Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Creed II: Recenze


ikona
imf
Tohle není Rocky tvýho táty, kámo… 

Adonis Creed je šampionem těžké váhy a dokázal to za sebe, ne za svýho tátu. A zatímco si užívá problémů prvního světa v apartmánu uprostřed Philly a přemýšlí o stěhování na dohled Hollywoodu, mezi kyjevskými paneláky snídá studené proteiny Viktor Drago pod dohledem zasmušilého Ivana v teplákovce se čtyřmi proužky (protože čím víc proužků, tím víc Adidas). Oba mají znavené, ale patřičně hladové pohledy. Oba doufají, že mezi provazy najdou únik z nedobrovolného exilu.

Dámy a pánové… to, co jsem právě nastínil, je téměř ideální setup na dvacetiminutový spinoff, který by byl jenom o Dragovi seniorovi a juniorovi. Odehrával by se u stolu v rozmlácené kuchyni a mezi rzí znásilněnými paneláky. Byl by to triumfální návrat k jatkám a průmyslovým kulisám prvního Rockyho. Nemuselo by se v něm vůbec mluvit. A končil by výletem Draga seniora do Philly, kde by si Lundgren popovídal s Rockym nad talířem špaget v jeho restauraci a všechno by to bylo jen o šrámech. Na těle i na duši.

Creed 2 má bohužel naprosto obludných 130 minut. Minimálně o čtyřicet minut víc, než by si opravdu zasloužil. Nový režisér Steven Caple Jr. z něj udělal charakterové blues, ale ukázat prstem musíme i na scenáristu a showrunnera Lukea Cage. Přesně tak, za námětem nestojí nikdo jiný než Cheo Hodari Coker. A jakkoliv je snadné spojit rozvleklost marvelácké “televizní série” s tím, že druhý Creed neuvěřitelně zabředává do povrchních klišé, není potřeba mu dávat technické K.O. hned v prvním kole.

Adonis si totiž do dvojky nese své břímě z překvapivého prvního filmu. Od spin-offu nikdo příliš nečekal a přítomnost Rockyho tu byla vnímána spíš jako marketingová vějička. Náš milovaný boxer se ale dokázal pod dohledem talentovaného režiséra proměnit v osvaleného Yodu, který vede svého padawana k úspěchu pod dojmem, že to Apollovi tak nějak dluží. Fungovalo to skvěle - Slyova instantní moudra, neotesanost Michaela B. Jordana a hlavně symbolický návrat do Philly. Jenže jsou odbočky, za kterými je třeba udělat tlustou čáru a přičíst potlesk publika nejen schopným tvůrcům, ale i dokonale využitému momentu překvapení. Dvojka Creeda všechny karty sází na návrat Ivana Draga, ale v důsledku téhle nemesis moc prostoru nedává. Tím ale podkopává nohy především sama sobě.

Čím méně prostoru totiž Dolph Lundgren jako Ivan Drago dostává, tím elegantněji ho využívá. Dokonce i hromotluk Florian Muntenau stíhá zazářit, protože vůbec nemluví a jen zlověstně koulí očima. Drago senior se ukazuje jako mistrný manipulátor, který syna vychovává v zášti a snaží se z něj udělat záplatu na své vlastní hříchy. Přitom ale jen opakuje chyby minulosti, jež vedly k jeho vlastní zkáze. Je to fantastický dějový oblouk, který dokonale funguje ze dvou důvodů. Jednak si do mlčenlivých postav projektujeme to, co v nich chceme vidět, a jednak tahle terminátoří zarputilost a chladnokrevnost přesně navazuje na Dragovu persónu ve čtyřce. Snad jen během oné konfrontace v restauraci Lundgren trochu vystoupí z původní Ivanovy škatulky. A to je přesně ten moment, kdy jsem si přál, aby u toho stolu oba herci strávili třicet minut a hezky si to vyříkali.

