Vzpomínáte si ještě na Útěk z MS-1 s Guyem Pearcem? Taková ta budgetová sci-fi s povedenou trailerovou kampaní, pár slušnými hláškami a sexy Maggie Grace. Nic originálního. Doslova. Už po ukázkách se dalo vytušit, kde se Besson inspiroval, ale kompletní film to ukázal v celé své nahotě. A publikum mu za to ještě zatleskalo, protože právě nepřiznaná inspirace Johnem Carpentrem a jeho hrdinou Snakem Plisskenem byla na filmu tím dost možná nejzábavnějším. Odborné kritice i divákům tak nějak chyběl béčkově jednoduchý nahláškovaný hrdina, kterému všechno vychází. John Carpenter ale netleskal, místo toho začal sepisovat žalobu. 

 

Protože si pravděpodobně Útěk z New Yorku, kultovní to béčko z roku 1981, pamatujete spíš matně, pokusím se vám osvěžit paměť a přihodím navrch i premisu Útěku z MS-1. 

 

Útěk z New Yorku: Manhattan se stává vězením nenapravitelných vyvrhelů. Zřítí se sem letadlo s prezidentem USA, který se stává zajatcem. Jeho jedinou nadějí je psanec Snake Plissken, který je svým způsobem k nebezpečné misi donucen. Po adrenalinovém průniku na Manhattan přímo na místě získává nečekaného spojence, podaří se mu prezidenta nalézt a zachránit, a k tomu ještě získá tajné dokumenty, které mu poslouží jako trumfové eso při dalším vyjednávání.

Útěk z MS-1: Vesmírná stanice MS-1 je vězením nenapravitelných vyvrhelů. Zřítí se sem loď s prezidentovou dcerou, která se stává zajatcem. Její jedinou nadějí je psanec Snow, který je svým způsobem k nebezpečné misi donucen. Po adrenalinovém průniku na MS-1 přímo na místě získává nečekaného spojence, podaří se mu prezidentovu dceru nalézt a zachránit, a k tomu ještě získá tajné dokumenty, které mu poslouží jako trumfové eso při dalším vyjednávání. 

 

Podobné doslovné vykrádačky jsou obvyklé u bollywoodských nebo asijských produkcí, kde si na nikom nic nevezmete, nebo třeba nechcete vzít, protože vám jde o větší kšefty. Francouzský trh si ovšem Hollywood může dovolit s klidem nakopnout. Besson navíc do úvodních titulků napsal "Inspirováno původním nápadem Luca Bessona", což je vyloženě kopanec do rozkroku. Není divu, že když se John Carpenter otřepal, obratem zažaloval EuropaCorp o 2,5 milionu dolarů. První soud přiznal Carpenterovi odškodné ve výši 28 tisíc dolarů, proti čemuž se režisér odvolal. Nové přelíčení už bylo podstatně přísnější a hnalo Bessona k pokutě 450 tisíc eur. 

 

Bessonův právník oznámil, že se jeho strana proti rozsudku již neodvolá a uhradí jak zmíněnou částku, tak soudní náklady. Besson si zjevně uvědomil, že tohle vyhrát nemůže a přináší mu to jen nechtěnou publicitu. Půl milionu eur ostatně na jeho kontě zas takovou škodu nenadělá. Jen za loňský rok si přišel na bezmála 50 milionů dolarů. Málokdo ví, že kromě své produkční společnosti EuropaCorp vlastní ještě několik pařížských restaurací a dalších podniků.