Narodil se ve Zlíně a tam i vystudoval režii a scenáristiku. Má na kontě několik krátkých a středometrážních filmů a časem přesedlal na reklamy a videoklipy. Za ten k písni Folkloreček od bratří Ebenů dostal cenu Akademie populární hudby Anděl. Režíroval druhou řadu sitcomu Marta a Věra a v televizi teď můžete vidět jeho velice vydařené Kosmo. Jsme zvědaví, co přijde dál. A teď k jeho sedmi filmům...

 

Cival už mi jednou dával šanci vyjádřit se na MovieZone a já ji promrhal. Mno, tak snad teď. Bylo to těžké a bolelo to. Těch milovaných filmů je moc. Mám fakt rád žánrovky, umělecké filmy mi dřív přišly spíš podezřelé. Studium na vysoké mě ale naučilo to, že se někdy vyplatí zdánlivě divnému/pomalému filmu dát šanci. Obohatí to někdy člověka o něco, co by nečekal…

1. Pulp Fiction: Historky z podsvětí (USA, 1993, r. Quentin Tarantino)

Na gymplu o tom filmu všichni mluvili. A když jsem ho pak konečně viděl, pochopil jsem proč. Nicméně jsem nechápal, co to se mnou provedlo a proč se mi to tak líbí. Určitě to nebylo jen kvůli hláškám. Až na vysoké nám bylo osvětleno (btw ve skvělých hodinách s prof. Tatárovou), co ten vychcaný Tarantino použil za triky a proč to, že hrdina, který v půlce filmu zemře, odkráčí na konci do západu slunce a všem to připadá cool a nediví se. Má to něco společného s chytře znásilněnou americkou trojaktovou strukturou dramatu, ale to zas někdy příště…

2. Zvětšenina (VB/Itálie, 1968, r. Michelangelo Antonioni)

Taky střední škola, první zkušenost s Michelangelem Antonionim. A nejsilnější. O tom filmu jsem věděl jen to, že je to vlastně detektivka a art od tzv. autorského filmaře. A je to tak. A k tomu to je ještě pecka. Ano, chce tomu dát čas a divák by raději měl být vstřícný, ale když to sepne, není ten film jenom kratochvílí, ale donutí vás přemýšlet nad většími věcmi, než je detektivka a art. A teď tu vznešenou slinu utřu a už mlčím.

3. Stanley Kubrick

Full Metal Jacket, Mechanický pomeranč2001ShiningBarry Lyndon? Nepovedlo se mi vybrat jeden zástupný film od tohoto génia. Navíc mi tak trochu všechny jeho filmy splývají. Ne dějově, nejsem úplný debil, ale vzhledem k tomu, jak Kubrick přemýšlel výtvarně (doporučuji progooglit jeho fotky, se kterými ještě jako náctiletý vyhrával soutěže), mají jeho filmy jedinečný “ksicht”. Ten přelet kamery nad jezerem v Shining mě vždycky dostane. Kubrickova díla jsou cool a přitom nejsou (skoro nikdy) vizuálně samoúčelná, stále vyprávějí příběhy.

4. Sunset Blvd. (USA, 1950, r. Billy Wilder)

Kdo nezná, ať se podívá. Jedinečný Billy Wilder (narodil se roku 1906 v Rakousku-Uhersku, takže téměř našinec!) natočil jeden z nejlepších filmu o Hollywoodu. Je to vtipné, smutné, napínavé a velmi, ehm, sžíravé. Americká krása není první film, ve kterém mrtvola začne vyprávět o tom, jak odešla na onen svět. No, on to není ani Sunset Blvd, ale to nevadí. Krásný a chytrý film!

5. Pán Prstenů (USA/Nový Zéland, 2001-2003, r. Peter Jackson)

Vždycky zírám, co do té doby ne moc známý režisér z Nového Zélandu, dokázal. A přitom je to v podstatě “obyčejný” blockbuster! Adaptovat knihy, které pro spoustu lidí znamenají tolik, na tom by si vylámali zuby i známější kabrňáci. Až mě polije studený pot, když si představím, co by s tím udělal třeba Spielberg (ať si ho cením jakkoli). Peter Jackson měl ale tehdy ještě pokoru. Průlomové na této trilogii bylo nejen praktické natáčení všech filmů zároveň, triky, ale také přesný internetový marketing, zaměřený na fanoušky, což do té doby nebylo úplně zvykem. A ty bonusové disky! Baví mě třeba už jen vyprávění, jak se scenáristický tým snažil vypořádat s jistou dramatickou (tj. pro film nevhodnou) rozvleklostí knih a hezkými, nicméně spíš fikční svět podporujícími odbočkami (dívám se na Tebe, Tome Bombadile). Baví mě vyprávění o snaze o udržení některých rovin, které jsou v knihách tak podstatné - tj. třeba téma “odcházení”, konec jednoho věku. Nejen pubertální srdcovka.

6. Občan Kane (USA, 1941, r. Orson Welles)

Tenhle snímek je často v anketách označován za nejlepší film všech dob. To je celkem nevděčná nálepka. I když s tím prvenstvím mnoho současných diváků nebude souhlasit, tak je stále top. A protože je starý, dlouhý a černobílý, tak jej ve finále ani moc lidí u nás nevidělo. Což je škoda. Pro práci s kamerou, mizanscénou, hloubkami ostrosti, maskami a pro zajímavý příběh se na to stojí kouknout. Když navíc uvážíme, že je to neuvěřitelně funkční filmový debut čtyřiadvacetiletého kluka, natočený před 75 lety, o to víc je skvělý a strhující… Doporučuji vidět (ideálně na plátně) už jen proto, aby člověk pochopil, proč jsou v každém druhém parodickém filmu sáňky.

7. Markéta Lazarová (Československo, 1967, r. František Vláčil)

Taky bych neměl opomenout něco hezkého českého. I když jsem si o Markétě Lazarové po prvním zhlédnutí myslel všechno, jen ne že je to hezké. Film jsme dostali k rozboru na škole a já to pokládal za nějaký sofistikovaný a úchylný druh mučení. Když jsem si ale kvůli rozboru přečetl knihu a viděl film podruhé, potřetí… musel jsem pokorně uznat, že je to fantastické dílo, které daleko přesahuje místní rybníček. Nejspíš všechny rybníčky. Pro mě se Spalovačem mrtvol to nejlepší z období tzv. nové české vlny, i když Vláčil do ní tak úplně… Cokoli teď napíšu, bylo lépe a přesněji napsáno už dřív, tak to nebudu rozmazávat. Je dobré Vláčilovu a Pavlíčkovu opusu dát šanci. Je to těžké, syrové, dojemné, strhující a báječně (řekněme moderně) natočené. Například u prvního setkání mladého Mikoláše s Markétou jsou použity podobné postupy, jako u setkání Froda a Arwen v Pánovi Prstenů - o skoro padesát let později!

Nej režiséři: Martin Scorsese (via Casino a Mafiáni), Stanley Kubrick, Steven Spielberg (za vypravěčství), David Fincher (protože je bůh).

Čestné zmínky: Casino (sorry všem, co žerou Vlka z Wall Street, ale dřívější filmy měly jiné grády), Kmotr, Fight Club, Vykoupení z věznice Shawshank, Dvanáct rozhněvaných mužů, Matrix, Hvězdné války IV-VI, Spalovač mrtvol, Život Briana, S čerty nejsou žerty (protože Vánoce a Máchal).

Tak co na to říkáte?