Oscaři se blíží. Už za měsíc se otevře opona v legendárním Kodak Theatre a Chris Rock začne házet do placu jeden vtípek za druhým. Zlaté glóby prominou, ale právě na konci února organizuje Hollywood tu nejdůležitější přehlídku top filmů za uplynulý rok. Herci, herečky, režiséři, kameramani, trikaři, skladatelé – ti všichni s napětím vyhlíželi nominace a teď čekají na pozdní únorový večer, který jim může změnit život. Dobře ví, že cejch případného výherce ceny akademie jim do konce života nikdo neodpáře a živobytí mají zajištěné. Výjimky jistě najdeme, ale ono „Academy Award Winner“ na plakátech a v trailerech je pro všechny stejné lákadlo jako handicapovaná žížala pro slepice.

 

Pokud je někdo ještě nervóznější než pěšáci rozestavění na filmovém poli, tak to jsou studia. Před Vánoci nahrnou do kin všechny ty nadějné filmy, které se nemohou opřít o kulervoucí blockbusterovou kampaň a místo toho žebrají o přízeň u kritiků. Studia totiž dobře ví, že šuškanda je mocná a levná. Nalijme si čistého vína (doporučuji kvalitnější Cabernet Sauvignon). Kdo mimo fanouškovskou obec před pár měsíci věděl o existenci nějakého Revenanta? Před Vánoci najednou začal vycházet jeden článek za druhým rozebírající metafyzickou přeměnu Leonarda DiCapria a extremní podmínky při natáčení. Na první pohled „těžký a složitý“ film byl nominován na fakticky každou cenu. Studio si chytře počkalo, až bude hype nesnesitelný a z několika kin se na začátku ledna najednou stala celosvětová premiéra mířící do tisíců sálů.

 

V tomto článku si rozebereme 11 nejúspěšnějších filmů profitujících na oscarové sezóně. Všimněte si, že píšu sezóně, nikoliv noci. V okamžiku, kdy jsou Oscary rozdány, už má většina favoritů dávno vyděláno. Jistě, studia přidají pár stovek kin, ale procentuálně už to jsou pouze příjemné drobné. Důležitá je celá ta sezóna, kterou pokaždé naplno odstartují Zlaté glóby, následované všemi možnými a nemožnými Critics Choice Awards a korunované oscarovými nominacemi. Další Top jedenáctka je tady, jdeme na to.

Strana 1 z 3

1 2 3

11. Juno (2007)

Rozpočet: 7.5 (milionů dolarů)
Tržby v USA: 143.5
Tržby celosvětově: 231.4
Vyhrálo to: Nejlepší scénář
Zásluha Oscarů na tržbách: 8/10
KarelR se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Tehdy jsem to žral a moje vzpomínky nijak nevybledly.
Vytáhni v hospodě: V závěru filmu je scéna, kdy Vanessa (Jennifer Garner) pije víno. Podle Jasona Reitmana se scéna musela několikrát opakovat. Jennifer Garner pila opravdové víno a ke konci už byla vcelku pod vlivem. Dá se tedy říct, že režisér herečku opil a zneužil pro účely filmu.

Mně na té romanci vždycky přišlo něco nedůvěryhodného. Dlouho jsem vinil ďábelského Michaela Ceru, nicméně čas ukázal… No, nechme toho. Juno je nezávislá až na kost. V roce 2007 nás to ještě tak moc nebolelo, protože se podobných filmů nerodilo zase tolik a Diablo Cody se povedlo napsat velmi fajn scénář. Ten film bohužel tzv. „stárne do otravnosti“. Pro mě osobně je tak největším pozitivem filmu to, že zaručil Jasonu Reitmanovi režii famózního Lítám v tom.

 

Co se peněz týče, tam je to opravdu velká výhra. Producentům se podařilo trefit do vkusu mladých lidí i náročnějšího publika unaveného nekonečným zástupem filmů o masových vrazích a narušených lidech (proti Junu byla nominována třeba dramata Tahle země není pro starý, Až na krev, Sweeney Todd…) a do kina šel časem fakticky každý. Pro Fox Searchlight to znamenalo pohádkové zisky, které studio už nikdy nedokázalo naplno zopakovat. Tou nenápadnou výherkyní vzadu je zároveň Jennifer „ExAffleck“ Garner. Ta se před natáčením vzdala honoráře výměnou za procenta. Šťastná to žena.

