Občanská válka je skvělá. A mohl bych vyjmenovat spousty důvodů, proč tomu tak je, i když bych pouze stínoval Civalovu recenzi, což je ostatně důvod, proč jsme nepsali žádné další hodnocení, protože se prostě v redakci tak nějak shodneme. Co víc, film krásně zraje a při druhém zhlédnutí premiérovou intenzitu střídají jemné nuance a okamžiky, na které se vyloženě těšíte. Zcela nově se pak u marvelovky chválí scénář a třetí akt, což je záležitost doposud nevídaná. Ukazuje se, že bratři Russoovi ve spolupráci s Kevinem Feigem a scenáristy Christopherem Markusem a Stephenem McFeelym, jejichž význam nelze podceňovat, odvedli velký kus práce a především vzali na vědomí výtky, které se nad sólovými marvelovkami a především druhými Avengers tetelily jako pověstný černý mrak.

 

Markus a McFeely jsou mimochodem také důkazem, že nesmíte soudit knihu podle obalu, před nástupem k marvelovkám měli za sebou jen tři Narnie a třeba i Bayovu šílenost Pot a krev. A teď sepisují a seškrtávají Infinity War I a II a drží tak v hrsti nejdůležitější kapitoly marvelovského vesmíru. Po Zimním vojákovi a Občanské válce mám přesto pocit, že je MCU alias Marvel Cinematic Universe v těch správných rukách. A snad dovedu v následujících odstavcích vysvětlit proč.

Nejdřív snad jenom k tomu, jak moc velkou manufakturou marvelovky, potažmo velké hollywoodské blockbustery jsou. Občanská válka se začala připravovat ještě před premiérou první sezóny netflixovského Daredevila. Muselo se při jejím plánování počítat s tím, jak jsou nastavené smlouvy herců, s tím jak se bude vyvíjet komiksový vesmír Marvelu (a tam se toho teď děje hodně, mj. startuje Civil War II), která teritoria je třeba potěšit, které hračky nejlépe prodat, jakým postavám dát víc prostoru, které naopak uklidit či schovat na příště, případně kam je na konci partie umístit, aby se mohly vydávat do dalších sólovek a navzájem si prospět. Všechno se musí třikrát ověřit a schválit všemi odděleními, aby to bylo neprůstřelné a zapadalo to do celé mytologie.

 

Herci a režiséři vypadají v tomhle dobře promazaném stroji jako pouhá bezvýznamná kolečka. Skoro se ani nechce věřit zvěstem, že Občanská válka je v Kapitánovi jen proto, že Downey Jr. potřeboval peníze a pozornost. A možná jeho prosík neměl ani zdaleka takovou váhu, možná si prostě jen Kevin Feige zjistil, že figurky Iron Mana se pořád prodávají zdaleka nejlíp a že některé země prostě na titul Captain America neslyší a potřebují plakát s Tonym Starkem. Jak si ukážeme za chvíli, výchozí bod pro konflikt uvnitř Avengers nevypadá nijak naroubovaně a vlastně obě série organicky spojuje. Marvel možná trochu spěchá s vývojem postav (aby ne, když ho DC honí hlava nehlava), ale směr třetí fáze je přesto jasně čitelný a vlastně není ani trochu zbrklý. Navíc to umožní některým marveláckým filmům konečně dospět a dosáhnout i na vážnější žánry.

 

Důležité je, že Russoové dokázali dát téhle manufaktuře ksicht. Mnozí budou tvrdit, že to tak úplně nejde a zmíní třeba Harryho Pottera, kde každý díl vypadá jako vejce vejci, ale já budu zas oponovat, že Cuarónův třetí díl se od ostatních jasně liší nejen vizuálem, ale především tónem vyprávění. A stejnou odchylku cítím u Zimního vojáka a Občanské války. Vyprávění samo o sobě je výsledkem společné dřiny režisérů a scenáristů, je to kombinace obsahu a jeho přednesu. A tady je patrný výkop směrem ke špičkovému řemeslu už u Zimního vojáka. Na Občanskou válku sice Russoovi měli výpomoc z týmu Johna Wicka, ale byl to Zimní voják, kde se představil Kapitánův mrštnější bojový styl, Buckyho hrátky s nožem nebo epická bitka ve výtahu. Akční scény v Občanské války tak nejsou něčím překvapivým, jsou jen přirozenou evolucí nastoleného trendu, okořeněnou špičkovým týmem kaskadérů, kteří umí kopat tu nejvyšší ligu. To jsme ale trochu odbočili. Pojďme se znovu věnovat příběhu a jeho styčným bodům. Kde se vlastně komiksová a filmová verze rozcházejí?

