link

Ne, Capcom boduje dokonce potřetí za 2 měsíce.
A tento rok budou mít ještě Onimushu, která vypadá taky výborně.

Recenze na Pragmata
A to mi to přišlo z trailerů spíš divné.
Capcom boduje podruhe za dva měsíce.

První tři kapitoly a je to šleha.
Mini otevřený svět je boží!
Kidmanovou jsem teda v nové verzi nepoznal, ale malý pixelový crush...

Výstižné. A to jak mají tohle hry zvládnuté je jeden z hlavních rozdílů mezi hrami špatnými a dobrými - třeba u Bethesdy je velký rozdíl mezi vanilla Oblivionem a Skyrimem, ten druhý už byl zvládnutý mnohem lépe. 

Dynamická o obtížnost u rpg mě sere... ale v openworld hrách je u hlavního příběhu v podstatě nevyhnutelná. Ne tak u jejich obsahu vedlejšího, tam jsem rád když jsou nejtěžší oblasti gated nutností levelovat jinde - dává ti to motivaci a přirozeně působící progress, ale není to  grind povinný pro dohrání hry. 
To samé u ekonomiky - masivní inflace ve velkých rpg je věčný problém, ale to řeší bonusové díry na peníze mimo hlavní questy, jako třeba Přibyslavice v KCD, lodě ve Starfieldu, epické předměty v DA:O

No u Starfieldu platí že jednak dost vedlejšího obsahu je generovaného a opakuje se (průzkum random planet, teď nově i náhodná setkání ve vesmíru), a zároveň že k tomu obsahu a questům které generované nejsou se můžeš vracet znovu a znovu - takže nehrozí že by jsi něco vyloženě minul.

Ale chápu že hrát hry tímhle stylem už je trochu větší time sink, u některých her to tak taky mám 

Keď ja mám tú tendenciu v hre skúmať sto percent zakutií aby mi niečo neuniklo. Napríklad teraz pri Last train home som v šiestej kapitole a namiesto nedostatku surovín na Sibíri moj vlak trpí plným skladom uhlia a munície ktorú som nazbieral v misiách takže nemám kam ukladať nové suroviny 

Kéž by Bethesda dávala aspoň desetinu snahy co dává promo monologům jako je tenhle i dialogům v samotné hře 

Ale nemusíš se Starfieldu bát, strávíš ve hře jen tolik času kolik budeš chtít - hlavní příběh je kratičký, dohraješ ho za 10-15 hodin, a zbytek, subquesty a zlepšování postavy a lodi, si klidně nech napotom jestli tě bude bavit. 

Keith David ma presviedča že by som mal kúpiť Starfield aj keď je to jedna z tých hier čo nemám šancu dohrať. 
A ja zisťujem že tri veci sú nekonečné. 
Vesmír
Ľudská blbosť
A Charizma Keitha Davida

Přesně, ta postava mě předtím moc nezajímala a najednou vyšla hra, kde byl ten origin vykreslen přesně tak, že „bych si s ním zahrál i hru“. A krátce na to v ten samý rok s ním přišly Paralelní světy  ty tedy vnímám jako všeobecnou oslavu z kreativity a často se k nim vracím.

Mne tá hra dokázala predať postavu Moralesa ktorému som dovtedy nejako nevedel prísť na chuť a hrozne sa mi páčilo ako tam spracovali jeho origin. Hlavne pasáž   "teroristického útoku" bola skvelá v tom že po dobe hrania ako nezastaviteľný Spiderman vieš pocítiť tu bezmoc "bežného smrteľníka" v Marvel univerze. 

Mne tá zmena xichtu príde trochu nešťastná, práve pre to že Bubniakov xicht vyzeral  ako unavený mix predchádzajúcich hercov. Na tento nový xicht si ani neviem spomenúť ako vyzerá.

