Wes Craven má na kontě hromadu filmů, které se můžou chlubit přívlastkem „kultovní“. V osmdesátých letech stvořil hororovou ikonu Freddyho Kruegera a dovedl z žánru vymáčknout maximum. A když už to nešlo, pomohl mu přejít se vztyčenou hlavou do jednadvacátého století. Wes Craven uměl diváky vyděsit, rozesmát je, dát jim to, co chtějí, ale dovedl je i překvapit a pokaždé se ve svých filmech pokoušel přijít s něčím trošku novým. Ne vždycky slavil úspěchy, ale kdyby tu po každém režisérovi zůstalo tolik pecek, hned by bylo filmovým fandům líp.  

Strana 1 z 3

1 2 3

Zapadlé pecky

Lidé pod schody (1991)
Když se řekne hororová komedie, většina lidí si asi představí Critters, Gremlins nebo něco podobného. Lidé pod schody jsou však něco trošku jiného. Tenhle film, i když může na první pohled vypadat jako podívaná pro děti (jsou tu dětští hrdinové a většina dospělých jsou více či méně zloduši), rozhodně to nepouštějte mladším sourozencům. Máme tu bledé kanibalské děti, dům, ve kterém bydlí dvojice echtovních úchyláků, plazení se mezi stěnami, nějaký ten incest a jednu postavu v koženém oblečení, ze které by měl velkou radost Quentin Tarantino. Tenhle film je dost divný. Ale dost dobrý a je na něm celkem jasně vidět, proč byl Wes Craven všechno, jen ne rutinér.

Noční let (2005)
Bylo by hodně nefér považovat Wese Cravena za filmaře, který se neobejde bez vykuchaných obětí. Bez problémů si totiž poradil i s thrillerem, který by se určitě líbil i Alfredu Hitchcockovi. Noční let ve své době zaujal nezvykle pojatým trailerem, který lákal, alespoň z počátku, na úplně jiný žánr, ale fungovalo to i v celovečerní podobě. Svižný napínák byl velkou hereckou příležitostí pro Rachel McAdams a Cilliana Murphyho. Právě on totiž terorizoval tuhle dámu na palubě letadla a měl pro ni jednoduchý úkol. Buď využije svoje konexe k tomu, aby vyšel plánovaný atentát, nebo je z jejího otce mrtvola. Priority si může ujasňovat, dokud letadlo nepřistane. Zatraceně napínavá podívaná!

The Last House on the Left (1972)
Hned svým prvním filmem se Craven navždycky zapsal mezi hororové legendy. A nejen proto, že šlo o velmi volnou předělávku Pramene Panny Ingmara Bergmana. The Last House on the Left možná není extra dobrý film, ale jde o jeden z prvních a nejvýraznějších příspěvků do žánru exploitation. To znamená, že na příběh se tu víceméně kašle a jde hlavně o to ukázat věci, ze kterých divákům nebude vůbec dobře. Děj se točí okolo party mladých gangsterů, kteří v lese narazí na dvě mladé holky a provedou jim hodně ošklivé věci. Pak se ale rozhodnou strávit noc u manželského páru, aniž by tušili, že jedna z obětí byla jejich dcera. A táta s mámou se rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou. The Last House on the Left má dnes hodnotu spíš jako kus filmové historie, ale každý, kdo to s hororem myslí alespoň trošku vážně, by mu měl věnovat svůj čas.  

Strana 1 z 3

1 2 3