Hotovo, předáno. Opravdu netuším, jak velké procento čtenářů MovieZone (a zda vůbec někdo) sleduje průběh a výsledky před dvěma dny skončivšího Sundance festivalu, zásadního hráče na poli „indie filmů“. V uvozovkách proto, že tohle už je spíš zavedená fráze než pravda, alespoň u mnoha titulů. Pro opravdové indie filmy byste si museli zajet na spřízněný a současně probíhající Slamdance festival, který také někdy bývá označován jako festival pro zhrzené filmaře, jejichž filmy nebyly přijaty na Sundance. Ale to sem teď nepatří. Redfordova slezina v Utahu zkrátka patří mezi velké filmové události a letošní ročník by měl zajímat i nás více než kdy jindy.

Proč? Pokud se podíváte na seznam letošních oscarových nominací na nejlepší film a důkladněji ho prozkoumáte, tak zjistíte, že se tři velké tituly na festivalech vylouply již v prvních dvou měsících roku 2014 – Chlapectví a Whiplash v lednu na Sundance a Grandhotel Budapešť v únoru na Berlinale. Věc dříve nevídaná, protože odjakživa se přece „oscarovky“ probouzí teprve na jaře v rámci festivalu v Cannes v květnu. A hlavně v Torontu v září.

 

Jenže s rozšířeným počtem nominací (z pěti na max. deset) je větší prostor pro kvalitní nemainstreamové filmy bez velkých hvězd, které by se jinak „nevešly“ (čti nebyly připuštěny, protože silnější pes...). Před pár lety odstartovala tuhle změnu Sundance senzace Divoká stvoření z jižních krajin, která se procpala až ke 4 nominacím (včetně nejlepšího filmu a režie) a tento rok hudební hit Whiplash. O minulém ročníku Sundance se mluvilo jako o slabším z hlediska nákupů distributorů i „must see“ hitů a ohlasy na bubenický otvírák zůstaly nepřekonány celé trvání festivalu. Jenže Whiplash - režijní debut bez známých jmen - vyhrál Velkou cenu poroty i Cenu diváků, pára mu nedošla ani na promítáních v Cannes a v Torontu a v cílové rovince nám bubnuje v kinech s 5 nominacemi včetně kategorie nelepší film. Letos tedy byli distributoři (a počítám, že i diváci) nažhavení na nejvyšší míru a ročník 2015 s neoficiálním podtitulem „Hledá se nový Whiplash. Kdo ho najde? A existuje vůbec?“ mohl odstartovat.

Celé průběžné dění jsem sledoval a že bylo o co stát. Distributoři provětrávali svoje prkenice jako nikdy a nakupovali jako zběsilí, diváci hýkali nadšením i hrůzou a úspěch sklízeli především nováčci (to mě vždy těší), ale došlo i na nějaký ten velký comeback zavedených jmen. Silný ročník. The Guardian dokonce píše o „zlaté horečce po indie filmech“ a vlastně se není co divit. Teď si každopádně představíme několik titulů, které vzbudily velký rozruch, bude se o nich letos ještě mluvit a některému se možná poštěstí nezapadnout ani v oscarové sezóně na konci roku. V době, kdy se v lednu rodí třísetmilionové trháky, je přece možné úplně vše.

 

Slow West

Ano, rok 2015 se v mých očích rýsuje jako velký westernový rok. Na tento nenápadný britsko-irský titul by hodně z vás asi narazilo i bez pozitivních ohlasů, a to díky účasti Michaela Fassbendera, který s celovečerně debutujícím Johnem MacLeanem spolupracoval již na krátkometrážním filmu Pitch Black Heist. Recenze mluví o drsně syrovém a zároveň nečekaně humorném zpracování s působivou kamerou. Novozélandské scenérie zřejmě dělají divy. Film vyhrál sekci World Dramatic Competition, z mého pohledu je poněkud nečekané, že ocenění půjde pro relativně čistý žánr s velkou hvězdou v hlavní roli. A ještě jednou zmíním Fassbendera – ten chlap má u mě velký respekt, že i přes své postavení věří a spolupracuje se začínajícími režiséry a vrhá se do malých produkcí – v tomto roce ho uvidíme kromě Slow West i v dalším filmu režijního nováčka. Co se týče komerčního potenciálu, tipoval bych spíše limitovaný release v USA a hezké kritické ohlasy, i vzhledem k tomu, že distribuci obstarává A24 (Locke, Most Violent Year, Rover).

