David Fincher a jeho Zmizelá se dočkali zaslouženě kladného přijetí, protože takhle vypilovanou kriminálku jsme tu neměli už dost dlouho. Co na tom filmu bylo vlastně nejlepší? Dozajista vypravěčské hrátky, kterými si nás postavy omotávají kolem prstu. Fincher ani Flynnová samozřejmě neobjevili Ameriku, princip nespolehlivého vypravěče bývá celkem běžný v literatuře a o něco méně, ale tím výrazněji i ve filmu. Mrkněme se tedy na některé nejlepší kousky, jež nám ještě krom Finchera pletou hlavu tím, že ten, kdo nám je vypráví, nevypráví zrovna košer.
PS: Jestli někdo nečeká v tomhle textu spoilery, tak si ten disclaimer snad ani nezaslouží.

Strana 1 z 4

1 2 3 4

Happy End, 300, Prokletý ostrov

11) Happy end, Oldřich Lipský, 1967

Kdo vypráví: Béda je řezník, ale neprožívá zrovna obyčejný život. I když ho tak vnímá. Svůj příběh vypráví s naivitou dítěte a vše se zdá v podivném rozporu s tím, co vidíme. Brzo nám dojde, do čeho se Oldřich Lipský s Milošem Macourkem pustili. A nemá to být tajemství. Happy end nám nechce zamotat hlavu, chce nás pobavit. Což se mu rozhodně daří.
Proč mu nevěřit: Protože vypravěč tak trochu ztratil hlavu. Menšík nelže, jen se mu to pomotalo a vypráví svůj příběh pozpátku, takže si asi umíte představit, že skládání manželky z kousků, co přišly v balících, asi nebude zrovna obraz reality. A hrdinovo narození na gilotině zrovna tak. Díky bizarnímu rozporu obrazu a komentáře vznikla hodně unikátní morbidní komedie, která nemá mnoho srovnání.

10) 300, Zack Snyder, 2006

Kdo vypráví: Jediný přeživší Sparťan zvěstuje o heroických činech svého krále Leonida, na němž bylo zajímavé, že se většinu života pohyboval zpomaleně a hodně efektivně křičel. Vypadal jako Gerald Butler a jeho nepřátelé byli mutanti a sloni tak velcí, že by se s nimi dalo dobývat Minas Tirith. V Řecku zkrátka zažijete ledasco a Peršani to asi trošku nedomysleli, když na třístovku nejlepších Sparťanů vyrazili jen s asi milionovou přesilou.
Proč mu nevěřit: Vzhledem k tomu, že příběh je vyprávěn vojákům před rozhodující bitvou o osud Řecka, není divu, že mluvčí si ho uzpůsobil tak, aby chlapy stojící tváří v tvář smrti povzbudil a dodal jim dojem, že zemřít za vlast bude to nejlepší, co můžou udělat. Není divu, že už tak dost militaristická sparťanská společnost dostává až trochu fašistický ráz, nicméně je pravděpodobné, že Zacku Snyderovi šlo prostě o hezké obrázky.

9) Prokletý ostrov, Martin Scorsese, 2010

Kdo vypráví: Detektiv Teddy Daniels přijíždí na ostrovní psychiatrickou kliniku, aby zde vypátral pacientku, jež beze stopy zmizela ze své zamčené cely. Postupně rozplétá podivnou síť vztahů vedoucí až k němu samotnému, jako by mělo jít o nějaké podivné spiknutí. Nakonec už není, komu ani čemu věřit, a nezbývá než čekat, až se dostaví nějaká šokující pointa.
Proč mu nevěřit: Ani on nelže, jen je to chudák blázen! A všichni kolem něj jenom hrají divadlo. Nicméně hlavu nám zamotá dostatečně. Sice po celou dobu Prokletého ostrova tušíme, že k něčemu takovému dojde, dalekosáhlost hrdinových halucinací jak z nějakého šestákového béčka ale nakonec dokáže překvapit a svým způsobem pobavit. Už dejte Leovi Oscara, nebo se z toho vážně zblázní!

Strana 1 z 4

1 2 3 4