A kdo to ještě nepochopil, v následujících odstavcích bude hodně spoilerů - filmových i komiksových. Pokud se tedy teprve chystáte film nebo komiks absolvovat, přijďte si článek dočíst, až tak učiníte. Další řádky jsou na vaše vlastní nebezpečí.

Strana 1 z 4

1 2 3 4

Velkolepost a absentéři

1. Hodní proti hodným
Už v úplně první marvelovce, v Iron Manovi, naznačilo nové studio, že filmový marvelovský vesmír se bude rozpínat podle odlišných pravidel. Nejen že filmoví Iron Mani měli záporáky tzv. na jedno použití (přitom ve všech třech sólovkách jsou záporáci, kteří se v komiksu objevují opakovaně), v poslední scéně jedničky Tony Stark prozradí, že je Iron Man. V komiksu je to přitom dlouho utajovaná skutečnost, která přímo ovlivňuje fungování Stark Industries. Ve filmovém MCU se ale moc na tajné identity nehraje. Superhrdinové tu běžně chodí k soudu, skoro všichni si říkají civilním jménem (třeba Hawkeyeovi snad ještě nikdo nikdy přezdívkou neřekl, pro všechny je to prostě Clint nebo Barton), což mimochodem znamená, že celá zápletka původní Občanské války s nucenou registrací se ve filmové verzi posouvá pouze k nutnosti "dostat Avengers do latě".

 

Marvel tím šikovně obchází celý širší vesmír složený z mutantů a dalších superhrdinů a zaměřuje tak lupu pouze na Avengers. Je tedy poměrně logické, že Občanská válka je vyústěním jejich přehmatů - invaze v New Yorku z prvních Avengers, bordel ve Washingtonu v Zimním vojákovi, chaos v Sokovii způsobený Ultronem a nějaké ty Hulkovy vroubky. Přidejte si k tomu rozpad SHIELDu napadeného Hydrou, a je celkem jasné, že OSN chce superhrdiny nějak umravnit. Poslední kapkou do poháru trpělivosti je úvodní akce snímku zakončená spektakulárním výbuchem, při němž zemře mnoho lidí. To svým způsobem kopíruje úvod komiksové verze, kdy se během úvodní přepadovky jeden ze záporáků odpálí a vezme s sebou 600 civilistů.

A dál už to jde v podstatě po podobných kolejích. Bůhvíproč jsem kdysi mylně hlásal, že se role prohazují a že anonymní Iron Man se registraci brání, zatímco Steve Rogers (o němž každý ví, že je Kapitán Amerika) ji prosazuje. Je to blbost, protože i v komiksu je to přesně stejně. Tony je poháněn pocitem viny za minulé přehmaty a kryje záda vlastním firmám (logicky musí být s vládami různých zemí za dobře), Steve se zas bojí o bezpečnost některých hrdinů a je obecně proti čemukoliv, co ty hodné znevýhodní proti zlým.

 

Ve filmu je Starkův pocit viny zesílen přímou konfrontací s matkou chlapce zesnulého v Sokovii (v komiksu je ta samá scéna v jiném kontextu) a také neshodami s Pepper, které slíbil, že pověsí brnění na hřebík. Kapitán pak přichází se systémovou deziluzí ze Zimního vojáka. Poté, co se mu SHIELD rozpadl před očima, nehodlá uvěřit žádné vládě nebo instituci. Důvěřuje konkrétním lidem a nechce, aby jim někdo nasazoval obojky. Po smrti Peggy je navíc Bucky jeho jediným pojítkem s životem a světem, který nechal daleko za sebou. I proto je na Buckyho nezdravě fixovaný a při honbě za jeho záchranou a očištěním se chová arogantně a iracionálně.

