Po minulém poněkud nečekaném, ale potřebném ohlížení za Hillem a Spencerem jedeme dál v naší blockbusterové nostalgii. Chtělo by se říct, že se nám tam Bud Spencer se svým nemilým skonem přimotal náhodou, ale není to tak. Tahle tematická rubrika se ohlíží za milníky kinematografie, které i po letech ční natolik vysoko, že je lze bez ostychu vystavit nově narozeným očím další generace filmových diváků. Dnešní film tenhle trend jenom zacementuje a jde nám krásně do rány, protože 18. července oslaví třicáté narozeniny - pokud tedy zrodem počítáme samotnou filmovou premiéru. V takovém případě by se o přípravách a produkci Cameronových Vetřelcích dalo mluvit jako o velmi komplikovaném těhotenství.

Strana 1 z 3

1 2 3

Hledá se scenárista

O pokračování Vetřelce se začalo mluvit vlastně hned po premiéře "jedničky" v roce 1979. Ridley Scott měl ovšem pocit, že svůj gotický sci-fi horor natočil jako uzavřenou kapitolu (o tom, jak moc si to myslí teď, se v tomhle textu raději bavit nebudeme) a z jakýchkoliv úvah o dalším dějství rychle vycouval. Druhý Vetřelec neměl na růžích ustláno ani u samotného studia - hlavounům se sice líbilo, kolik peněz snímek vydělal, ale na konci sedmdesátých let ještě blockbusterová kultura nebyla ani zdaleka tak pokroková. Sequel Spielbergových Čelistí byl spíše výjimkou, Impérium vrací úder bylo součástí "předem plánované" trilogie a pokračování měla obecně spíše negativní nádech snahy vyždímat diváky a udupat zajímavou značku. 

 

Z dnešního pohledu tahle optika vyznívá skoro až úsměvně, ale byla to holt jiná doba. I tenkrát měl konzervativní přístup své odpůrce, např. producent Vetřelce Walter Hill se dokonce snažil studio zažalovat za ušlé zisky, protože s přípravou dalšího filmu z vetřelčího vesmíru váhalo. Moc dobře tušil, že tenhle nový vzrušující svět má obrovský potenciál. Myslel si to i James Cameron, který v roce premiéry Vetřelce začínal ve filmovém byznysu coby produkční a Scottův snímek ho jako aspirujícího filmového řemeslníka naprosto uchvátil. 

 

O čtyři roky později - musíme nesportovně přeskočit všechny Cameronovy útrapy s přípravou prvního Terminátora - se v roce 1983 ocitl dnes slavný režisér ve vyloženě nešťastné situaci. Měl zajištěné finance na natáčení Terminátora, po dlouhých letech obcházení studií s vlastním scénářem, měl domluvené lokace i casting a už už mohl zařvat akce. Jenže v tu chvíli se producent Dino de Laurentiis doslechl, že Arnold dostal roli v hollywoodské sci-fi, začal okamžitě jednat. Jeho obavy byly logické - herce si po Herkulovi v New Yorku a Conanu Barbarovi všichni spojovali s postavou kovaného válečníka. Jakmile by si zahrál zápornou roli smrtonosného kyborga z budoucnosti, měl by de Laurentiis mnohem víc práce s opětovnou propagací Arnieho jako dlouhovlasého bijce s obřím mečem. 

 

A protože Arnold podepsal smlouvu na Conana jako začínající herec, smířil se i s klazulí, která mu přikazovala vrátit se v případě natáčení pokračování na plac, ať už by měl v plánu cokoliv. Laurentiis svého práva využil a Cameron musel na Arnolda čekat dlouhých devět měsíců. Cameron byl naštvaný, ale to nebylo nic proti Arnoldovi, kterému se do druhého Conana vůbec nechtělo. Jeho frustrace je krásně rozvedena v knižní biografii Total Recall, kterou vřele doporučuji každému fanouškovi. Na place Conana Ničitele bylo pořádné dusno, ale Cameron? Tomu se kariéra začala rozpadat ještě předtím, než pořádně začala. 

 

Všechno zlé ale bylo nakonec k něčemu dobré. Scénář Terminátora si totiž předtím během studiového kolečka přečetla celá řada lidí z velkých studií. A v 20th Century Fox bylo v roce 1983 u kormidla opět nové vedení, kterému se Cameronův scénář hodně líbil. První Terminátor byl temná sci-fi s bezútěšným světem budoucnosti, což z Camerona dělalo žhavé želízko v nekonečném zástupu... scenáristů. Jste překvapeni? Nezapomeňte, že Terminátor ještě nebyl na světě, Cameron jako režisér neměl na kontě vůbec nic - ani to nešťastné pokračování Piraní, ze kterého byl na hodinu vyhozen (o tomto mýtu si možná povíme jindy). Jako scenárista byl ovšem ochoten se angažovat. Věděl, že dokáže nástřel nebo i celý scénář napsat poměrně rychle a může si tím vydělat slušné peníze, které potřeboval na živobytí a na dodržení předprodukčních závazků. Proto neodmítl schůzku v 20th Century Fox, aniž by vlastně věděl, co se po něm bude chtít. 

 

Cameron se tak ocitl v kanceláři Davida Gilera a Waltera Hilla. Ti dva už Fox nežalovali, protože aktuální vedení jim bylo nakloněno. Místo toho se snažili rozhýbat několik projektů z šuplíku. Scénář Terminátora se jim líbil, a tak na Camerona rovnou vystartovali s tím, že chtějí natočit pokračování Spartaka, které by se ovšem odehrávalo v budoucnosti. A ve vesmíru. Prostě vozatajové, sandály a Hvězdné války. Každý totiž chtěl po skončení Lucasovy trilogie své Hvězdné války. Cameron je vyslechl, ale měl pocit, že natáčet pokračování po pětadvaceti letech v kočičkopejskovském stylu (všechny ingredience originálu, ovšem umístěné na jinou planetu), by bylo profesní sebevraždou. Poděkoval za schůzku a už byl jednou nohou ve dveřích, když Giler prohodil, že také pracují na pokračování Vetřelce. 

 

To donutilo Camerona, aby se obrátil na podpatku a znovu se posadil. Řekl, že by měl nápad, a je ochoten ho zpracovat do nástřelu v podstatě zadarmo. Ať mu dají šanci, a pak se uvidí. Producentská dvojka souhlasila a Cameron dal přes víkend dohromady čtyřicetistránkovou premisu a o čtyři dny později první dvě dějství o délce devadesáti stránek. Cameron byl u vytržení, když ho po prvních čtyřiceti stránkách Hill s Gilerem požádali, aby napsal kompletní scénář a dokonce mu i zaplatili. Za to, že si napíše pokračování svého oblíbeného filmu!

Strana 1 z 3

1 2 3