 

Brooklyn

Irsko - britská koprodukce podruhé. V tomhle případě jde ale o těžký kalibr, protože zástupci Fox Searchlight (to jsou ti pánové, co letos ovládnou Oscary s Birdmanem a Grandhotelem Budapešť) po velkém distributorském boji vysázeli 9 mega na prkno a je celkem jasné, že zkusí tenhle kousek prosadit do hlavní oscarové sezóny. Abyste měli představu o tom, jak během roku stoupl zájem distributorů a ochota platit za atraktivní Sundance tituly – Whiplash koupila Sony Pictures Classics před rokem za 3 miliony a šlo o zásadní obchod. Ale je třeba říct, že retro melodrama s imigrantskou tematikou (Ona opustí Irsko a chce začít nový život v Americe, kde si najde přítele, ale srdce táhne domů a někdo tam čeká, ach...) je asi přece jen divácky zajímavější, než souboj bubeníka a jeho učitele. Většina recenzí se shoduje na tom, že jde o magický zážitek, který nenechá jedno oko suché, poctivé melodrama s první dospělou rolí Saoirse Ronan, která je prý vynikající a mohla by mít šanci i na nějakou tu nominaci. Jako její fanda se nemůžu dočkat. Režisér John Crowley navíc s mladými herci umí, byl to právě on kdo v roce 2007 parádně zrežíroval Andrew Garfielda (odnesl si cenu BAFTA) ve svém filmu Ten kluk a nastartoval mu tak kariéru. Ten kousek si pusťte a noví Spider-Mani vás budou mrzet o to více.

 

Dope

Tohle bude marketingový oříšek. Černošská sranda z L.A., která podle recenzí nebude zapadat do škatulek, jsem velmi zvědavý jak bude vypadat první teaser/trailer. Jen si poslechněte ty přídomky a hned vám bude jasné, že tohle někteří musí vidět a jiní budou ohrnovat nos: „První coming of age komedie pro post hip-hopovou generaci“, „film s okouzlující energií, dialogy, skvělým soundtrackem  a neustálými popkulturními narážkami“. Zmínky o tom, že si snímek hodně bere z Tarantina, Spikea Lee a je posedlý devadesátkovou popkulturou. Ohlasy jsou v tomhle případě samozřejmě dost roztříštěné, formální neučesanost a hravost je pro některé až příliš velká. Film ale na Sundance vyhrál cenu za střih a bude zajímavé sledovat, jak si s tím Open Road Films poradí. Tuhle divočinu shrábli za 7 mega a premiéru už naplánovali na červen. Letos tahle distribučka zvládla dobře prodat Slídila s Gyllenhaalem, takže zkušenosti s neobvyklými projekty mají.

TEASER

 

Me & Earl & The Dying Girl

Zapamatujte si ten název dobře. Protože takhle se jmenuje letošní největší senzace Sundance. Opravdu se to stalo znovu a stejně jako Whiplash oslnil tenhle doják o dvou středoškolských podivínech (a filmařských nadšencích) a jejich přátelství s umírající holkou jak diváky, tak porotu v čele s Edgarem Wrightem a Carym Fukunagou. Takže Cena diváků a zároveň Velká cena poroty v sekci U.S. Dramatic Competition? Jasan. Pětiminutové „standing ovation“? Samozřejmě. Rekordní nabídky distributorů? Že váháte.

Mluvilo se o historicky bezprecedentní nabídce 12 mega. K podobnému číslu se blížily např. Malá Miss Sunshine nebo Nezapomenutelné prázdniny se Samem Rockwellem. Fox Searchlight (ano, opět) se nakonec dohodli s produkční společností Indian Paintbrush malinko jinak a neplatili tolik (pokud jsem to pochopil dobře, tak Indian Paintbrush bude mít podíl na distribuci a hlavně dostane procenta ze zisku, takže pokud z filmu bude hit, tak vydělají mnohem víc). Foxové tohle budou tlačit hodně, protože se budou mít o co opřít. A my buďme opatrní. Ten film prostě zní jako klasická ždímačka emocí a hodně z nás ví, jak to s tím festivalovým hypem bývá.

 

Vrtá mi hlavou, jestli je v tom něco víc. Vágní přirovnání „je to něco jako Hvězdy nám nepřály, ale lepší“ je ošidné, stejně jako festivalová atmosféra. Indiewire a Hollywood Reporter dávají plnou palbu, Playlist a Variety krásných 9/10. Datum premiéry určitě napoví víc o ambicích – prodat to prostě jako nadstandardní doják někdy v létě a zkusit udělat „kilo“ jako zvládly Hvězdy, nebo se zkusit cpát koncem roku mezi smetánku a jít i po oceněních.

Je to ode mě samozřejmě trochu vaření z vody a hodně záleží na tom, jak kvalitní nové tituly se objeví na festivalech v průběhu roku. Co rozhodně mnohé zaujme, je jméno režiséra. Alfonso Gomez-Rejon totiž stojí za seriálem American Horror Story a před pár měsíci měl formou VOD premiéru i jeho remake sedmdesátkového slasheru Town That Dreaded Sundown.

 

The Witch

Po odstavci výše se může zdát, že už není čím zaujmout, ale to byste byli vedle. Dojáky, slzičky, humor a ovace vestoje přenechme děckám a přecitlivělým a zakončeme tenhle výběr něčím speciálním, fajnšmekrovským a vyžadujícím pevné nervy. Tuhle lahůdku jsem si coby fanda žánru nechal jako třešničku na dortu. Mnoho recenzentů ze Sundance si to přálo, ale nikdo asi nevěřil, že se to stane. Cenu za režii v sekci U.S. Dramatic Competition vyhrál horor.  A snad symbolicky vítěze vyhlašoval Cary Fukunaga, který má sám v létě začít konečně točit adaptaci Kingova románu To.

The Witch je hororové drama z venkovské Ameriky ze 17. století - z doby před slavnými čarodějnickými procesy ze Salemu. Mluví se o kubrickovské preciznosti (Osvícení prý bylo velkou inspirací) a stejně tak třeba o mrazivosti kultovního Seznamu smrti režiséra Bena Wheatleyho. I Karel Och – programový ředitel MFF KV – zařadil film mezi 5 letošních nejlepších viděných titulů na Sundance a mám potvrzené, že se ho pokusí dostat do Varů. Distribuci má pod palcem A24 a kdy jindy zkusit pozvednout prestiž hororu jako seriózního žánru, než když s ním vyhrajete cenu za režii na top světovém festivalu? Příležitost, která se nemusí opakovat zase spousty let. A od „toho“ filmu jich uplynulo více než čtyřicet...

 

A to by stačilo. Zajímavých a chválených filmů se na Sundance objevilo samozřejmě více, ale nemá smysl přehlcovat. Jen 3 příklady za všechny. The End of the Tour – „chlapská variace na Linklaterovu 'Before' trilogii“ aneb road movie konverzačka s Jasonem Segelem a Jessem Eisenbergem, Diary of a Teenage Girl – sedmdesátkové coming of age drama o mladé holce (adaptace komiksu) nebo The Stanford Prison Experiment – další pokus o zfilmování slavného psychologického experimentu ze 70. let.

Je teprve začátek roku, ale už teď se zdá, že rukavice byla hozena a objevují se první filmy, které budou předmětem diskuzí i za 10 měsíců. A za pár dní začíná Berlinale, kde se objeví další atraktivní titulky – za všechny třeba Malickovo Knight of Cups s Christianem Balem nebo Herzogův „Lawrence z Arábie v sukních“ s Nicole Kidman, Queen of the Desert.

---

Vytáhni v hospodě: První ročník Sundance festivalu se datuje do ledna 1985 a vyhráli tu Coeni se svým debutem Zbytečná krutost.