Být filmovou hvězdou se dnes podobá tancování na rozpálené pánvi. Každý den musíte o svojí slávu bojovat - tweetovat, objíždět nejrůznější akce, pařit s těmi správnými lidmi, podepisovat ty správné smlouvy a hrát v těch správných filmech. A přesto se nemůžete těšit na dekádu dlouho světovládu jako ti nejlepší z osmdesátých nebo devadesátých let. Vaše kariéra bude mít život jepičí a pokud se udržíte na vrcholu déle než tři roky, je to něco, o čem můžete v důchodu vyprávět vnoučatům. Publikum je roztěkané a jeho měnící se chutě dělají čím dál tím častěji hvězdy z lidí, do kterých by to hollywoodští insideři prostě neřekli. Výroba hvězd se stala nevyzpytatelnou a celý trendový kolotoč se točí čím dál tím rychleji. Není výjimkou, že mezi originálem a remakem nebo restartem visí necelá dekáda. Co se dřív připravovalo minimálně dva roky (a další dva bylo v preprodukci) se dneska peče na nejvyšší stupeň, aby se to stihlo za osmnáct nebo dokonce dvanáct měsíců. Proč? Protože za další kvartál už by to nemuselo být "in".

Důkazem budiž, že studiím nefunguje už ani cílená snaha o výrobu nových hrdinů. Taylor Kitsch se tlačil skrz Wolverinea, Johna Cartera a Bitevní loď. A nepomohla ani svěcená voda. Jeremy Renner se nasypal do čtvrté Mission: Impossible, nového Bournea a Avengers. Výsledek? Bude rád, když rozfouká alespoň tu malou jiskřičku, kterou zdědil po Mattu Damonovi. Sam Worthington se objevil v Avatarovi, čtvrtém Terminátorovi a remaku Titánů. Na Muže na hraně se ale lístky musely prodávat skrz americkou obdobu Slevomatu, aby vůbec pár lidí přišlo.

Tenhle závod byl ale vždycky především štafetou. Na konci rychlokvaškových kariér už stáli další zájemci, kteří rádi převzali kolík, symbolizující VIP statut a solidní výplatu. Jenže i tohle se mění - z herců už se nestihnou vylíhnout opravdové hvězdy v tom smyslu, že by si mohli diktovat podmínky a pořádně se na výsluní zabydlet. Ne, slávu si dneska nekupujete... je to jen krátkodobý pronájem a vystěhování je doslova za obzorem. Buď vás udělá a následně odklidí nějaká uzavřená série (podle populární knížky, komiksu nebo kuchařky) nebo se celý váš trendy žánr ocitne v kopru. Dnešní hvězdy a hvězdičky už nejsou posílány na střídačku kvůli věku, mnohé z nich zestárnout ani nestihnou a musí se doslova uprostřed kariéry seznamovat s televizním průmyslem, který rád pohltí kohokoliv, jehož jméno na Googlu vyhodí alespoň pár tisíc výsledků.

Můžete namítnout, že herci jsou potřeba na vyhrávání cen a postávání na plakátech. Ano, to je pravda. Ale už šance na Oscara nebo třeba ten divný sádrový odlitek ve tvaru popcornu od MTV je dneska producenty považován za část honoráře, takže už nikdo nevydělává horentní balíky. Na své si přijdete jen pokud jste součástí rozjeté série (kluci si za Pařbu na třetí docela vydělali), jenže ta jednou skončí a protože nestála na vás, budete si nadávat, že jste trochu nespořili. Jako bývalou áčkovou hvězdu vás totiž dost možná čekají hubená léta.

Asi nejhůř se s touhle novou hollywoodskou realitou vyrovnávají dinosauři z osmdesátých a devadesátých let, kteří byli zvyklí diktovat podmínky a vybírat z plného kontejneru scénářů ten nejšťavnatější. To všechno už je pryč, i když si diváci - zvlášť ti v Evropě - ještě užívají posledních doušků staré dobré star power. Ještě pořád mají pocit, že jdou na svého oblíbeného herce, nikoliv na sérii, co ho drží nad vodou.

