V únoru jako tradičně pokračuje oscarová nadílka, dorazí ale i akčňáky, komedie, horory a nějaká ta evropská tvorba. Stále tedy platí okřídlené "pro každého něco".

4. února

13 hodin: Tajní vojáci z Benghází

Čistokrevný akčňák od Michaela Baye? Znělo to jako sen, 13 hodin se ale bohužel musí držet skutečného příběhu, který není zas tak vyhrocený, jak byste asi čekali. Jakože ano, v reálu to musela být totální depka, na velkém plátně jsme ale zvyklí na větší akční pekla. Tohle je tudíž jen vlažné (byť skvěle nasnímané) military porno, u kterého napjatě čekáte na slíbený finální nářez. Jenže kde nic tu nic...

 

Dánská dívka

Kdyby si Redmayne tuhle roli střihnul za pár let, má doma dalšího plešouna. Podobnou málem měla Alicia Vikander, která narazila na Brie Larson, jenže se nějakým zázrakem ocitla ve vedlejší rolích (přitom je regulérní protagonistka). No ale k tomu důležitému. Dánská dívka rozhodně není transgenderové peklíčko, nýbrž dobře zahrané a natočené drama, které je zkrátka až moc prvoplánové a táhne ho hlavně Aliciina bezprostřednost. Bez ní by ty dlouhé transformační minuty ubíhaly výrazně pomaleji. A Eddie by svoje (ano, uvěřitelné) dívčí kreace vůbec neměl o koho opřít.

 

Líza, liščí víla

Černá komedie o pečovatelce, která si musí vybrat mezi nešikovným poldou a mrtvým japonským zpěvákem? V Maďarsku se zase jednou utrhli ze řetězu a servírují barevnou šílenost, která podle všeho srší originalitou a chce utéct ze všech škatulek. Že by nová Amelie? Našlápnuto tu určitě je, i když se tak masového velebení zřejmě nedočkáme.

 

11. února

Deadpool

Zdaleka nejočekávanější únorový film by tu možná neměl být. Jelikož se ale Deadpool od X-Menů dost utrhnul, není stoprocentně mainstreamový a dennodenně do nás pere svoji originalitu, dá se nad jeho kořeny přimhouřit oko. Tenhle ukecaný žoldák by zkrátka měl být úplně jiný než ostatní superhrdinové. Bude totiž komunikovat s divákem, z čehož se pokusí vytěžit spoustu neseriózního humoru, a samozřejmě hodlá profackovat nejedno klišé. Snad se mu to podaří. Tady by totiž zklamání nesmírně bolelo.

 

18. února

Ma Ma

Viděl jsem v kině trailer a jo, vypadá to na poctivou festivalovku, ve které Penelope používá stokrát víc hereckých schopností než v Zoolanderovi. Julio Medem má za sebou pár slabších kousků, takže není divu, že sáhl po silnější látce, v níž se na jednu ženu sesype spousta osudových ran. Znamená to, že nás čeká přímočarý útok na slzné kanálky? Celkem to tak vypadalo. Ale třeba toho ve filmu bude víc.

 

Rodinný film

Začátek roku je plný povedených českých trailerů. A ten na Rodinný film mezi nimi rozhodně vyniká, protože se pohybuje v jednom z nejnebezpečnějších žánrů vůbec. Natočit film "tak jako o životě" často končí totálním debaklem nebo tíživou nudou, tady to ale vypadá na skvěle zvládnuté drama. Což potvrzují i první reakce, takže si letos zřejmě dáme velké domácí hody.

 

Saulův syn

Žhavého kandidáta na Oscara za nejlepší cizojazyčný film už Martin na MZ recenzoval. A jeho osmičková chvála zní: "Formálně vybroušené drama klidně na maximální hodnocení, posouvající celý koncept filmů z koncentráků na úroveň, jakou musíte vidět. Problematičtěji se jeví hodnota takového filmu, která by ale neměla být záminkou Saulova syna vynechat." V případě zájmu o látku tedy s kinem neváhejte.

 

The Boy

Horor o chlapci, který se po smrti převtělil do plastové panenky? Moderní duchařiny už moc neví kudy kam, a ačkoliv IMDb hlásí lepší průměr, kritici tuhle novinku docela pohřbili. Nejspíš tak půjde o nevýraznou žánrovou jednohubku, což ale někomu pořád může stačit. Trailer přeci jen nevypadá nejhůř a určitě dorazí pár zákeřných lekaček.

 

25. února

Bohové Egypta

Minimálně jednou ročně se objeví epický fantasy výplach, ve kterém je prostě všechno špatně. A letos by tuhle škatulku měli vyplnit Bohové Egypta, kteří od první upoutávky klesají hloub a hloub. Ano, papírově mělo jít o nářez, protože kdo by nechtěl vidět Leonida a Jaimieho Lannistera pod vedením Alexe Proyase? Odhalený materiál je ale čirá digitální tragédie!

 

Brooklyn

Nečekaně vydařené drama o tom, jak může být těžké roztáhnout vlastní křídla. Saoirse Ronan dlouho hledala roli, která by jí vyloženě sedla, a nakonec ji našla v irské imigrantce v Brooklynu. Nový počin Johna Crowleyho se nikam nežene a neklade si vysoké cíle. Právě proto je ale tak vtahující dokáže z prověřeného tématu udělat poutavou dvouhodinovku, v níž budete hlavní hrdince přát jen to nejlepší.

 

Co jste si vybrali z únorové nabídky? Pochlubte se v diskuzi a nashle v březnu!