Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Diskuze k článku Téma: Jak se rodil Titanic aneb Cameron je bůh

příspěvky 1 - 19 Napsat příspěvek
chjo, Titanic. Tak velky, ze povedat o nom ze je to "film" mi este aj doteraz po tolkych rokoch znie nevhodne.
Inak ta scena s pluvancom sa mi nezda, skor mi to pride take typicky Cameronovske, ze nieco v uvode predstavi aby to potom v zavere vyuzil.
Jedine co mi na mojom zivotnom "filme" vadi, je ze malokedy najdem dusu ktora by si ho so mnou pozrela:D
366106
chjo, Titanic. Tak velky, ze povedat o nom ze je to "film" mi este aj doteraz po tolkych rokoch znie nevhodne. Inak ta scena s pluvancom sa mi nezda, skor mi to pride take typicky Cameronovske, ze nieco v uvode predstavi aby to potom v zavere vyuzil. Jedine co mi na mojom zivotnom "filme" vadi, je ze malokedy najdem dusu ktora by si ho so mnou pozrela:D
0 0
reagovat
Disk, ty si fakt strasny typek:D
366035
Disk, ty si fakt strasny typek*:D*
0 0
reagovat
Jojo, ta výstava byla skvělá, ale zároveň strašně úmorná. Těch informací bylo fakt moc a nedalo se všechno plně strávit. Nejlepší byl autentický ledovec, na který se mohlo sahat a člověk si díky tomu mohl orosit tvář. :))
366031
Jojo, ta výstava byla skvělá, ale zároveň strašně úmorná. Těch informací bylo fakt moc a nedalo se všechno plně strávit. Nejlepší byl autentický ledovec, na který se mohlo sahat a člověk si díky tomu mohl orosit tvář. *:))*
0 0
reagovat
Už není, skončila v červenci...
366026
Už není, skončila v červenci...
0 0
reagovat
Btw viděl jsem Titanic výstavu v Praze. Je to docela popík, ale je v tam i dost zajímavých technických informací o lodi, lodní společnosti i v kontextu tehdejší doby. A občas i zajímavý příběh o cestujících. Nevím jestli to ještě na výstavišti Letňany je, ale pokud jo, není to vůbec špatně strávené odpoledne.
366025
Btw viděl jsem Titanic výstavu v Praze. Je to docela popík, ale je v tam i dost zajímavých technických informací o lodi, lodní společnosti i v kontextu tehdejší doby. A občas i zajímavý příběh o cestujících. Nevím jestli to ještě na výstavišti Letňany je, ale pokud jo, není to vůbec špatně strávené odpoledne.
0 0
reagovat

Karlos

Cool knowledge :+:+:+
366011
Cool knowledge *:+**:+**:+*
Karlos
0 0
reagovat
Sice Titanic moc nemusim, ale článek opět super a i díky za doplňující koment Karlose ;-)
366007
Sice Titanic moc nemusim, ale článek opět super a i díky za doplňující koment Karlose ;-)
0 0
reagovat
Ted :+

Ale jinak jsou tam mini nepřesnosti, jako oficiální původní rozpočet ne 100K, ale 70M, postava Jacka nebyla irského původu, ale američan, nebo že to plivnutí Zaneovi do ksichtíku už improvizované nebylo, ale vzešlo z hlavy Camerona právě kvůli návaznosti na scénu předchozí. Alr to jsou fakt detaily, které řeší člověk, který má Titanic jako jeden z nejoblíbenějších filmů...;)
Jinak jestli opravdu někdo stojí o technické "historky", snad nebude vadit, když něco málo napíšu sem:

Cameron popírá i to, proč se doopravdy rozhodl pro něho netypickou látku - že víc, jak historické hrama říznuté červenou knihovnou se chtěl potopit k legendárnímu vraku. Skutečnost asi bude někde na půli cesty. Jima fascinují hlubiny moří a vraky lodí, ke kterým se potápěl již v minulosti mu vždy přišly velmi tajnosnubné. Když se objevil po třičtvrtě století vrak Tinaniku, trochu ho pálilo, že pořízené záběry nebyly zdaleka tak atraktivní, jak by mohly být a když si nastudovával historii lodi, narazil na malby Kena Marshalla a nápad byl na světě - když šel za producenty, vzal si jeho malby, ukázal na ně prstem a řekl: "Na tomhle se odehrávající Romeo a Julie. Zájem umosníme reálnými záběry z vraku lodi...". A film byl odklepnutý.

