Jeden by řekl, že se zbláznil, ale tisícovka druhých by ho umlátila kamenem, že pomlouvá jejich modlu. Quentin Tarantino se vrátil v čase, když s Robertem Rodriguezem natočil Grindhouse a zřejmě už hodlá v minulosti zůstat. Žádné plány na Inglorious Bastards, film který fandovská obec vyhlíží snad už patnáct let (sorry, ale Tarantino je v tomhle ohledu HROZNÝ tlučhuba), místo toho konečně přijde na řadu slavná Tarantinova exkurze do období největší slávy filmů od Shaw Brothers. Nikdy se netajil tím, že by si některou z kung-fu klasik rád zremakoval. Původně to mělo být 36 komnat Shaolinu, ale teď by si Quentin rád smlsnul na starší wuxia klasice jménem Come Drink With Me. V té jde zhruba o následující:

V roce 1965 spustil King Hu stavidla revoluce, když do kin vypustil snímek Come Drink with Me. Nenápadný Asiat, který vystudoval uměleckou školu v Pekingu a krůček za krůčkem vyškrábal se v profesní hierarchii až na místo nejvyšší, svůj snímek natočil částečně jako poctu klasickým samurajským filmům (pokud jste je neviděli, bude vám snímek připomínat spíš westerny Sergia Leoneho), ovšem se silnou ženskou hrdinkou v hlavní roli. Zlatá vlaštovka (Cheng Pei-Pei - Nefritová liška z Tygra a Draka) je ultimátní bojovnice, ze které mají strach všichni v okolí, tedy kromě banditů, kteří právě unesli jejího bratra, syna místodržitele.

Není v tom jen honba za penězi, šéf desperátů, Nefritový tygr, by se chtěl s Vlaštovkou utkat a dokázat ji, že na chlapy prostě nemá. První duel v čajovně vyhraje naše hrdinka vysoko na body, ovšem na přesilovky stavěná není. Naštěstí se objeví věčně opilý tulák, který jí tajně pomáhá. Ve skutečnosti je to mistr bojových umění, který hraje přeci jenom trochu jinou ligu než hlavní hrdinka, i on sám se však bojí, že narazí na sobě rovného, konkrétně odvěkého nepřítele, opata místního kláštera, který se zapletl s bandity.

Finta je v tom, že King Hu tenkrát točil za relativně velké peníze a jeho film za čtyřicet let zestárnul jen v onom decentním duchu. Nejsou tu žádné papundeklově nevěrohodné lokace nebo mizerné herecké výkony, ze kterých by si mohl Tarantino dělat legraci. Jediné co opravdu zapadlo prachem jsou toporné akční scény, ale na ty není expertem ani Quentin. Takže co si vlastně chce dokázat? Pokud si nemá z čeho dělat legraci (a to v tomhle filmu vážně nepůjde), nevidím žádný způsob, jak by mohl natočit lepší film. Chápu, že je v tom notný kus fanboyovské poetiky - zremakovat si svůj oblíbený film, ale uvědomuje si Tarantino, že právě tu modlu podobným činem spoustě lidí pošlape? Musíme doufat, že je to další z "mistrových" rozmarů, který se rozplyne se zítřejším ránem, ale popravdě... už je docela únavné tyhle úlety komentovat.