Jenže režírující Steven Caple Jr. jen klouže po povrchu, takže v ten nejlepší moment cukne, aby šel zkoumat zas jiná zákoutí něčí duše. Creed junior má mistrovský pás, ale jako šampion se necítí. Chce požádat Biancu o ruku, ale vlastně moc neví proč a jak. Na zápas ho po Rockyho váhání trénuje Duke junior, který se sám musí vyrovnat se stínem svého táty. A pak je tu celá další linie, působící jako vedlejší kolej. Ano, snaží se tnout do živého, ale dělá to tak předvídatelným způsobem, že je to možná tklivé, ale pořád jen klišé. Právě vršením zprofanovaných situací se snaží Caple Jr. nastínit, že je Adonis pod neustálým tlakem, ale kvůli povrchnosti načrtnutých životních facek mu to prostě nebaštíte a začnete v tomhle duelu fandit nikoliv zuboženému, leč pořád stejně frackovitému Creedovi, ale naopak panelákovému Dragovi, který chce jenom splnit sen táty-samoživitele a ukázat mamce, že kdysi dávno udělala chybu, když rodinu opustila.


Přehrajte si trailer
Z dvouhodinového blues film na pár sekund vždy probudí souboj nebo velmi zručně natočená tréninková montáž v poušti, kdy Caple Jr. snad na plac povolal Cooglera, protože těch pět minut působí jako z úplně jiného filmu. Tím myslím filmu, který je hladový a srší energií. Creed 2 je spíš boxerem, který ztratil svou výbušnost a má dvacet přes váhu. Nikde to není patrnější víc, než ve finálním souboji - řemeslně solidním, ale po všech stránkách vyprázdněném. Když Apollo nastupuje do ringu, Rocky mu říká: Teď už víš, za co bojuješ. Divák to ovšem netuší, protože k žádnému vývoji nedošlo a zkratka zabalená v zavinovačce nemá v dramaturgii absolutně žádnou oporu. Ve druhém rohu je motivací další narychlo upečený symbol, jehož teatrální gesto, kterým je děj posunut k rozřešení, je hodno tříminutového skeče na YouTube. A do toho všeho hází vidle Rocky, jehož trenérská moudra snad poprvé působí spíš jako něco, co si dávají bydlenky na stěnu ložnice.

Je to kruté vystřízlivění. Ano, Creed už prvním dílem naznačil, že pojede po jiných kolejích než Rocky, ale jednička byla přeci jenom úsvitem nové generace, dobře namazaným atletickým strojem, který rozdával inspiraci a nové úhly pohledu. Dvojka je rozkročená mezi dědictvím čtvrtého Rockyho a ambicemi nové série, která tak nějak netuší, kam jít. A tak tu máme dvouhodinové přešlapování, odkazující na devadesátiminutový film z pětaosmdesátého, jež je myšlenkově tak černobílý a přímočarý, jak jen může být.

Stejně jako v ringu se tu tedy schází dva nesmiřitelné myšlenkové směry. Tvůrci chtějí dvě hodiny řešit třicet let staré křivdy, kterých se nastřádalo tolik, že se do nich nelze pořádně ponořit. Fanoušci oproti tomu chtějí plnohodnotné pokračování čtvrtého Rockyho, v němž do sebe od první minuty budou šít nejen junioři, ale i senioři. Výsledkem je kočkopes a moře zdvižených obočí a povislých koutků. Nejmrzutější ale je, že Creed II navzdory vší úmorné snaze postavu Adonise Creeda nikam neposouvá. A nebýt finální scény na prahu dveří, možná by i Rocky zůstal jen zklamaným důchodcem. V hloubi duše chci věřit, že ty poslední dvě minuty byly odchodem pana Balboy ze scény. Ale to samé jsem si říkal, když ve čtyřce John Rambo konečně vykročil vstříc rodinné farmě.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (10)

Verdikt

avatar5/10

imf

Promarněná šance, která se drží v ringu na nohou díky slušnému řemeslu, ale dostává ránu na spánek od scenáristů. Tohle není Rocky pro novou generaci. Jestli jím Creed chce definitivně být, musí se odpoutat od stínů minulosti a jít svou vlastní cestou. Dvojka budiž varováním, že tudy rozhodně ne…



Hodnocení redakce

  • avatar9/10

    KarelR

  • avatar9/10

    crom

  • avatar7/10

    do_Od


Hodnocení čtenářů

  • avatar8/10

    novoten

  • avatar5/10

    Jeržik

  • avatar6/10

    Revan

  • avatar9/10

    Sony

  • avatar6/10

    b1aster

  • avatar7/10

    Slide

  • avatar6/10

    Rokle

  • avatar8/10

    Ragnarok

  • avatar6/10

    Tomino

  • avatar8/10

    Toren

  • avatar8/10

    the dark knight

  • avatar7/10

    Leela

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace