Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Průvodce automobilovými honičkami


ikona
imf
Poučná historická sonda nejen pro ty, kterým připadá filmové a herní Need for Speed docela cool. 
Má vůbec smysl tady cintat nějaký dlouhý úvod. Náš výběr patnácti esenciálních automobilových honiček by vám měl přiblížit tuhle svébytnou žánrovou disciplínu v celé její šíři. A nenechte se mýlit, automobilová honička je stejná normativní hodnota jako "akční scéna". Každý režisér tak nějak tuší, že v hollywoodském spektáklu pro mladé nevybouřené muže musí alespoň jedna taková honička být. Možností jako takovou scénu natočit je nepočítaně, stejně jako důvodů, proč by se měla na plátně objevit - tím nejdůležitějším jsou samozřejmě peníze z product placementu, pocit chlápáctví za volantem nabušeného stroje hraje až druhé housle.

V dnešním přehledu vám určitě bude spousta honiček chybět. Je to logické, protože automobilové blbnutí se objevuje v každém druhém filmu a vážně není v našich silách postihnout byť jenom ty opravdu vynikající asfaltové duely. Soustředili jsme se na období, kdy se tenhle žánr rozvíjel a vzkvétal, tj. od šedesátých let do současnosti. Vybrali jsme opravdu jen honičky, ve kterých někdo honí někoho a bere to setsakra osobně. Jsou tu filmy, na které se vzpomíná především kvůli pálení gum a nikoliv schopnosti aut transformovat v obří roboty. Většina režisérů a sérií tu má jen jeden zářez, i když by si třeba zasloužili víc. A taky... jsou tu víceméně hlavně americké nebo anglicky mluvené snímky. To znamená diskvalifikaci pro pár povedených francouzských filmů v čele s prvním Taxi a několika belmondovkami, legendární Jestli se rozzlobíme, budeme zlí z Itálie, seriálovou Kobru 11 nebo ostrovní kinematografii, která sice jezdí vlevo, ale umí s auty opravdu hodně. Nemusíte se ale bát, minimálně jednu bondovku jsme zmínili. 

Co se týče vynechání české kinematografie, tam vás to snad nemusí mrzet. Pár seriálových honiček s esenbáky, prastará a veskrze podivná adaptace Dědečka Automobila a Jáchymův Mustang vydávající za jízdy zvuky jako flašinet. V tomhle směru jsme se opravdu příliš nepochlapili a na porevoluční pokusy á la Tacho se chce člověk spíš zapomenout.

Nemáme patent na rozum a určitě jsme i v tomhle výběru na něco zásadního zapomněli. Odpusťte nám to a doplňte nás v komentářích. Chceme tímto článek rostoucí generaci filmových maniaků ukázat hlavně klasiky, které si zaslouží pozornost. Garantujeme vám, že po zhlédnutí minimálně půlky filmů z tohohle seznamu už vám Need for Speed nebude připadat cool. A jsme na to hrdí.
Film: Bullittův případ (1968, Peter Yates)
Kdo: Ford Mustang vs. Dodge Charger
Kde: San Francisco

Ford Mustang letos slaví padesátku, přináší už sedmou generaci a je považován široko daleko za nejslavnější a nejoblíbenější muscle/pony car. A proč? Může za to jednoznačně poděkovat i Bullittovi, který čtyři roky po jeho uvedení na trh zacementoval jeho odkaz v popkultuře. Ano, začínáme hned jednou z nejslavnějších honiček. Dva rivalové na čtyřech kolech v reálu i fikci (Challenger záporáků byl od té doby vždycky jasnou koupí pro ostré hochy), kopcovité San Francisco jako velkolepé hřiště a dlouhatánská honička, ve které Schifrinův jazzík na chvilku ustupuje kvílejícím kolům. Bullittův případ je parádní detektivka, Steve McQueen je borec, ale hlavní je ta honička. Kdokoliv se v žánru ohlíží, ten většinou začíná tady. Ne že by se předtím nikdo v autech na plátně nehonil, ale nikoli s takovou tenzí a v podobném měřítku. 

Zajímavost: Honička má deset minut a natáčela se dlouhé tři týdny. Původně měl honit McQueena další Ford, těžkotonážní model Galaxie. Ten by se ale při skocích rozpadl, takže producenti sáhli po Chargerech a mimoděk tak vytvořili rivalitu, která trvá dodnes. 


Film: Italian Job (1969, Peter Collinson)
Kdo: Mini Cooper vs. policie
Kde: Turín

Klasika zlodějského žánru s Michaelem Cainem a pořádnou kopou zlata v hlavní roli. Snímek graduje velkolepým únikem přes celý Turín, v jehož malých uličkách se samozřejmě nejlépe vymotáte s malým autem. A protože je tenhle film britštější než vánoční pudink, nemohli hrdinové zvolit nic jiného než legendárního Mini Coopera. Když pak BMW vůz zremakovalo, dočkal se remaku i snímek. Nepochybujte o tom, že to bylo právě kvůli úžasné honičce, během níž jezdí vozy uvnitř budov a dokonce i městskou kanalizací. Remake mimochodem není jediným filmem, který na originál odkazuje. Rychle a zběsile 5 (loupež i tréninková sekvence) jsou velmi otevřenou citací. Holky chtějí Mini, protože je hezké. Kluci ho chtějí, protože viděli Italian Job.

Zajímavost: Vzhledem k tehdejší ceně zlata, hodnotě celého lupu a množství aut by každé Mini muselo vézt zhruba tunu nákladu, což je skoro jedenapůlnásobek jeho vlastní váhy.


Film: Francouzská spojka (1971, William Friedkin)
Kdo: Pontiac Le Mans vs. vlak metra
Kde: New York, Brooklyn

Legendární detektivka je vlastně adaptací skutečných událostí, protože French Connection tenkrát nebyla oděvní společnost, ale název drogové stezky mezi Marseille a New Yorkem. Film proslul jednak buldočím hereckým výkonem Gene Hackmana (určitě doporučujeme i druhý díl), jednak parádní automobilovou honičkou, kdy Hackmanova postava v civilním autě s majákem pronásleduje ujíždějící nadzemku. Skrz Brooklyn byste se dneska takhle rychle určitě nedostali, ale tenkrát to šlo. Friedkin měl honičku pečlivě rozkreslenou, použil záběry z extra nízkých úhlů, aby všechno vypadalo ještě rychlejší. Výsledkem je neuvěřitelně napínavá a nervy drásající honička, ve které je obří Pontiac použit jako buldozer. A všechno dobře dopadne, jak ostatně napovídá i plakát snímku. 

Zajímavost: Během honičky způsobí Hackmanovo auto hned několik honiček. Některé byly plánované, jiné jsou vzhledem k frenetickému tempu nepovedenými záběry - kaskadéři se měli těsně minout, ale v tom chaosu se nakonec podařilo zlikvidovat dvakrát víc aut než bylo plánováno. Ale stálo to za to, ne?


Film: Vanishing Point (1971, Richard C. Sarafian)
Kdo: Dodge Challenger vs. policie
Kde: Colorado - San Francisco

Velkolepá honička a sociální komentář v jednom. Náš hrdina za sebe nechává mluvit motor a činy. V šíleném tempu míří z Denveru do San Franciska a za ním letí zvětšující se peloton policistů. Nemají šanci ho dohnat, stejně jako mnozí rádoby závodníci, které potká po cestě. On ale nechce s nikým závodit ani bojovat, prostě si jen jede svou lajnou, povzbuzovaný DJem rádia, které poslouchá. Snímek se tváří jako by neměl scénář, je celý pověšený na štváče za volantem, se kterým se má divák ztotožnit. A tehdy to opravdu šlo. Dneska lidé na Vanishing Point vzpomínají právě kvůli odrazu tehdejších nálad a vizi auta jako nástroje absolutní svobody.

Zajímavost: Dodge nezaplatil za účast ve filmu ani dolar, ale přesto šlo svým způsobem o product placement. Producent se chtěl automobilce odvděčit za to, že jeho studio dlouhodobě pronajímalo vozy pod cenou. 


Film: Gone in 60 Seconds (1974, H.B. Halicki)
Kdo: Ford Mustang Mach 1 vs. policie 
Kde: Los Angeles

Čtyřicet minut a přes devadesát rozstřelených aut. Sedmdesátá léta byla automobilovým honičkám zasvěcená. Byl to typicky americký produkt, který mohl exportovat slávu svalnatých kár do světa a na tenhle marketingový plán slyšeli úplně všichni. Spoustu filmů v tomhle přehledu nenajdete, včetně Death Race 2000, Seven-Ups a dalších honičkových klasik. Prvních 60 sekund ale zmínit musíme, protože už jejich příprava je svým způsobem námětem na film. H.B. Halicki byl blázen do aut a filmový kaskadér. Našetřil pár tisíc dolarů a rozhodl se natočit film. Hezky partyzánsky bez povolení, za asistence několika desítek pojízdných vraků, které byly schopné provozu alespoň těch pár minut, než s nimi někdo někam nabourá. Děj asi znáte z novější verze s Nicolasem Cagem, stejně tak se tu vyskytuje Eleanor - mýtický Mustang, který hlavního hrdinu protáhne nejmacatější automobilovou honičkou historie. V Hollywoodu se tomu říká vehicular mayhem. Film má nevyvážené tempo, je to béčko s mizernými hereckými výkony, ale ta honička... ta honička je boží. 

Zajímavost: Závěrečný skok, který je zopakován v remaku, je nejdelším skokem svého druhu bez asistence CGI nebo speciálních katapultů. Halicki si při něm nalomil pár obratlů. Nebyla to ani zdaleka jediné jeho zranění během natáčení. V roce 1989 zahynul během natáčení druhého dílu, který nikdy nebyl dokončen.
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace