Nesuď dne před večerem, říkala mi babička při houpání v kočárku. Nesuď film před tím než vznikne, odnesl jsem si do svého života. Při pohledu na český film se však divácké presumpce neviny dobrat nedokážu. Ačkoliv se rok 2005 uzavřel s dvaadvaceti novými českými filmy, bilance těch dobrých, resp. konkurenceschopných za hranicemi novácké pakultury lze znovu počítat na prstech jedné ruky (a po blízkém setkání bolestivého druhu s cirkulárkou). Ještě než se čeští filmaři začnou plácat na Českých lvech po ramenech, že to jde, že se i s nepřejícím českým státem, lidovým ministrem Jandákem a spoustou legislativních bariér daří točit české filmy, sluší se načrtnout nejbližší budoucnost domácí kinematografie v realisticky hororových konturách.

Nepočítám-li řadové projekty, o nichž se běžný divák doví pár týdnů před premiérou, vyhnu-li se „střední třídě“, novinkám více či méně osvědčených autorských osobností (Nellis, Hřebejk, Svěrák a doufejme že protentokrát i u Tobrúku bojující Marhoul...) a předem ztraceným projektům (Kotíkovo Všechno nejlepší a nová Páralovská adaptace Viktora Polesného už teď děsí můj trávicí systém), šlo by vývojový trend příštích měsíců rozdělit velice volně do tří hlavních okruhů. Tím prvním jsou pochopitelně teenagerské variace, které jsme už důkladně odvařili v krátkých trailerových pojednáních u Expertů, Panice a Rafťáků, druhou várku pojmenovanou jako návrat starých pardálů jsem zas s notnou porcí cynismu zazdil v blogu (a to si ještě nejsem jistý, jestli do stejné kategorie znovu nespadne nová Věra Chytilová). A třetí...

Česká republika je po vzoru Ameriky devatenáctého století zemí nekonečných možností, v níž si filmový gurmán připadá jak krvežíznivý humusák z Braindead těsně před muckáním se sekačkou na trávu. O sequelu Olmerovy hitovky Bony a klid (ano, ten film, kde nezbyly peníze na autorská práva na víc než jednu písničku :-) se mluví už nějaký ten měsíc, díky bulváru a šramotu okolo TV Nova se však čím dál tím častěji hovoří i o resuscitaci komediální legendy Sněženky a machři. Jo, jednou mě taky napadlo otevřít si hospodu v Nigérii a čepovat tam řezaného Kozla s Kofolou, vařit prdelačku a za diskontní cenu nabízet vepřo, knedlo, zelo, ale mí blízcí mi to zavčas rozmluvili. Čeští filmaři však okolo sebe zjevně nemají tak moudré příbuzenstvo (ani kamarádstvo), takže by se návrat k Michalu Suchánkovi, profesoru Kardovi a kupě chlastu mohl prý zrealizovat i s odstupem čtvrtstoletí. A pak, že je George Lucas senilní... to by nám doma rychle došly hanlivé přívlastky. Korunu všemu však nasadila silvestrovská MF DNES, která zvěstuje casting na lupičskou komedii ve stylu Dannyho parťáků natáčenou až do září po celém světě. Informace o 3 aneb Prachy dělaj člověka bohužel nevypadá jako novoroční žertík, protože analogie Pitt – Hanák, Clooney – Vetchý a Damon – Suchánek by víceméně seděla k uvažování místních producentů (a rovněž jsme o ní jako o tématu pro scénář Radka Johna slyšeli už dřív). Každopádně, hit se rýsuje. Stačí jen doplnit Jitku Asterovou na místo Julie Roberts a vtipnou etudu s Brucem Willisem nahradit skečem s Václavem Postráneckým a je vymalováno. Načerno.