaslou hvězdou, comeback v podobě Mission: Impossible IV měl teprve přijít. Evropa a Asie opět hodně pomohly, ale ani s dobrou kalkulačkou se v tomto případě nedopočítáte zisků, maximálně v případě, že některé z lokací (Španělsko, Rakousko) poskytly tučné úlevy nebo dokonce pobídky, pak bychom snad mohli nějaké neoficiální všimné, které studio samozřejmě nepřizná, hodit na pomyslné misky vah.

To ale navenek projektu nepomůže. Foxové ostatně zkusili odlehčený špiónský žánr znovu o dva roky později s Tohle je válka, tentokrát s podstatně střízlivějším rozpočtem 65 milionů dolarů a byl z toho jen mírný zisk, navzdory snaze nalákat do kina obě pohlaví. Takže podobně drahé (120 milionů plus mínus) akční žánrovky budou mít pro příště u Foxů dveře zavřené. Výjimkou jsou samozřejmě komiksy - Wolverine stál přesně uvedenou sumu, ale hravě se přehoupnul přes čtyřsetmilionovou hranici. Jinak je ale hlavním úkolem šetřit - tlačit náklady dolů u velkých sérií (Smrtonosná past 5 stála pod sto milionů) a především u animáků, které letos studiu výrazně pomohly ke zdolání mety miliardových tržeb. Hlavní zásluhu na tom určitě mají Croodsovi, protože zapůsobili jako náplast za bestseller předchozích let - Dobu ledovou.

Ale zpátky k Paramountu. V několika posledních dekádách se právě spolu s 20th Century Fox a Universalem drží spíše ve spodní půlce hlavní sedmičky největších studií, což mj. znamená, že tahle trojka mnohem rychleji reaguje na nálady diváctva. Nemá jinou šanci, protože nemůže podobně jako Warner Bros. nebo Sony vypolstrovat sezónou hned několika blockbustery. Jakákoliv fungující série je pro tato studia darem z nebes, který je potřeba chránit a oprašovat. Nic není tak těžké jako rozjet novou sérii, a to platí i pro ty největší hollywoodské hráče. Všichni se snaží požírat komiksové, knižní a videoherní licence, protože vycucat si něco jen tak z prstu bez opory v sebemenší základně už hotových fanoušků (čtenářů, hráčů, nerdů) je prostě risk. Není divu, že se adaptují i novinové články, fenomény sociálních sítí apod. Tahle studia se prostě musí umět otáčet, takže se Paramountu nesmějte, když dojí Paranormální aktivitu, seč mu síly stačí. Tady jde o holé přežití.

Při pohledu do statistik několika předchozích let byste mne mohli snadno obvinit ze lži. Vždyť byl Paramount v období 2007-2011 na vrcholu slávy, dokonce byl jednou i studiovou jedničkou, s domácími tržbami div nesahajícími po dvou miliardách dolarů. Tak jaképak starosti? Tyhle cifry ovšem neříkají celý příběh. To, že se Paramountu k dobru kromě neuvěřitelně úspěšných Transformerů počítají vlastně i všechny marvelovky první a druhé fáze, ještě neznamená, že se o jejich tržby nemusel dělit s Marvelem. Začínající studio tehdy potřebovalo spolehlivou distribuční síť a férového partnera, proto se dohodlo právě s Paramountem. Teď je ovšem pod křídly Disneyho a Paramountu meziročně klesly zisky o polovinu. Z jedničky byla najednou sedmička trhu. A rok 2012 byl obzvláště krutým probuzením.

Paramount totiž na rozdíl od Foxů nemá animáky, které jsou spolehlivým honičem zisků. Díky spolupráci s Dreamworks sice do svých statistik může tu a tam přihodit Madagaskar, ale opět platí, že z něj nedostane tolik peněz, kolik se uvádí. Nejúspěšnějším filmem roku 2012 tak pro studio se symbolem hory obklopené hvězdami byla jednoznačně čtvrtá Mission: Impossible, následovaná Letem a Diktátorem. To nejsou blockbustery ani zdaleka. A letošek? Díky návratu Star Treku, nečekaně úspěšné Světové válce Z a G.I. Joeovi je to trochu veselejší, ale opravdové hity a opravdové hvězdy chybí. Paramount má v podstatě jen Michaela Baye a Toma Cruise. Ve světle zoufalého nedostatku tentpoles se pak poučený čtenář nediví, že se hlavouni zoufale snaží držet nad vodou cokoliv, k čemu mohou přilepit číslovku - třetí Star Trek se píše i bez účasti J.J. Abramse, sequel Světové války Z rychle našel svého režiséra a Bad Grandpa z produkce Jackass určitě taky dostane bratříčka. Ostatně když jste se podivovali nad pokračováním G.I. Joe, jehož první díl byl ve své době pasován na vyložený kasovní průšvih, zřejmě jste nedomysleli, jak moc dolarů do Paramountu nasype Hasbro, aby mohlo své panáčky marketovat o trochu snáz.

Ještě se divíte, že Paramount svým hvězdám tak moc podkuřuje? Michael Bay dostal k natáčení Potu a krve veškerý servis, včetně široké distribuce doma i v zahraničí, jen aby se pokorně vrátil k dalším Transformerům, protože bez nich je do budoucna další zdolání miliardové hranice zhola nemožné. A Tom Cruise je želízkem v ohni především kvůli páté Mission: Impossible. To je frančíza, která má zvuk úplně všude. Stejně jako Universal se svým Bournem, i Paramount chápe, že podobnou sérii jen tak od podlahy nerozjede, i když se o to už v lednu bude snažit s Jackem Ryanem (druhý pokus pro Chrise Pinea ve špionážním žánru). Jack Ryan ovšem není neznámá postava a stylizace do náhražky Casino Royale by tady mohla významně pomoct. Tom Cruise tak zůstává jistotou. Jistotou, kterou je třeba si hýčkat.

Samozřejmě to celé není jen kvůli Cruisově dobré náladě, Paramount si moc dobře uvědomuje, že to byla právě jeho star-power, která film prodala v Asii, kde utržil oněch neskutečných sto milionů dolarů. To, co ještě v lednu mnozí analytici považovali za mission: impossible, se opravdu povedlo a studiové odhady na čtvrt miliardy dolarů celosvětově vyšly do puntíku. Což ale znamená, že Paramount na Reacherovi nic moc nevydělal. Jenže... Cruise má Reachera rád a z knihovny na vás můžu vysypat asi dva tucty možných námětů pro další díly. A nenechte se zmást hláškou o letištních knihomolech, ona ta nadsamcova akční dobrodružství tak úplně špatná nejsou. Hollywoodský scénář se zlým záporákem, hodnou dívkou a nějakou tou lokální/osobní hrozbou z toho udělá za dva víkendy i studiový elév s Wordem, kterému právě vypršela studentská licence. A marketing dvojek je vždycky o dost jednodušší a levnější.

A tak Cruise porazil nevděčné čtenáře a dál jede na vlně popularity, bez ohledu na to, že můžeme brblat nad tím, že jde o slávu setrvačnou, vykutanou někdy na přelomu osmdesátek a devadesátek. Jde o další sequel a další licenci, ale v době, kdy každý druhý hrdina na filmovém plátně nosí latex nebo brnění z kevlaru nebo kosmických materiálů, musíme být za borce bez přídomku super náležitě vděční.