Proč je borec: Špičkové devadesátkové akčňáky
První film: Nebezpečná rychlost (1994)
Poslední film: Lara Croft Tomb Raider – Kolébka života (2003)

Rodák z Eindhovenu začínal jako kameraman. S Paulem Verhoevenem natočil středověkou drsňárnu Maso a krev, dělal na Smrtonosné pasti i Smrtonosné zbrani 3 nebo na Honu na ponorku. Někdo si tedy asi řekl, že mu akce jde od ruky a že by mohl zvládnout režii. Jeho debut? Malý akčňák za třicet milionů, který udělal hvězdu z Keanu Reevese, nakopl kariéru Sandře Bullock utržil přes 350 milionů a je považován spolu se Skálu za nejlepší akčňák devadesátých let. Řeč je pochopitelně o strhující Nebezpečné rychlosti. Režijní zakázku mu dohodil John McTiernan, který film odmítl s tím, že mu až moc připomíná první dobrodružství Johna McClanea, ale že de Bont by to vzal za něj. Dopadlo to skvěle a podobně skončil i Twister, blbnutí s tornády utržilo skoro půl miliardy a získalo dvě nominace na Oscara. A pak to šlo do kopru. 

Dvojka Nebezpečné rychlosti byla nejen bez Keanu Reevese a s pitomou zápletkou s nekontrolovatelnou lodí, ale i neskutečně drahá. Výsledkem byly tři nominace na Zlatou malinu pro de Bonta a finanční katastrofa. De Bontovi nepomohl ani horor Zámek hrůzy, u něhož si někdo spočítal, že s osmdesátimilionovým rozpočtem nemůže být moc děsivý, aby na něj mohly i mladší ročníky. Finančně to průšvih nebyl, kvalitativně ano a de Bontovy jako režisérovi prakticky zničil pověst.Druhý filmový Tomb Raider nakonec prošuměl a tenhle režisér víceméně zmizel. Ale kdyby mu někdo dal dnes ještě jednu šanci, byli bychom minimálně zvědaví, co předvede. Schopnosti a talent tam totiž ze začátku rozhodně byly…

Co dělá: Vlastně asi nic. V roce 2012 byl kameramanem u filmu Nema aviona za Zagreb. Nikdo z nás ho neviděl. A pak už se po něm slehla zem.