Jeho jméno nejspíš mladší generace diváků nezná, jeho filmy ale určitě jo. Režisér Michael Cimino natočil poslední celovečerní kousek před dvacet lety, o dvě dekády dřív ale patřil k hollywoodským prominentům. V roce 1974 debutoval povedenou akční komedií s Clintem Eastwoodem a Jeffem Bridgesem Thunderbolt a Lightfoot, ale do historie se poprvé zapsal o čtyři roky později, kdy natočil Lovce jelenů. Jedno z nejlepších protiválečných dramat, které ukazovalo hrůzy války ve Vietnamu i peklo, které si vojáci přivezli z bojů zpátky domů, získalo pět Oscarů a toho za režii a nejlepší film fasoval přímo Cimino.

 

O dva roky později se však Cimino podepsal pod výpravné westernové drama Nebeská brána. Jeden z nejslavnějších propadáků všech dob je dnes sice považován za dobrý film, v roce 1980 se mu však celý svět vysmál a Ciminovi taky - a navíc musel čelit i obvinění z toho, že se na place krutě zacházelo se zvířaty. Dobrá pověst byla najednou v tahu, westernový žánr si dal kvůli Nebeské bráně na pěkných pár let pauzu a po finančním neúspěchu došlo i na prodej studia United Artists. Průšvihem skončila i detektivka Rok draka s Mickey Rourkem, Sicilián s Christopherem Lambertem nebo remake thrilleru Hodiny zoufalství. Drama s Woodym Harrelsonem Jít za sluncem bylo sice uvedeno v Cannes, nakonec ale putovalo přímo na video a Cimino pak už natočil jen povídku do filmu Každému jeho kino

 

Cimino částečně pomohl na svět i filmům jako Michael Collins, Footloose a údajně i třetímu Kmotrovi, kterého prý málem režíroval. Každopádně posledních několik let žil ve Francii a celkem úspěšně psal knihy. V sobotu, ve věku sedmasedmdesáti let, zemřel.