Jim chtěl pokud možno celý film reprezentovat historicky co nejpřesněji. Jak se mu to povedlo až posléze, ale jako hlavní studnici informací mu sloužila kniha Nigh to Remember, napsaná druhým důstojníkem Lightollerem začátkem padesátých let. Byť je to postava značně kontroverzní, je velmi patrné, že Camerona Lightoller fascinuje (velkou část kontroverze spojené s očividnou věrností lodní společnosti nechává nekomentovanou). Tato kniha je ale i přes některé (dnes již potvrzené) nepřesnosti velký zdroj informací a spolu se zápisy obou vyšetřování katastrofy patří k neocenitelným zdrojům katastrofy. Podle této knihy vznilk i stejnojmenný film, který především ve finále Cameron doslovně obrazově cituje (ne-li políčko po políčku kopíruje).

Ať si Cameron přál historickou akurátnost sebevíc, je logické, že se mu to povést nemohlo. Sám ze své iniciativy byl jedním ze skupiny historiků, kteří provedli revizi vlastního zániku lodi ku příležitosti stého výročí katastrofy. Jsou ale i další a mnohem bolavější věci, které se s realitou rozcházejí.
Především osud vrchního důstojníka Murdocha. Ten se prokazatelně nezastřelil (dle výpovědí na něj spadl první komín) a pozůstalým se přirozeně prezentovaná smrt jejich předka příliš nezamlouvala. Byť se Cameron odvolával na uměleckou licenci, raději se rodině omluvil a ve filmové verzi z roku 2012 je v titulích uvedeno, že ne každá reálná postava a její osud je vykreslen historicky správně. Zda je v nich výslovně uveden Murdoch teď nevím, ale je to dost možné.
Ostatní reálné postavy jsou plus mínus bez kontroverze, byť to, že z Bruce Ismaye udělal svini taky není úplně košér, byť se tento pohled slučuje s pohledem všeobecným. Pravda je taková, že Ismay si přirozeně přál loď ukázat v co nejlepším světle a tak se plulo rychle. Potíž je v tom, že všechny lodě v té době pluly co nejrychleji a nebezpečí bylo podceňováno všeobecně. Snaha získat "Modrou stuhu", ocenění za nejrychlejší překonání Atlantiku je ale z říše konspiračních reorií, neb Titanic byl desingován na citelně slabší provozní i maximální rychlost jako přímá a zároveň nejrychlejší plavidla Cunadru. Ismay byl ve své době především obětním beránkem a velmi často jím zůstává i dnes.
A pokud budeme mluvit o tom, jak věrné kopie jsou filmové kulisy, pak interiéry první třídy, strojovny a kotelny z devadesáti procent, exteriéry z osmdesáti až sta (podle toho, zda se používaly věrnější miniatury, nebo z ekonomických důvodů šizené kulisy), až po lokace třetí třídy a prostor pro posátku, které často odpovídaly typově době, ale nikoli vlastní lodi...

Vlastní produkce probíhala i na dnešní poměry dost nestandartně. Ve své době šlo o nejdelší natáčení ever rozděleno do třech částí, především však plus mínus kontinuálně. To z důvodu, že kulisy se nejprve musely využít pro "klidné" natáčení a posléze podstoupily likvidaci reálnou destrukcí viděnou na plátně. Z tohoto důvodu byla velká část kulis postavena tak, aby se s nimi dalo manipulovat a často opakovaně potápět do velkých nádrží s vodou. Hlavní kulisa exteriéru byla schopna sklonu dvaceti stupňů a sestávala ze dvou částí, takže přední část se spouštěla ještě hlouběji. Ostřejší úhly se realizovaly nakloněním kamery a novou CGI hladinou moře.
Za zmínku ještě stojí ještě jedna věc - natáčení v Mexiku si vydupoval Cameron a to ne kvůli tomu, že by to tam po Terminátorovi tak miloval, ale kvůli tomu, že se chtěl dostat ke stejnému postavení slunce, v jakém byl Titanic v době katastrofy.