 

10. Rocky (1976)

Rozpočet: 1.1
Tržby v USA: 117.2
Tržby celosvětově: 225
Vyhrálo to: Nejlepší film, nejlepší režisér, střih
Zásluha Oscarů na tržbách: 7/10
KarelR se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Nesmrtelná klasika. Ejdrijéééééén!
Vytáhni v hospodě: Studio United Artists chtělo film natočit. Nabídlo Stalloneovi 330 000 dolarů za jeho scénář. Sly měl v té době v bance 106 dolarů. Odmítnul. Místo toho oslovil producenta Irwina Winklera s tím, že si zahraje hlavní roli. Winkler vzal scénář a znovu šel do United Artists. Požadoval rozpočet 2 miliony dolarů. Studio mu odsouhlasilo polovinu s tím, že musel podepsat škaredé lejstro, které ho činilo zodpovědným za to, že když film jakkoliv překročí rozpočet, bude vzniklé náklady hradit z vlastní kapsy (spolu se svým produkčním partnerem Robertem Chartoffem). Film překročil rozpočet o 100 000 dolarů a producenti byli nuceni zastavit vlastní domy, aby byl dokončen. Přátelé, tomuhle já říkám integrita…

Když si to člověk všechno čte, chce se mu Slyovi potřást rukou. Outsider protloukající se životem ze dne na den byl mimo jiné scenárista. Aniž by toho o řemeslu moc věděl, psal a psal. Po nějaké době z toho byl scénář s názvem Paradise Alley (Cesta k ráji). Zoufalý a zlomený Sly prodal práva za ubohých 100 dolarů. Psa prodal za 50 dolarů. Před naprostým zapomněním ho zachránil štěk ve filmu Woodyho Allena s Jackem Lemmonem. Stallone začal psát další scénář - Rockyho. Když přinesl první verzi Winklerovi, producent ho slušně požádal, aby na tom ještě zapracoval. Až dvacátá verze zabrala a na Slye si přes všechny problémy (hlavní roli chtěli třeba Burt Reynolds nebo James Caan) konečně někdo vsadil.

 

Byla to úspěšná sázka. Z filmu se stal obří hit, který si jenom v amerických kinech došel pro stonásobek peněz vynaložených na natočení. Než se Sly vzpamatoval, seděl na Oscarech. Jack Nicholson čte nominace na nejlepší film: „Všichni prezidentovi muži, Cesta ke slávě, Network, Rocky, Taxikář.“ Otevře obálku, zhluboka se nadechne a k podivu všech završí jeden z nejpřekvapivějších oscarových příběhů všech dob: „Rocky, produkovaný Irwinem Winklerem a Robertem Chartoffem“.

P.S.: Stallone si pak koupil psa nazpátek. Cestu k ráji si zrežíroval v roce 1978.

 

9. Zamilovaný Shakespeare (1998)

Rozpočet: 25
Tržby v USA: 100.3
Tržby celosvětově: 289.3
Vyhrálo to: Nejlepší film, herečka v hlavní roli, herečka ve vedlejší roli, scénář, kostýmy, hudba, výtvarka
Zásluha Oscarů na tržbách: 8/10
KarelR se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Nikdy jsem tomu nepřišel na chuť.
Vytáhni v hospodě: Colin Firth hrál v devadesátých letech jedno a to samé. Chcete důkaz? V roce 1996 mu v Anglickém pacientovi ukradl ženu Ralph Fiennes. V roce 1998 mu ji v Zamilovaném Shakespearovi ukradl Joseph Fiennes. Ano, bratr Ralpha.

Jó, to byly časy. Miramax v čele s bratry Weinsteinovými vládnul hollywoodské oscarové sezóně už v roce 1998. Já osobně mám Zamilovaného Shakespeara docela rád. Tom Stoppard napsal rychlý a vtipný scénář, který je radost sledovat na plátně. Americký otvírák těsně před Vánoci byl mistrovským tahem. Ta nálada plná lehké shakespearovské komedie dávala vzhledem k období naprostý smysl, lidé se v kinech dojímali a peníze se jenom sypaly. Nenasytným Weinsteinům to nebylo dost, a tak se jali lobovat. My už dnes víme, že Weinsteini jsou králové oscarové sezóny a kdo si to s nimi rozhází, ten mívá dveře do Hollywoodu zavřené.

 

Nepsané pravidlo je, že bratrům musí každý minimálně jednou na ceremoniálu poděkovat. Jennifer Lawrence na to při svém prvním Oscarovi zapomněla a omlouvala se pak ještě měsíc (nekecám). Ale to jsem trochu odbočil. Dva měsíce lobování plné večeří, charitativních večírků, swingers akcí a kdo ví čeho zapříčinily, že na konci března vyhrál prestižního Oscara za nejlepší snímek roku šokujícím způsobem Zamilovaný Shakespeare. V konkurenci mé milované Tenké červené linie, Zachraňte vojína Ryana, Život je krásný a Elizabeth. Gwyneth Paltrow tak napodobila Kate Winslet a stala se přes noc jednou z nejznámějších hereček na světě. Weinsteini si zase ověřili, že tu moc prostě mají a úspěšný vzorec ještě mnohokrát zopakovali.

Strana 1 z 3

1 2 3