Jsou zpátky. U nás na Slovensku jim říkáme zimomriavky. Ano, ta husí kůže, způsobená neodbytným pocitem, že se brzy stanete svědky něčeho výjimečného. Nolanův Počátek se v druhém plnohodnotném traileru představuje jako jeden z těch filmů, „kvůli kterým máme rádi kinematografii“. Původní, navýsost originální příběh (dřívější srovnání s Matrixem definitivně kulhá na obě zpřelámané nohy), možná nejnadanější filmař současného Hollywoodu, prvotřídní obsazení, k tomu vydatné dávky akce, velkolepých triků a frajeření s velkými bouchačkami. Navíc zasahuje starý dobrý „pocit úžasu“, který už dnes prožíváme zřídka. Trailer z tajemstvím zahaleného děje prozrazuje hodně, a přitom máte stále dojem, že film bude plný překvapení. Postkatastrofické pobřeží? Lavina? Levitující těla? Co to, sakra, všechno znamená?! A proč je červenec tak daleko? Trailer opět sází na dunivý rytmus pulsující hudby, který už známe z minula, avšak gradace funguje ještě lépe, až k zmíněnému mrazení po celém těle (což je obdivuhodné, protože nejde o vyloženě akční smršť, všimněte si množství slzavých emocionálních záběrů). Jistě, kdyby se tímto způsobem prezentoval jiný, méně zajímavý film, vytkli bychom mu to i ono – třeba málo důraznou tečku. Jenomže to nelze oddělit. Tohle je prostě trailer na nového Nolana. A to je jednoznačně synonymum pro „událost“. Abrams a Spielberg najednou závistivě zírají z kouta.