Poslední odstavem věnujme sestřihu filmu. Jistě jste si všimli, že Titanic má jen jednu střihovou verzi filmu, dlouhou 194 minut. Ovšem ne, Jim film nesestříhal na první dobrou. První oficiální verze (takže žádná běžná pracovní tříhodinová dvouhodinových bijáku) měla 226 minut a která byla hotova k původnímu datu premiéry (červenec 97). Producenti, už tak nakrknutí, jak popisuje Jirka, mu oznámili, že se zbláznil a že má stopáž zkrouhnout pod tři hodiny. S tím Cameron samozřejmě počítal, dostal se však dolů jen o půl hodiny. Neb byl přesvědčený, že mu Titanic stejně zlomil vaz, si za konečnou verzí stál zuby nechty a poslal do kin pořád přešvihlou stopáž.
Když vycházela speciální edice, všichni tak nějak automaticky počítali, že uvidíme právě i prodlouženou verzi v délce bez čtvrtky čtyř hodin. Nakonec se tak nestalo, Cameron byl s výsledným střihem natolik spokojený, že právě on je režisérský a o další nestál. Samotné vystřižené scény jsou pak z důvodu, že původně okupovaly finální sestřih komplet dobělané (veškerý colorgrading, CGI, zvukové efekty i původní hudba (ta zjevně pracovní, neb ta jediná nebyla zcela hotová)), ale co je důležitější - z většiny nejsou jen prázdnou vatou, která si vystřihnutí lehce odůvodní, spousta jich prokresluje vedlejší, ale pořád důležité postavy (především postavy z přítomnosti). Pokud jinak vystřiženým scénám neholdujete, zde rozhodně udělejte vyjímku...
365974
Ted *:+* Ale jinak jsou tam mini nepřesnosti, jako oficiální původní rozpočet ne 100K, ale 70M, postava Jacka nebyla irského původu, ale američan, nebo že to plivnutí Zaneovi do ksichtíku už improvizované nebylo, ale vzešlo z hlavy Camerona právě kvůli návaznosti na scénu předchozí. Alr to jsou fakt detaily, které řeší člověk, který má Titanic jako jeden z nejoblíbenějších filmů...*;)* Jinak jestli opravdu někdo stojí o technické "historky", snad nebude vadit, když něco málo napíšu sem: Cameron popírá i to, proč se doopravdy rozhodl pro něho netypickou látku - že víc, jak historické hrama říznuté červenou knihovnou se chtěl potopit k legendárnímu vraku. Skutečnost asi bude někde na půli cesty. Jima fascinují hlubiny moří a vraky lodí, ke kterým se potápěl již v minulosti mu vždy přišly velmi tajnosnubné. Když se objevil po třičtvrtě století vrak Tinaniku, trochu ho pálilo, že pořízené záběry nebyly zdaleka tak atraktivní, jak by mohly být a když si nastudovával historii lodi, narazil na malby [link="https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/23/d1/5f/23d15f5aba2e0e5886f4db8bc5938ee7.jpg"]Kena Marshalla[/link] a nápad byl na světě - když šel za producenty, vzal si jeho malby, ukázal na ně prstem a řekl: "Na tomhle se odehrávající Romeo a Julie. Zájem umosníme reálnými záběry z vraku lodi...". A film byl odklepnutý. Jim chtěl pokud možno celý film reprezentovat historicky co nejpřesněji. Jak se mu to povedlo až posléze, ale jako hlavní studnici informací mu sloužila kniha Nigh to Remember, napsaná druhým důstojníkem Lightollerem začátkem padesátých let. Byť je to postava značně kontroverzní, je velmi patrné, že Camerona Lightoller fascinuje (velkou část kontroverze spojené s očividnou věrností lodní společnosti nechává nekomentovanou). Tato kniha je ale i přes některé (dnes již potvrzené) nepřesnosti velký zdroj informací a spolu se zápisy obou vyšetřování katastrofy patří k neocenitelným zdrojům katastrofy. Podle této knihy vznilk i stejnojmenný film, který především ve finále Cameron doslovně obrazově cituje (ne-li políčko po políčku kopíruje). Ať si Cameron přál historickou akurátnost sebevíc, je logické, že se mu to povést nemohlo. Sám ze své iniciativy byl jedním ze skupiny historiků, kteří provedli revizi vlastního zániku lodi ku příležitosti stého výročí katastrofy. Jsou ale i další a mnohem bolavější věci, které se s realitou rozcházejí. Především osud vrchního důstojníka Murdocha. Ten se prokazatelně nezastřelil (dle výpovědí na něj spadl první komín) a pozůstalým se přirozeně prezentovaná smrt jejich předka příliš nezamlouvala. Byť se Cameron odvolával na uměleckou licenci, raději se rodině omluvil a ve filmové verzi z roku 2012 je v titulích uvedeno, že ne každá reálná postava a její osud je vykreslen historicky správně. Zda je v nich výslovně uveden Murdoch teď nevím, ale je to dost možné. Ostatní reálné postavy jsou plus mínus bez kontroverze, byť to, že z Bruce Ismaye udělal svini taky není úplně košér, byť se tento