Nemáte dost? Přece jen nám to nedalo a rozhodli jsme se, že ještě několika seriálovým novinkám šanci dáme. Takže pokud jste si nevybrali minule ani předminule, třeba se trefíme tentokrát.

Stargate: Universe

Já to chápu. Člověk slyší Hvězdná brána, vzpomene si na Emmerichův film, na nekonečný seriál, příšernou Atlantis (ona byla zpočátku dobrá, ale do kytek šla opravdu hodně rychle) a má jasno: další šanci téhle značce nedá. Jeho smůla. Stargate: Universe je něco úplně jiného, znovuzrození seriálu, jehož námět skrývá doslova bezedný potenciál. SGU na to jde narozdíl od svých předchůdců trochu jinudy, hlavní roli nehraje ani tak Hvězdná brána, jako spíš vesmírná loď s příznačným názvem Destiny. Ta za statisíce let, co je na cestě, stačila doplout pomalu "na druhý konec vesmíru" a malá skupinka vědců, vojáků, ale i civilistů, se na ní díky energetické anomálii dokázala Hvězdnou bránou přesunout těsně před kolapsem jedné planety, na které měla základnu. Co teď? Jsou na statisíce let staré lodi, která je tak daleko, že nemůžou na bráně vytočit adresu milované Země, dochází energie, zásoby kyslíku a potravin ... dostavuje se čiré zoufalství. Od SGU opravdu čekejte něco nového, seriál se stylem veze na vlně vzedmuté Battlestar Galacticou, snaží se o realističnost (která má samozřejmě svoje hranice, pořád jsme v jiné galaxii a letíme vyšší rychlostí než světlo). Má výborně ponurou atmosféru, zajímavé postavy (jejichž "limonádovost", kterou zdědily po svých seriálových předcích, hodně rychle vyprchá), naprosto fantastickou hudbu, lepší efekty a hlavně na něm je znát, že se tvůrci snaží slavnou sci-fi značku konečně dovést do stádia dospělosti.
Verdikt: Ano!

V

Mimozemšťani se sebrali, zaparkovali nám nad hlavami šestnáct ohromných vesmírných lodí a s úsměvem na krásných tvářích tvrdí, že přiletěli v míru. Nejen to, dokonce s námi chtějí sdílet technologie a vůbec se bratříčkovat víc, než je zdrávo. Zní to divně? Divákům možná, většina televizní civilizace jim ale zobe z ruky. Minimálně do okamžiku, kdy jedno vyšetřování FBI, které původně hledá teroristickou buňku, zjistí pravou podstatu jejich příletu ... kterou vám neřeknu. Do V se vkládají velké naděje, protože je to jeden z největších letošních projektů, jenže po pilotu můžu říct jedno: zklamání. Postavy jsou nevýrazné, prvnímu dílu chybí atmosféra a nějaký osobitější rukopis. Doufejme, že se V polepší, zatím ale jednoznačně palec dolů. A to bývám po pilotech podobných seriálů většinou spíš nadšený.
Verdikt: Zatím slabé, ale ještě vyčkejme...

Bored to Death

Jonathan Ames (což je mimochodem i jméno tvůrce seriálu) je spisovatel, který se z nudy rozhodl, že bude dělat práci detektiva. A tak třeba hledá chlapce, který ukradl skateboard, a vůbec dělá světu velkou službu. Nečekejte nic akčního, ani vyloženě humorný seriál. Bored to Death je jakási kombinace Wese Andersona s Kevinem Smithem, i když dávek toho druhého tu najdete výrazně míň než třeba v Jmenuju se Earl. Škatulkování ale není podstatné. Podstatné je, že to, co během prvních epizod působí jako svěží závan v komediálních vodách (jak jinak - jedná se o produkci HBO), se velmi rychle přemění v zatuchlé výpary nějakého brčálníku. Ano, je tu skvělý Zach Galifianakis a famózní Ted Danson, jehož bílý vlasový porost budete milovat, stejně tak jeho věčně sjetou postavu. Ale Amesova velmi specifického humoru se bohužel velmi snadno přesytíte a zanedlouho budete mít stejný problém jako hlavní postavy. Budete Bored to Death.
Verdikt: Zívačka

The League

Už jste někdy slyšeli pojem "Fantasy football"? Já také ne, ale v některých kruzích tahle hra letí. Prostě máte vlastní virtuální tým, založený na existujících sportovních klubech a bojujete s ním proti jiným. Nebo něco na ten způsob. Pochopení této hry každopádně není tak důležité. Ačkoliv Fantasy football stmeluje všechny postavy dohromady, těžko bude tvořit hlavní téma The League. Tím jsou lidské vztahy. "Liga" vypráví o několika přátelích, opravdu obyčejných chlapech s manželkou nebo přítelkyní na krku, kteří se občas sejdou a s výmluvou v podobě Fantasy fotbalu řeší obyčejné, všední problémy. Troufnu si říct, že Liga je opravdovým obrazem mladého chlapa, nebo alespoň chlapa, který vyroste z dnešních generací lidí kolem dvacítky. Tedy hravého, otevřeného... člověka, co se nebojí s přáteli řešit prakticky cokoliv. Liga je humorná, má příjemně obyčejné postavy, oblíbíte si ji opravdu snadno.
Verdikt: Otestujte

White Collar

Kdo rozumí zločinu lépe než kriminalista? Hádáte správně: Kriminálník. Neal Caffrey byl jeden z největších podvodníků, jaké kdy Amerika zažila. Jeho lapení tedy dost lidí překvapilo, ještě více s podivem ale bylo, že z vězení neutekl stejně jako z těch předchozích. Tedy alespoň doteď... Jenže co vede člověka po čtyřech letech pod zámkem a pár týdnů před propuštěním k útěku? Agent Peter Burke to velmi rychle zjistí, Neal byl totiž jeho případ a velmi dobře mu rozumí. Na obzoru se ale objevuje další podvodník, padělatel historických dokumentů, dost možná lepší než Neal samotný. Burke se tak musí spojit se svým dávným nepřítelem Nealem, aby nového záškodníka společnými silami dostali. A odstartovali tak kariéru parťáků... White Collar je prakticky obyčejná detektivka. Žádné vizuální vychytávky, žádná akce, nic podobného. Těží hlavně z rošťáctví sympatických podvodníčků, nad jejichž kriminálnickými eskapádami se můžete nejednou pousmát. Stěžejním zdrojem zábavy je pak samozřejmě jiskření mezi agentem Burkem, ženatým sympaťákem, který je zatraceně dobrý v tom, co dělá, ale jako člověk působí legračně nejistě; a Nealem, podvodníkem, který si užívá života, rozumí lidem a hlavně umí podvádět ve všem a se vším, s čím se podvádět dá. Správný chlapík. A můžete se spolehnout, že si ho stejně jako Burkeho oblíbíte. Že je White Collar veskrze průměrná podívaná, je pak už trochu jiný problém.
Verdikt: Nic zásadního

Pro letošek by to možná i stačilo, další (a dříve zmíněné) seriály čekejte v samostatných profilech.