Eskalace konfliktu probíhá postupně, přičemž obě strany si chtějí částečně porozumět (není to tichá, nepochopitelná ignorace jako v Batman v Superman), nicméně Zimní voják tu funguje z obou stran jako katalyzátor děje. Kapitán ho chrání za hranici selského rozumu a vzbuzuje tím u svých kolegů a kamarádů podezření, Iron Man je zase ve vlastním psychickém klinči a snaží se dohodu urychleně podepsat, protože má pocit, že by mohlo být hůř. Raní tak nenávratně Rogersovy city a poté, co se do všeho zamotá přísný ministr zahraničí generál Ross a nový král Wakandy, není už cesty zpět.

 

Nutno dodat, že ve filmové Občanské válce posouvá události kupředu neviditelná ruka hlavního záporáka, který se snaží rozkol v Avengers záměrně vyvolat s nedobrovolnou pomocí Zimního vojáka, zatímco v komiksové předloze je to samovolně sílící konflikt, který roztáčejí odlišné ideály a SHIELD, jenž se snaží celou situaci vyřešit rychle a rázně, než do ní začnou vrtat vlády jednotlivých států.

2. Zúžené herní pole
Ve filmu spolu bojuje cca dvanáct postav, v komiksové verzi je jich samozřejmě mnohem víc, a to nepočítáme mutanty, kteří se rozhodli chovat neutrálně a konfliktu jenom přihlížet (podobně jako Doctor Strange). Ve skutečnosti je ale postav až až. Russoové je však používají účelně, takže nemáte pocit, že by tu byl někdo jenom na okrasu, všichni mají svou funkci, i kdyby se třeba za celou stopáž pohnuli jen o jedno herní políčko směrem k dalším filmům. V širším měřítku totiž jejich chování dává smysl, pokud víte, jak se věci mají v komiksovém univerzu. Scénář tak chytře posbíral všechna trumfová esa z druhých Avengers a doplnil je jak o nového sólistu, co si povídá s mravenci nebo Rogersovy nové kamarády ze Zimního vojáka, ale také o zbrusu nové postavy, které na svou sólovku teprve čekají.

 

A věřte, že už tak je ve filmu slušně nasardinkováno. Konflikt desítek postav v komiksu je totiž rozeset do období několika měsíců napříč řadami. Pokud jste četli až nějakou sebranou verzi či omnibus, dost možná vám uniklo, že tenhle event probíhal jak ve vlastní sérii, tak v sólovkách a spin-offech, aby nakonec vyvrcholil v několikadílném finále. Takovouhle sběratelskou strategii, kdy zažraný fanoušek musí týden co týden vykoupit půl trafiky, si samozřejmě Marvel ve filmu nemůže dovolit. Proto se postavy musí pokud možno rychle sejít na jednom místě a děj musí odsýpat. A protože Iron Man svoje putovaní prozatím uzavřel, padla volba na kapitánskou sérii, zejména proto, že Kapitán Amerika je tragickým hrdinou celého eventu a napojení na Zimního vojáka dává smysl v kombinaci s jeho přerodem z národního symbolu v nepřítele státu.

3. Chybějící svaly
Chyběli vám ve filmové Občanské válce Thor s Hulkem? V tom případě by vám chyběli i v komiksu. Hulk je totiž toho času ve vesmíru (v komiksu ho tam dostanou dost velkým podrazem a on se pak ve World War Hulk vrátí patřičně naštvaný, ve filmu pravděpodobně skončí na některé z planet spíše nešťastnou náhodou, rozuzlení snad poskytne třetí Thor) a Thor si jako obvykle řeší svoje záležitosti. Objeví se až v samotném závěru Občanské války, ale ve skutečnosti jde o roboklona a další samostatně fungující "oblek" z dílny Tonyho Starka. Iron Man ho vyšle do boje, aby zmátl některé ze superhrdinů na opačné straně barikády. Oblek se ovšem vymkne kontrole a nadělá víc škody než užitku. V tomhle směru je komiksová Občanská válka bohatší na skutečně zákeřné podrazy. Steve Rogers např. pod rouškou mírové debaty nahackuje Iron Manův oblek a pak pošle Tonyho k zemi dobře mířenou pěstí. Tony zas do boje povolá záporáky zpacifikované speciálními nanoroboty, aby bojovali na jeho straně. V lásce a válce je zjevně dovoleno vše. 

Strana 1 z 4

1 2 3 4