pohled slučuje s pohledem všeobecným. Pravda je taková, že Ismay si přirozeně přál loď ukázat v co nejlepším světle a tak se plulo rychle. Potíž je v tom, že všechny lodě v té době pluly co nejrychleji a nebezpečí bylo podceňováno všeobecně. Snaha získat "Modrou stuhu", ocenění za nejrychlejší překonání Atlantiku je ale z říše konspiračních reorií, neb Titanic byl desingován na citelně slabší provozní i maximální rychlost jako přímá a zároveň nejrychlejší plavidla Cunadru. Ismay byl ve své době především obětním beránkem a velmi často jím zůstává i dnes. A pokud budeme mluvit o tom, jak věrné kopie jsou filmové kulisy, pak interiéry první třídy, strojovny a kotelny z devadesáti procent, exteriéry z osmdesáti až sta (podle toho, zda se používaly věrnější miniatury, nebo z ekonomických důvodů šizené kulisy), až po lokace třetí třídy a prostor pro posátku, které často odpovídaly typově době, ale nikoli vlastní lodi... Vlastní produkce probíhala i na dnešní poměry dost nestandartně. Ve své době šlo o nejdelší natáčení ever rozděleno do třech částí, především však plus mínus kontinuálně. To z důvodu, že kulisy se nejprve musely využít pro "klidné" natáčení a posléze podstoupily likvidaci reálnou destrukcí viděnou na plátně. Z tohoto důvodu byla velká část kulis postavena tak, aby se s nimi dalo manipulovat a často opakovaně potápět do velkých nádrží s vodou. Hlavní kulisa exteriéru byla schopna sklonu dvaceti stupňů a sestávala ze dvou částí, takže přední část se spouštěla ještě hlouběji. Ostřejší úhly se realizovaly nakloněním kamery a novou CGI hladinou moře. Za zmínku ještě stojí ještě jedna věc - natáčení v Mexiku si vydupoval Cameron a to ne kvůli tomu, že by to tam po Terminátorovi tak miloval, ale kvůli tomu, že se chtěl dostat ke stejnému postavení slunce, v jakém byl Titanic v době katastrofy. Poslední odstavem věnujme sestřihu filmu. Jistě jste si všimli, že Titanic má jen jednu střihovou verzi filmu, dlouhou 194 minut. Ovšem ne, Jim film nesestříhal na první dobrou. První oficiální verze (takže žádná běžná pracovní tříhodinová dvouhodinových bijáku) měla 226 minut a která byla hotova k původnímu datu premiéry (červenec 97). Producenti, už tak nakrknutí, jak popisuje Jirka, mu oznámili, že se zbláznil a že má stopáž zkrouhnout pod tři hodiny. S tím Cameron samozřejmě počítal, dostal se však dolů jen o půl hodiny. Neb byl přesvědčený, že mu Titanic stejně zlomil vaz, si za konečnou verzí stál zuby nechty a poslal do kin pořád přešvihlou stopáž. Když vycházela speciální edice, všichni tak nějak automaticky počítali, že uvidíme právě i prodlouženou verzi v délce bez čtvrtky čtyř hodin. Nakonec se tak nestalo, Cameron byl s výsledným střihem natolik spokojený, že právě on je režisérský a o další nestál. Samotné vystřižené scény jsou pak z důvodu, že původně okupovaly finální sestřih komplet dobělané (veškerý colorgrading, CGI, zvukové efekty i původní hudba (ta zjevně pracovní, neb ta jediná nebyla zcela hotová)), ale co je důležitější - z většiny nejsou jen prázdnou vatou, která si vystřihnutí lehce odůvodní, spousta jich prokresluje vedlejší, ale pořád důležité postavy (především postavy z přítomnosti). Pokud jinak vystřiženým scénám neholdujete, zde rozhodně udělejte vyjímku...
0 0
reagovat
Výborný článek! :)
365977
Výborný článek! :)
0 0
reagovat
:+ pěkně ranní čtení
365976
*:+* pěkně ranní čtení
0 0
reagovat
Nasi kaskaderi taky vypraveli luxusni prihody se Zeleznym Jimem..
365972
Nasi kaskaderi taky vypraveli luxusni prihody se Zeleznym Jimem..
0 0
reagovat
Článek super. Taky se více těším na technické historky, nebo spíše na to, jak se prostě za 30 000 dolarů za hodinu udržuje ten kolos v chodu :)
365969
Článek super. Taky se více těším na technické historky, nebo spíše na to, jak se prostě za 30 000 dolarů za hodinu udržuje ten kolos v chodu :)
0 0
reagovat
Článek fajn. Mě by potěšilo víc technikálií, ale to bude doufám alespoň ve výročním článku. Tede, měl by si zlepšit výběr vína.
365967
Článek fajn. Mě by potěšilo víc technikálií, ale to bude doufám alespoň ve výročním článku. Tede, měl by si zlepšit výběr vína.
0 0
reagovat
Titanic sice není moje extra krevní skupina, ale článek perfektní a slupl jsem ho jak malinu:D:+
365961
Titanic sice není moje extra krevní skupina, ale článek perfektní a slupl jsem ho jak malinu*:D**:+*
0 0
reagovat
Vytahni:
myslím, že štúdio Cameronovi vtedy spätne vyplatilo nejakých 100 mega...

