Určitě jste si dávno všimli, že se detektivky skoro úplně přesunuly na malou obrazovku. Zatímco westerny, pirátské filmy nebo muzikály vyklidily pole skoro na všech frontách, příběhy o zatvrzelých detektivech, kteří honí tu největší zločineckou lůzu, akorát nafasovaly menší rozpočty a vesele se točí dál. Když tedy dorazí klasický pátrací thriller na velké plátno, je to tak trochu svátek. A po Fincherově Zmizelé, která ale měla ke klasické hard boiled detektivce hodně daleko, jsme byli obdarováni výborným žánrovým zářezem s Liamem Neesonem.

 

Mezi náhrobními kameny, jak jste asi uhodli, se do kin nedostalo jednoduše. Na začátku stála románová série Lawrence Blocka, v níž se bývalý detektiv Matt Scudder vydává na dráhu soukromého očka. Bere tudíž případy, které letí pod policejním radarem, a tohle živobytí mu zatím vydrželo v 17 knižních dobrodružstvích. Scudder je vyléčený alkoholik s docela temnou minulostí. A je si velmi dobře vědom toho, že si den za dnem hraje na Sama Spadea nebo Phillipa Marlowea.

Block začal příběhy se Scudderem psát už v sedmdesátých letech. Jeho hrdina ale našel pořádné ukotvení až v letech devadesátých, na jejichž konci se odehrává Mezi náhrobními kameny. V téhle povídce se Scudder vydává po stopách vraha mladé ženy. Což nezní jako zásadně originální zápletka, rozjezdový případ ale Scuddera zavede do nebezpečné a složité sítě intrik, z níž se uznávaný scenárista Scott Frank (Zakázané ovoce, Minority Report) rozhodl vyždímat celovečerní film.

To se psal rok 2002 a Frankův scénář měl zadaptovat D. J. Caruso (Disturbia), který si do hlavní role vyhlédl Harrisona Forda. Z projektu ale nakonec sešlo a do oběhu se vrátil až po dlouhých 10 letech, kdy se ho režijně ujal sám Scott Frank. Ten společně se Blockem doladil tehdejší scénář, sehnal do hlavní role Liama Neesona a rozhodl se natočit nekompromisní staromilskou detektivku. A povedl se mu přitom obdivuhodný kousek, který vás v kině příjemně vrátí v čase.

Mezi náhrobními kameny se totiž odehrává v roce 1999, kdy se lidé děsili počítačového kolapsu, pytle s penězi se nedaly sledovat přes GPS a nad New Yorkem ještě stála Dvojčata. Výlet o 15 zpátky je tak lehce nostalgický, samozřejmě ale jen do chvíle, než Scudder poprvé dostane po tlamě a musí zapnout hlavu, aby se mu nestalo něco mnohem horšího. Zápletku posouvají hlavně konverzace se svědky, místo mobilních telefonů se volá pěkně z pevných linek a telefonních budek… zkrátka stará škola, ve které se počítá každá vystřelená kulka a pouliční šmejdi neumí všechna exotická bojová umění.

RECENZE: MEZI NÁHROBNÍMI KAMENY

Právě to je příslib, se kterým přichází Mezi náhrobními kameny. Jednoduchost, údernost a návrat do časů, ve který se nikdo nemydlil pět minut a pak s klidem odkráčel domů. Scudder se ze sedmdesátých let otáčel za čtyřicátými, my se teď z nového tisíciletí vracíme do let devadesátých. Že je ten mix všemožných vlivů troch matoucí? Díky Frankovi se na trase Bogart-Eastwood-Neeson jen tak neztratíte. A jelikož se film nedočkal obřích výdělků a zřejmě ho nečeká druhý díl, měli byste mu věnovat pozornost o to důsledněji.