Během několika posledních let se Denis Villeneuve probojoval mezi naše nejoblíbenější režiséry. Jeho Zmizení, Nepřítel i Sicario byly vynikající, chytré, strhující a napínavé filmy. Teď je tu se sci-fi novinkou Příchozí, o níž se už delší dobu mluví jen v superlativech. Jak se nám líbila? 

Jak to vidí Cival:

Denise Villeneuva áčkový Hollywood potřeboval, to víme už pár let. A můžeme se radovat, že chytl pořádnou slinu, protože nám rok co rok přináší velmi inspirativní snímky. Příchozí je z nich zatím nejlepší a rozhodně nejpůsobivější. Jde sice o film s pořádně ambiciózním konceptem, který si s kruhy hraje nejen při komunikaci s emzáky... ta matematická propočítanost a klasicky villeneuvovská audiovizuální vypiplanost ale pracují ve prospěch velmi emotivního a místy nesnesitelně dojemného sci-fi melodramatu o zásadních aspektech života na Zemi. Zatraceně silná, místy až vyčerpávající podívaná, jež suverénně pokračuje v tradici procítěných science-fiction z ranku Kontaktu nebo Interstellar. Zatím film roku. 

 

Jak to vidí KarelR:

Jestli vyrazíte na další Den nezávislosti, čeká vás kruté vystřízlivění. Příchozí je Villeneuve od A do Z, spíš se tedy připravte na hutné drama, jehož veškerá globálnost je akorát pozadím pro silný osobní příběh. Na jednu stranu je tahle sci-fi celkem divácká, zároveň však nejde o žánrovou jednohubku, nýbrž o bolestivou sbírku životních pravd, jež do vás kanadský virtuos pumpuje svým typicky přízemním (a trochu loudavým) stylem. Čím jste starší, tím větší knockout od filmu dostanete. Takže si radši nechci představovat, co tahle herecká, scenáristická a režijní trefa udělá se staršími ročníky. 

 

Jak to vidí Mr. Hlad:

Ještě si asi budu chvilku ujasňovat, jestli jsou Příchozí jedním z nejlepších filmů roku, nebo absolutní jednička, rozhodně se ale povedli víc, než jsem čekal. I když trošku jinak. Ačkoliv příběh o prvním kontaktu lidstva s návštěvníky z vesmíru funguje jako „vědecká sci-fi“, v emocionální a osobnější rovině je ještě mnohem silnější. Nebudu se pouštět do nějakého rozepisování, ale trailery z téhle vrstvy Příchozích nabídly jen absolutní minimum, takže film dovede dost často překvapit a naštěstí vždy pozitivně. Herecké výkony jsou prvotřídní a Amy Adams si jde pro oscarovou nominaci, technicky, vizuálně a hudebně jde o absolutní špičku, která se sice inspirovala někde Nolanem, někde Malickem a někde Spielbergem, ale celkově drží pohromadě bez nejmenších výhrad a sebevědomě se může zařadit mezi to nejlepší, co v žánru chytrých sci-fi vzniklo. Chci to vidět znovu. A Villeneuve putuje do mé osobní TOP 5.

Recenzi čekejte velmi brzy.