Existuje hranice mezi tím, když opravdu jen variujete, co jste se naučili v mládí a vykrádáte tak sami sebe (někteří skladatelé filmových soundtracků by mohli vyprávět), a tím že máte určitý set trademarků, které tu a tam vhodíte do placu. Např. Corey Yuen v choreografii holčičích bitek hrozně rád používá scorpion kick, což je kop, který kvůli gymnastické náročnosti zvládají především dívky (mluvíme o zásahu patou, nikoliv zadní hranou lýtka, což dokáže i průměrně ohebný akční hrdina). To se dá uznat za trademark, stejně jako když Yuen Biao dělá svou oblíbenou kombinaci 540 otočku do další otočky (kterou už samozřejmě protivník nečeká). Tohle je všechno fajn a na potlesk, ale pak jsou tu závažnější prohřešky jako třeba slavná žebříková kauza.

Vy nevíte o co jde? Samozřejmě, že nevíte, o co jde! Finále legendárního snímku Once upon a Time in China, které se odehrává mezi Wong Fei-Hungem (speciální technika - kop beze stínu) a mistrem Yimem (speciální technika - železná košile), nabízí úchvatný pohled. Dva velmistři bojových umění mezi sebou svádí boj v místnosti plné žebříků. A rozhodnou se je využít během souboje. Nečekejte chanovské legrácky jako se štaflemi ve First Strike - oba machři si postaví během krátké chvilky ze žebříků bizarní houpačku a svádějí svůj duel na ní. Je to úchvatný pohled a ukázka velkolepé představivosti režiséra Tsui Harka, ale i týmu choreografů. Na snímku se jich podílelo hned několik - Yuen Woo Ping a jeho bratři, ale třeba také extrémně nadaný Xin Xin Xiong, který si pak ve druhém díle zahrál jednoho ze záporáků a od trojky hrál dokonce (v jiné roli) jednu ze stálých vedlejších postav. Sami se podívejte, jak taková žebříková paráda vypadá:

O deset let později se Xin Xin Xiong nachomýtl jako choreograf k natáčení amerického remaku Tří mušketýrů. Snímek se jmenoval The Musketeer a natáčel ho neblaze proslulý Peter Hyams (jeho nejlepším filmem je zároveň ten nejhorší: Lovci dinosaurů). Ten si od Xin Xina vyžádal hongkongskou choreografii plnou drátů, která samozřejmě ve filmu působí značně mimózně, ale vlastně ho zachraňuje před laciným odsouzením. Jak můžete o takové adaptaci Dumase říct, že je zbytečná? Kung-fu mušketýry jsme tu ještě neměli. Vrcholem všeho je ovšem závěrečný souboj mezi D´Artagnanem a Febrem, kardinálovou pravou rukou. Zahráli si je Justin Chambers (možná ho znáte ze seriálových Chirurgů) a Tim Roth, což nejsou zrovna akční hvězdy první kategorie, ale to Xin Xina nijak nerozhodilo. Jeho armáda hongkongských kaskadérů udělala díky šikovnému střihu z těch dvou hotové supermany, a to i přesto, že se oba hrdinové drží svých kordů, takže výsledkem je exotický mix wushu, akrobacie a šermu.

Co je ale opravdu důležité? Celá scéna se odehrává na žebřících a je dokonce i barevně vcelku podobná té z Once upon a Time in China. Na Xin Xina nemůžeme být příliš přísní. Nějaká variace tu je a jistě byl hnán touhou předvést žebříková kouzla západnímu publiku, které se k původnímu Wong Fei-Hungovi dostane jen horko těžko. Navíc je to celé natočeno parádně, takže nejde o tupou kopii, snažící se přiživit na bezchybném vzoru. Ale chraň bůh, aby mi zas někdo po zhlédnutí Mušketýra (ne že by se to dělo tak často) říkal, jak jsou ty žebříky originální a neotřelé! Podívejte se na ně TADY (embed bohužel není povolen).