Will Ferrell seděl ve svém houpacím křesle, uhlodával domácí tlačenku a pročítal MovieZone. Když se na několika různých místech našeho webu dočetl, že Miami Vice je posledním megafilmem letošního léta, začal se hystericky smát. Div že se tlačenkou nezadusil. Věděl, že jeho chvíle přijde. A taky přišla. Letní sezóna totiž funguje jako houpačka, která jednou nabourá do stromu, aby se hned nato mohla dotknout nebes. Týden po fiasku Mannova Miami Vice i animované Mravenčí polepšovny se Will Ferrell směl stát největší hvězdou prázdninové filmové hostiny. Kdo by to po neúspěchu s fotbalovou komedií Zelená je tráva čekal. Ferrell naštěstí pochopil, že „soccer“ zdaleka nedosahuje popularity série NASCAR i že mameluk Jesse Dylan není ani v nejmenším komediální fiškuntál rodu Adama „Zprávaře“ McKaye, a proto znovu seskládal vítězný tým a párkrát pohladil asfalt. Za první den z jeho Talladega Nights: The Ballad of Ricky Bobby vylezlo neuvěřitelných osmnáct, za víkend pak monstrózních 47 milionů dolarů. Ferrell tak dvojnásobně skolil Jacka Blacka, trojnásobně si podá Owena Wilsona, hravě překoná i romantického Vince Vaughna a nakonec předjede i Adama Sandlera. Při dovolené Bena Stillera (a jeho útěku k předem prohraným srágorám typu Night at The Museum) se z toho chlapíka ve stínu slavnějších ksichtů z Frat Packu mohl konečně stát král.

Ferrellův humor byl přitom vždycky specifický a rozhodně ne pro všechny. Už jako Frank the Tank z Mládí v trapu by vaši maminku nerozesmál, jakkoliv byste si vy mohli v křesle lámat bránici. Loni se ještě mohlo zdát, že Ferrell bude jednou provždy jen ten třetí čtvrtý vzadu, jemuž ke klidu vystačí nějaké to křupavé cameo (Starsky & Hutch, Nesvatbovi) a levnější hit, malinko skrytý za září Stillerů, Wilsonů a Vaughnů. Jen co komerčně neprošla romantická (Moje krásná čarodějka), rodinná (Zelená je tráva) ani „oscarová“ altrnativa (Producenti) se Ferrell vrátil k McKayovi a... zbytek znáte. V Columbia Pictures právě bouchá šampaňské, protože jim Ferrell s McKayem přislíbili sérii méně nákladných komedií (=megavýdělečných) a už před premiérou Talladega Nights oznámili start nového projektu Step Brothers, v němž se objeví i Ferrellův spoluhráč z okruhů NASCAR John C. Reilly. Ferrella čekají zlaté časy. Tím spíš, když jsou spokojeni diváci i recenzenti.

Vzhledem k inflaci animáků se překvapivě dařilo i věru nezajímavému počinu Barnyard. Premiéra estrády s krávami, které natřásají vemena v dobytčáku a škádlí tím pošťáky, zvířenu i trpělivost promítačů, byla sice mnohokrát odložena, nakonec ovšem vydělá víc než Divočina nebo Mravenčí polepšovna. I přes nudné vizuály a odpudivé ohlasy kritiků se pařbu dojiček nakonec podařilo jakž takž prodat, takže Barnyard s 16 miliony za první víkend může v budoucnosti dotírat třebas na slovutné Miami Vice. Michael Mann si nevybral slabší chvíli v pravý čas a jeho seriálová reinkarnace bude mít pravděpodobně blíž k filmům jednoho víkendu než k dlouhověkým peckám rodu Collateral. Propad o 62% bolí. Tratili sice i Piráti, ale při úbytku kinosálů je pokles o 46% pořád kvalitní vizitkou. Za čtrnáct dnů už snad dostaneme kýžených 400 milionů.

V nepřekvapivě konstruovaném žebříčku už vystrkují růžky pouze dvě premiéry. Jednak už poněkud odleželá hororová pecka Pád do tmy, kterou američtí diváci mohli docenit s velkým zpožděním za českým divákem. Za luxus velkého plátna se ovšem odvděčili osmi miliony dolarů. Producenti jistě nepohrdnou. O poznání horší start měl Williamsův The Night Listener, jenž si nálepku „not interesting“ stylově podržel do samého konce. Za týden se definitivně vyjeví, jak moc se dá vydělávat na jizvách z 11. září díky Stoenovu World Trade Center, várku srpnových nedovarků pak dostatečně reprezentuje pseudocomicsový blábol Zoom, taneční fašírka Let’s Dance a hororový snaživec Pulse. Budeme plakat? Pravděpodobně ano.

Kompletní žebříček najdete zde.