Když v roce 2012 šlo do amerických kin surfařské (a povedené!) drama Na divoké vlně, byli pod ním podepsáni dva režiséři, Michael Apted a Curtis Hanson. Nedošlo tu ke klasickému střetu se studiem nebo něčemu podobnému, ale Curtis Hanson musel ke konci natáčení kvůli svému zdraví předat kamery kolegovi. Začalo se šeptat, že na tom není dobře a trpí Alzheimerovou chorobou. A včera jí podlehl. 

 

Hanson se narodil 24. března 1945 v Nevadě a od dětství miloval film. Nakonec se rozhodl vykašlat se na školu a začal se živit jako fotograf a editor časopisu Cinema. V sedmdesátých letech se začal prosazovat jako scenárista a v roce 1973 byl jedním z režisérů bizáru Olítej mě, což je americko-filipínská koprodukce, v níž letušky umí kung-fu a celé je to řízlé erotikou. Dalším režisérem byl mimochodem Jonathan Demme, tvůrce Mlčení jehňátek. Každopádně od osmdesátých let bral Hanson režii už o něco vážněji. Natočil Panictví po americku s tehdy neznámým Tomem Cruisem i stále solidní napínáky Okno do ložnice a Ruka na kolébce. V roce 1994 pak dokonce udělal akční hrdinku z Meryl Streep v Divoké řece

 

A pak v roce 1997 přišel jeho nejlepší a nejslavnější film. L. A. Přísně tajné je i dnes strhující detektivka z Hollywoodu padesátých let, která nastartovala kariéry Guye Pearce a Russella Crowea, vynesla Oscara Kim Basinger a pro plešouna za adaptovaný scénář si nakonec došel i sám Hanson. O tři roky později se podepsal pod výtečné Skvělé chlapy s Michaelem Douglasem a v roce 2002 natočil 8. míli s Eminemem, která je mnohem víc vynikající drama než pomník jednomu zpěvákovi a lidi jako 50 Cent by se na něj měli dívat dvakrát do týdne. Škoda, že pak přišly ne moc dobré a ne moc úspěšné filmy jako Zná ji jako svý boty nebo Štěstí ve hře, ale Hanson má na kontě dost povedených pecek na to, abychom ho mohli považovat za hollywoodského klasika. A bude nám chybět.