Rozpočet:
oficiálna propaganda vtedy hovorila o 400 mega (aj s marketingom). Pamätám si aj článok v Cineme, kde sa pisalo, že budget prekročil 285 mega bez reklamy.
Tých 200 sa začalo uvádzať až neskôr.
365959
Vytahni: myslím, že štúdio Cameronovi vtedy spätne vyplatilo nejakých 100 mega... Rozpočet: oficiálna propaganda vtedy hovorila o 400 mega (aj s marketingom). Pamätám si aj článok v Cineme, kde sa pisalo, že budget prekročil 285 mega bez reklamy. Tých 200 sa začalo uvádzať až neskôr.
0 0
reagovat
Opět parádní článek Tede.
365955
Opět parádní článek Tede.
0 0
reagovat
Taky uz mam otevrenyho cervenyho klokana chvilku :) Supr clanek, diky
365949
Taky uz mam otevrenyho cervenyho klokana chvilku :) Supr clanek, diky
0 0
reagovat
este som to nestihol precitat lebo chlastam ale dik tede :+
365948
este som to nestihol precitat lebo chlastam ale dik tede *:+*
0 0
reagovat
Paráda jako vždy, Tede :+
365944
Paráda jako vždy, Tede *:+*
0 0
reagovat
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení

Zapomenuté heslo
Přihlašte se jedním kliknutím přes facebook:

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získate možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Vytvářet filmové blogy
  4. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  5. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
registrovat se