Do vyhaslých akčních ikon tu kopeme často, ale s nikým si neužijeme tolik legrace jako s Jean-Claude Van Dammem. Jako jediný má pořád dost energie a jeho drogové a methanolové smažby jsou nezřídka následovány peprnými výstupy na veřejnosti (existují dokonce i weby, které je pečlivě archivují). A když zrovna Van Damme nebalí před kamerami modelky, nebo nemedituje nad tím, jak by se mělo kokršpanělům dopřávat víc nugátové čokolády, točí alespoň velezábavné filmy. Naposledy jsme s Kocourem neplánovaně vytuhli u Inferna (už podruhé), protože tenhle film je v českém dabingu nezapomenutelnou záležitostí. Naznačuje snad titulek, že se náš oblíbený svalovec napravil a teď už bude konečně normální? Houby s mákem.

To se jen objevují zmínky o jeho novém projektu (počet těch rozdělaných a nikdy nedotočených už začíná nabírat dvojciferných hodnot), ve kterém si zahraje sám sebe - Van Dammea vyhaslého, chřadnoucího, odvykacího a v neposlední řadě na mizině. Tyto neradostné vyhlídky ho vyženou z Hollywoodu přímo do náruče rodné Belgie. Tady v malém (=20 pokojů + 5 ložnic) domečku sleduje svoje staré filmy a pořádá divoké noční párty s Bolo Yeungem... mno dobře, to jsem se trochu zasnil. Prostě zkouší žít normálním životem, což zahrnuje i pravidelné návštěvy banky za účelem kontroly svých peněz (já osobně mám eBanku, takže nemusím... nemusím... ;)

A tady k tomu konečně dojde! Banku totiž přepadnou lupiči a Van Damme s kvérem v zátylku začne přemýšlet, jestli by pro lidstvo nemohl vykonat ještě jeden zálužný skutek. "Co třeba je nakopat, jako jsem to udělal v Dvojitým zásahu? Ne, počkat, tam jsme byli dva, to asi nevyjde". Podobné myšlenky se budou honit hlavou národního hrdiny, zatímco policie venku staví zátarasy. Jak tohle skončí? A co když zloději Van Damma poznají? Utečou strachy nebo budou chtít autogram?

Mohla by z toho být báječná komedie a pro Van Dammea taková symbolická sebeshazující tečka, jenže to podle všeho dopadne úplně jinak, protože se jedná o projekt jakéhosi francouzského dokumentaristy, jehož Van Damme docela uctívá (proto je do toho ochoten jít a přiznat si, že jeho kariéra už je pěkných pár let v pejru). Ale nevzdávejme se, třeba si náš oblíbenec zas jednou něčeho přihne, režiséra vymění a natočí to ve stylu, na který se všichni těšíme. Prostě spousta podivných pohybů obočím, helikoptérových otoček a verbálních perel, které by bez Jirky Pomejeho prostě nefungovaly.