Arnolda a Slye nemá smysl komentovat. Tam prudkou srážku s realitou všichni tak trochu čekali. možná i herci, kteří si předtočili radši několik projektů dopředu. Mohou být jejich poslední, protože třeba Konečná vydělala celosvětově pouhých 36 milionů a skončila hluboko v mínusu. Slyův akčňák Bullet to the Head se mimo Ameriku do většiny zemí ani nedostal, takže nemá smysl bádat nad číslem. Úpadek akčního žánru je ale známým průšvihem už od půlky devadesátých let. Kdyby se mu dařilo dobře, nikdy by nevznikli Postradatelní. Ani Dwayne Johnson, v jiných sériích uznávaná posila (Rychle a zběsile, G.I. Joe) v sólovkách nemá šanci prorazit, a možná i to je důvod, proč Universal na další Rychle a zběsile tak spěchá. Ani studio možná neví, proč zrovna tahle série funguje. A ždíme, dokud je co.

Ale kde jsou ty obrovské hvězdy devadesátých let, které nám předhazovaly bulvární plátky i prestižní filmové časopisy. U ženských hvězd je to neúprosná matematika - podědily role matek a posléze se jim přestaly výdělečné role nabízet úplně. V tomhle směru Hollywood vždy nahrává, pardon nahrával, mužům. Jenže i tady řádí neviditelná ruka trhu. Tom Hanks už otevře trhák jen jako Robert Langdon (a Sony se do další brownovky zrovna moc nežene). Harrison Ford si už v roce 2006 (Firewall) vyzkoušel, že bez klobouku to není ono, a pak už ho vlastně nespasil ani klobouk, ani představitel Jamese Bonda (Kovbojové a vetřelci). Robert Downey Jr. je asi nejtapetovanější hvězdou, co se týká časopisů pro kohokoliv - Sherlock Holmes a Tony Stark ho vystřelili do první ligy, bez nich se ale sotva drží. V road movie Na doraz spojil síly se Zachem Galifianakisem. Výsledek? Tak tak zisk...

Tváří v tvář téhle hvězdné úmrtnosti se poslední přeživší celebrity starého Hollywoodu snaží skrývat ve stínu oblíbených sérií a evropské opožděnosti. Bruce Willis naskakuje do další Smrtonosné pasti, který by ovšem bez 200 milionů ze světa byla s necelými 70 miliony z Ameriky těžce prodělečná. Johnny Depp zkouší v Osamělém jezdci další variaci na Sparrowa, protože celosvětově už neprodá ani film Tima Burtona (i když Temné stíny byly pravda trochu lokální téma). A poslední dva titány - Willa Smithe a Toma Cruise zachraňuje ta Evropa a Asie. Už dobrých deset let...

Stačí se podívat na tržby jejich posledních filmů. Kdyby tržby ze zbytku světa vyrovnaly ty americké, jen těžko by se v černých číslech ocitla třetí Mission: Impossible, Zatím spolu, zatím živí nebo Jack Reacher. Nevědomí do seznamu můžeme připsat taky, protože americký start je více než vlažný. Evropa zachránila zadek i předraženým a extrémně komplikovaným Mužům v černém 3. Jenže Cruise se statečně vrhal i do nesequelů, zatímco Smith si vybral největší sázku na jistotu a krmil okolí tím, že má rozjednané další Mizery a další Den nezávislosti. Letošek je ale highlanderovským soubojem posledních dvou dinosaurů. Tom Cruise si, byť o pověstný vlásek, svou pozici udrží. Smithe opravdový test čeká v další sci-fi za podobné peníze - Shyamalanově Po zániku Země. Má prestižnější letní slot, ale poslední Shyamalanovy filmy nevynikaly ani kvalitou, ani tržbami.

Navíc Smith přijde na trh ve chvíli, kdy budou diváci doslova přecpaní sci-fi tématy. Dokonce ani NATO (National Association of Theatre Owners) Shyamalanovi a Smithovi moc nevěří. Hity letošního filmového léta se podle nich stanou Iron Man 3, Star Trek 2, nový Superman, Rychle a zběsile 6 a pokračování Příšerek a Já, padouch. A věřte, že tihle chlápci znají svoje publikum. Vydělává jim totiž na jejich přímé živobytí.

Ne že bych snad Smithovi tohle probuzení z hvězdného snu nějak škodolibě přál, ale je to prostě jen vyvrcholení aktuálních trendů, které potvrdí samy sebe, až Downey Jr. za pár let sekne s rolí Tonyho Starka a žlutočervený kostým navlékne někdo jiný. A co se stane? Vůbec nic... i třetí nebo čtvrtí Avengers vydělají pořádný balík. Hvězdy nikdy nebyly postradatelnější než teď a Channing Tatum se tomuhle článku sice může někde na pláži v L.A. smát, ale doporučoval bych mu, aby všechny hypotéky a uvěry splatil do tří let. Pak už totiž nebudou cizí lidi chodit do kina na něj. on bude chodit do kina na cizí lidi...