Lehce bulvární titulek, seriózní téma. Smíchávání dokumentů s hraným filmem lze vnímat jako velký trend posledních let. Realismu se stává mantrou, fikce mnohem častěji pouze vykresluje skutečné záběry a chlapíci jako Paul Greengrass nebo Michael Winterbottom smýkají intelektuálními kruhy mnohem víc než ctihodní Almodóvarové a Scorseseové. V recenzích už jsme se rozplývali nad rekonstrukcemi událostí z 11. záři v Letu číslo 93 i teroru z věznice Guantanamo, aniž bychom tušili, že módní zachycování reality pomocí různých „ilustrativních“ metod skončí u vraždy George W. Bushe.

Americký prezident totiž předběhne svou dobu, když se na rozdíl od Abrahama Lincolna a Johna Fitzgeralda Kennedyho dočká snímku o svém úmrtí ještě před odchodem do věčných lovišť. Zní to morbidně. Jenže žánrem nebude splatter ani zombie horor, nýbrž poctivá dokumentární rekonstrukce atentátu na nejmocnějšího muže světa, který se má odehrát v říjnu 2007 (Bushovi tak zbývá už jen 399 dní... pravý čas na chlast, děvky a rock'n'roll :-). Režisér a spoluscenárista Gabriel Range, pracující pro britskou televizní stanici TV Channel 4 (ostrovní kanály si ostatně s drážděním Amíků nikdy nelámaly hlavu), ve svém snímku využil všemožných dokumentárních technik, od skutečných, až po ryze ilustrační záběry, které mají postihnout nejen Bushův skon, ale i následnou depresi amerického obyvatelstva.

Nabízí se otázka, jestli toho fantazírování už není trochu příliš. Zda by i filmaři neměli mít svůj vlastní etický kodex, v němž by pátý odstavec čtrnáctého paragrafu přikazoval nezabíjet ve filmu skutečné žijící osobnosti. Pro nejbližší příbuzenstvo takového nebožtíka, jeho samého nevyjímaje, totiž smrt táty/strýce/manžela/diktátora pravděpodobně nebude moc příjemným zážitkem. Ostatně, zkuste si sami představit, jak byste reagovali, pokud by vám takový Greengrass ve svém filmu zmasakroval jen vašeho domácího mazlíčka. Plakali byste, tesknili byste, možná byste si i sáhli na život... kolega k0C0UR a jeho knírač Ben II. mi jsou svědky. :-) Navíc je celkem zjevné, že Rangeovi, kterého většina světa zná (respektive nezná) jen jako režiséra obdobně laděného dokumentu Den, kdy se Británie zastavila, téma samotné napomůže hlavně k exponování sebe sama. Hlavním vedlejším produktem pochopitelně bude obrovská vlna kontroverze, která se okolo snímku dřív nebo později vzedme, a vynese Rangeovo jméno bez ohledu na kvality filmu do médií celého světa. Snad uvidíme i my sami, jestli si to zaslouží. Podle DarkHorizons se prý zvědavci zpoza oceánu dočkají prvního uvedení Smrti prezidenta už 10. září na festivalu v Torontu.