Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

První dojmy: Disneyovka Cruella


ikona
Spooner
Craig Gillespiecruelladisneyemma stoneemma thompsonprvní dojmy
Je zrod největší nemesis dalmatinů opravdu tak odlišný od ostatních hraných disneyovek? 

Už od prvních trailerů bylo jasné, že origin známé záporáčky Cruelly ze 101 dalmatinů půjde trochu jinou tvůrčí cestou než většina ostatních hraných disneyovek, které často jen kopírují své animované předobrazy. První zámořské ohlasy pak dávaly tušit, že si pro nás studio od Mickey Mouse možná přeci jen připravilo stylovou a zábavnou podívanou. A jelikož si budete moci zajít na antihrdinku s ikonickým hárem od čtvrtka i do kina, je nejvyšší čas si říct, jak se její filmová sólovka líbila nám.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Craig Gillespie je hodně šikovný režisér a Cruella to potvrzuje. Nesmyslně přepálená stopáž mě sice zpočátku trošku děsila, ale tenhle disneyovský origin šlape až nečekaně dobře. Emma Stone je většinu času velmi sympatická, až se člověk diví, že má hrát vlastně záporačku, ale ty momenty, kdy se změní v sociopatku toužící po (oprávněné) pomstě, vlastně i díky tomu fungují tak dobře. Emma Thompson si svou prvotřídní svini taky užívá a Gillespie sype z rukávu jeden vizuální nápad za druhým, sem tam vyzobne něco z Jokera, sem tam z Burtona a na jeho stylový Londýn sedmdesátých let se zatraceně dobře kouká. Vlastně jako na celý film. Až mě docela mrzelo, že se tvůrci museli občas očividně trošku držet na uzdě. Celkově je to ale zatraceně zábavná a audiovizuálně našlapaná podívaná, která funguje jako drama, komedie, rodinný film i heist. Nevím, jestli bych podepsal tvrzení, že ze všech těch hraných návratů k disneyovským klasikám je Cruella nejlepší, rozhodně je ale nejosobitější a nejodvážnější.

Jak to vidí Rimsy:

K tomuhle vcelku divnému projektu jsem si až do konce titulků nedokázal úplně najít cestu. Origin disneyovské záporačky je prostě vcelku zbytečný, a kdyby se jednalo o svébytný film o tom, kterak si outsider v jokerovském duchu navzdory společnosti vydobude cestu k sobě samému, nepříjemně vtíravých otázek by razantně ubylo. Jenže se tak nestalo, a tak se ptejme: Dává smysl svět, v němž se nahodile mísí až dickensovská sociální realističnost s komiksově přepálenými charaktery? Je možné prodávat směs seriózně se tvářícího psychologického dramatu, odlehčeného heistu, rodinného dojáku a disneyovského technologického dema s digitálními psy? A proč postava Paula Waltera Hausera fandí zrovna Tottenhamu?

Karikaturní figury Emmy Stone a Emmy Thompson samozřejmě hrají jako o život a hází expresivní grimasy na všechny strany, stylizovaný Londýn 70. let se otřásá pod náloží dobového soundtracku a propracované kostýmy udrží pozornost; jenže zároveň je příběh velmi průhledný a předvídatelný (a tam, kde není, tak prostě nedává smysl), zajímavá témata rozpadu osobnosti či sněhurkovského generačního střetu jsou opuštěna skoro rychleji, než se vůbec vynoří, a vzhledem k vcelku temné atmosféře je otázkou, pro jaké diváctvo je snímek vlastně určen. No, já to každopádně nejsem.

Jak to vidí Spooner:

Nejlepší hraná disneyovka? No, spíš ne. Ale nejstylovější a nejhravější? Rozhodně! Craig Gillespie se opravdu snaží vzdálit ostatním pohádkám od slavného studia, co nejvíc to jde a místo zábavy pro ratolesti servíruje spíš zatraceně chytlavý retro výlet do 70. let s hezkým nádechem britské atmosféry, parádním „best of 70´s“ soundtrackem a sympaticky punkovým srdíčkem. Gillespie má opravdu nápadů na rozdávání, po vizuální stránce si se snímkem zatraceně vyhrál a přerod mladé dívky v Cruellu de Vil vlastně hezky funguje. Emmy Stone i Thompson si pak své role totálně užívají a ani ve vedlejších rolích si není na co stěžovat. 

Gillespieho odvaha a ambice co nejvíc se vymanit z disneyovských otěží ale bohužel přeci jen často naráží na fakt, že tu disneyovku prostě točí. Místy je tedy vidět, že by tvůrci chtěli být ještě odvážnější a temnější. Sem tam se ale musí prohodit nějaký vtípek pro malé publikum a připomenout dalmatinovské kořeny. A ke konci až příliš dlouhé stopáže už snímek na Disneyho mantinely přeci jen doplácí. I přesto se jedná o správně návykový a v rámci studia hezky osvěžující kousek, jenž si však více užijí odrostlejší diváci a fanoušci Ďábel nosí Pradu než ratolesti čekající pohádku z ranku Lvího krále. Dvojku si dám ovšem docela s chutí.

Jak to vidí TedGeorge:

Vůbec mě to nebavilo, ale rozhodně nebudu hejtit. Casting (Emma s Emmou jsou velmi fajn), vizuál, kamera, výprava, soundtrack – to je všechno špičkové. Styl to rozhodně má a já bych vlastně Disneyho chtěl pochválit, že dal dohromady kupu talentovaných lidí, kteří tomu vtiskli velmi sympatický ksicht. Ten svět podle mě dýchal a bavilo by mě jím jen tak bloudit a čekat, kde se zrovna objeví Cruella a udělá nějaký opulentní bordel. Jenomže ten scénář… 

Je překombinovaný, průhledný, hloupý a čím více se blížíme konci (134 minut je přepálených), tím více ubíjející. V jednu chvíli má člověk pocit, že sleduje film, kde svá a jenom trochu zlá Emma Stone hraje vlastně docela sympatickou punk-rockerku bažící po pomstě. No a potom na scénu nastoupí animovaní pejsci, humorné scénky a vyloženě vychtěné napojení na 101 dalmatinů. Takže dvojku fakt nepotřebuji, ale směrem k fachmanům zodpovědným za biják (především režírující Gillespie velmi příjemně překvapil) posílám kudos.

Recenzi čekejte velmi brzy. 

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (35)
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace