David Kočár se narodil v roce 1980 a k filmové režii se dopracoval doslova “od píky“. Ještě teď si vzpomíná, kdy jako runner nesl své první kafe. K jednomu z jeho nejdůležitějších studijních milníků patří setkání s českým filmovým režisérem Vojtěchem Jasným, pod jehož “taktovkou“ strávil téměř rok v New Yorku. Pracovním milníkem se stal rok 2013, kdy se svým středometrážním dokudramatickým snímkem Loučka 1945 reprezentoval na filmovém festivalu v Cannes. 

 

Přestože byla Kočárova dosavadní filmografie zaměřená spíš na vážná historická témata, u reklam a promo filmů naopak úspěšně využívá humor - inteligentní, vkusný, s nadsázkou i sarkastický. A právě s tímto koktejlem humoru pracuje také ve svém novém snímku Ostravak Ostravski, který právě vstupuje do českých a moravských kin.

1. Vykoupení z věznice Shawshank (USA 1994, r. Frank Darabont)
Nemám nejoblíbenější film, protože každý film, který se mi líbí, je jiný a jedinečný. Z výběru top sedmi bych ale začal filmem Vykoupení z věznice Shawshank. Pro mě je to v podstatě film bez chyby. Dokonalý scénář, dokonalé obsazení, režie, není co dodat. Frankovi Darabontovi se podařilo něco, o čem mnoho režisérů jen sní.

2. Gran Torino (USA 2008, r. Clint Eastwood)
Dalším klenotem je pro mě komorní film Gran Torino. Clint Eastwood dokazuje, že režijně i herecky zraje jak víno a nám mladším zbývá jen civět, jak nám to tento bard světové kinematografie nandává. Nikdy mě nepřesatne udivovat, jak někdo dokáže sám sobě ve filmu hrát a současně skvěle udržet kontrolu nad jeho finálním výsledkem.

3. Matrix (USA/Austrálie 1999, r. Andy a Larry Wachowsky)
Pokud bych měl říct, který film je pro mě v novodobé kinematografii přelomový, tak je to určitě Matrix a to především jeho první díl. Scenáristicky, režijně, trikově... I když nejsem divák, který by vyhledával sci-fi, posunul pro mě Matrix hranice filmu určitě dál než například technologie 3D.

4. Forrest Gump (USA 1994, r. Robert Zemeckis)
Existuje lepší film o obyčejném prosťáčkovi, než je Forrest Gump? Obdivuji Rothův cit pro metaforu a jemný humor a také to, jak dokázal svůj scénář prošpikovat nespočetnými odkazy. Smekám před režisérskou taktovkou Roberta Zemeckise a skláním se před hereckou brilantností Toma Hankse.

5. Kmotr (USA 1972, r. Francis Ford Coppola)
Kmotr je kvalitní filmařina, která nikdy nezestárne. Co dodat víc...

6. Nedotknutelní (Francie 2011, r. Olivier Nakache, Eric Toledano)
Pokud má člověk chuť přemítat o životě a současně se u toho pobavit i dojmout, tak doporučuju francouzský film Nedotknutelní. Po stránce formálního zpracování se jedná o průměr, co se ale týká scénáře, režie, hereckého obsazení a celkového tempa filmu, je to v evropské kinematografii velký nadprůměr.

7. Pelíšky (Česko 1999, r. Jan Hřebejk)
Nerad bych ve svém výčtu zapomněl na domácí filmovou scénu, přestože je teď z různých důvodů hodně zatracována. Za všechny porevoluční snímky bych proto zmínil Pelíšky. Dobová komedie, ve které je všechno, co by podle mě dobrá komedie měla mít.

Tak co na to říkáte?