Herně, tehdy i teď, mě herním mechanismem chytne už úvodní střet s Kingpinem. Pak vidím, kdo obsluhuje v bistru, prvně vystřelím síť napříč městem a jasně, že si pro sebe řeknu: „Jo, jsem Spider-man!“. Nebo to dětský já, co nikdy nenávidělo a pořádně neumělo ráno vstávat, vyjma víkendu na kreslenýho Spider-mana a Batmana. A příběh, i když jsem si nějaký zásadní zvraty pamatoval, tak mě stejně i teď strhl a samotný finále bylo jako ... ono to zní možná přehnaně, ale jako kdybych se koukal a zároveň hrál Spideyho od Raimiho. Ten závěrečný střet a vyříkávání si má neuvěřitelnou sílu. Jsem zvědav na ty další dva resty + jak se povede Imsomniac letos Wolverine. 

Toho „jiného“ Petera jsem si pamatoval, protože tehdy jsem hrál ps4 verzi, teď ps5 remaster. A nenapadlo by mě, že si to odehrál v mocap kostýmu a nadaboval chlapík ve středním věku, Yuri Lowenthal. Jako obličejového modela obsadili Johna Bubniaka a jo, přitakávám, vypadal jako nonstop unavený Peter a v podstatě v tom obličeji byl i mix jeho filmových předobrazů, skvělá volba. A co jsem si hledal, tak ten důvod změny nebylo omladit Petera, aby byl blíže podobou Hollandovi, ale že má Lowenthal a Bubniak ... diametrálně odlišný tvar hlavy a mimiku, blbě se to na sebe montuje. Ale ... pořád tenhle nový face model vypadá spíš jako Hollandův bratranec. Nicméně, na celkovym dojmu hry mi to nakonec neubralo ani bod.

Každopádne MJ vyzerala lepšie v prvej hre.  A osobne preferujem Parkerov xicht pred zmenou, lebo vyzerá  staršie a dodnes mi není jasné načo tam tá zmena reálne bola a vyhlásenia aby sa viac podobal svojmu predobrazu mi nejako nesedia, lebo veď to by ten model logicky navrhli už pri prvej hre. 

Nezměnili. I když to tak působilo (i na mě)
Parkera zmenili uz v predelavce na PS5, aby se vic podobal svemu předobrazu a u dvojky ro zachovali.

Mňa tam hrozne bavil príbeh. A tie "ľudské" pasáže kde sa jednalo o Parkera, ako napríklad hľadanie smetiarskeho auta alebo pasáže s Mary Jane. Ktorá je mimochodom asi najkrajšia Mary Jane vôbec a nepochopím prečo jej aj parkerovi v pokračovaní zmenili xichty. 

Naposled hráno v době vydání a nyní přišlo zjištění, že to je vlastně stejně pořád super jako tehdy. U scén typu jeřáb jsem to zase na konci schválně zkazil, abych si to prostě dal znovu. To samé vynálezavost boss fightů, když má být něco epické, tak ono opravdu je. Pamatoval jsem si příběh, ale třeba halucinační střet se Scorpionem už ne. Ta část připomíná střetnutí se Scarecowem v Batman hrách, což mi nadhodilo další starší kousky, co bych si někdy-kdy zahrál zas. V podstatě oba ty světy na mě fungovaly na obdobné bázi - normálně to moc nedělám, ale v Arkhamu jsem hledal každý otazník na mapě, tady zas při zámince si jen připomenout jedničku, abych si pak prvně zahrál Moralese a hlavně tu pavoučí dvojku - stejně jsem nakonec zas vyfotil všechny budovy, skoro vůbec nepoužíval rychlé cestování atd. 

První dvě epizody s Kidmanovou jsou vyloženě lahůdka pro ty, kterým Evil Within přišel v pozdějších fázích hry málo děsivý.
Gameplay je úplně jiný - nemáte prakticky žádné zbraně a spoléhá se na stealth.
Fáze, kdy čekáte na výtah a mezitím se musíte schovávat před lampou se sexy nohami je esencí děsu a nervů.
Druhé dvě epizody už přidávají víc akce a blíží se právě konci původní hry. Hodně se střílí nebo utíká a sice s tím nemám problém, ale v momentě, kdy dostanete brokovnici, tak už mě ta hra zas tak moc nebavila.
Vyrovnání s lampou je ale lahůdkové, dělal jsem ho sice asi 10x ale bylo to hodně uspokojivé.
Teď ještě zkusím, jestli mě chytne DLC kdy se hraje za Keepera a hurá na druhý díl!