Patnáct let je sakra dlouhá doba. Z mimina vyroste adolescent, z telete kráva, z velké sekvoje... ještě větší sekvoje. Patnáct let prověří i kvality leckterého filmového hitu. A protože právě patnáct let uplynulo od premiéry bijáku, který jsme zvolili za nejdůležitější snímek 90. let, ano, od premiéry prvního Matrixu, rozhodli jsme se zmapovat, co tenhle blockbuster zanechal v myslích lidí propadlých kinematografii. Několika hlavám pomazaným jsme položili čtyři jednoduché otázky, které by mohly pomoct vystihnout jejich vztah ke světu Matrixu. Jak se s nimi popasovali, to si můžete přečíst níže.

1. Vzpomínáte si, co ve vás zanechalo první setkání s Matrixem? Jaké byly dojmy z první projekce?
2. Jak se s odstupem času díváte na první Matrix?
3. Jaký máte vztah k druhému a třetímu dílu?
4. Uvítali byste vznik nové matrixovské trilogie?

Strana 1 z 2

1 2

Ďuro Červenák, spisovatel a bard

1. Prvá projekcia Matrixu je jeden z mojich najsilnejších kino-zážitkov, možno dokonca najsilnejší vôbec. Bolo to v takmer ešte pred-internetovej dobe, konal sa výročný zraz českých slovenských fanúšikov sci-fi a fantasy Parcon a organizátori tam priviezli mesiac pred tuzemskou premiérou akýsi nový hit z amerických kín. Takmer nikto netušil, o čo vlastne pôjde. Prestavte si plnú sálu žánrových priaznivcov, ktorí majú za sebou na fantastiku biedne 90. roky, a vyvalí sa na nich toto... Skrátka a dobre, skoro sme tam hromadne plakali od šťastia. Po scénach typu „mramorová hala“ publikum ručalo nadšením a tlieskalo. Živo si spomínam, že po projekcii som vstal a na celú sálu vyhlásil: „Tak sme práve videli najlepšiu filmovú sci-fi vôbec, alebo čo?“ Potom sa celú noc o filme zúrivo debatovalo. A po oficiálnej premiére som Matrix videl ešte niekoľkokrát, len v kine asi sedemkrát, o VHS a DVD projekciách ani nehovorím, pričom scény typu „I need guns...“ som videl opakovane asi 50-krát.

2. Prvý Matrix je u mňa stále najlepšia filmová sci-fi vôbec. Dokonalý mix tradičných i moderných žánrových prvkov a cool akcie. Míľnik vo vizuálnych efektoch, najštýlovejší film všetkých čias. Stále to bezchybne šlape, nejaké Hviezdne vojny, Blade Runner a Votrelci vôbec nestíhajú, i keď ich milujem.

3. Na rozdiel od prvého dielu som dvojku i trojku videl iba raz v živote, v kine, aj keď ich vlastním na DVD a najnovšie aj na BR. Viac k tomu asi netreba dodávať.

4. Nič také svet nepotrebuje. Ale keby k tomu došlo, určite by ma to zaujímalo. Uvidíme, ako dopadne Jupiter, či na to Wachowskí stále majú a dokážu prísť s niečím novým.

František Fuka, publicista z FFFilm.name

1. Naprosté nadšení. William Gibson natočený ve stylu Mortal Kombatu - co může být lepšího? Psal jsem tehdy recenzi Matrixu pro Cinemu a zakončil jsem ji tuším větou "Léta jsem snil o tom, že někdo natočí film jako Matrix".

2. Posledních 5-10 let jsem neměl nutkání si ho pustit, ale v době premiéry jsem ho viděl nejméně pětkrát a na tehdejší dobu to bylo něco zcela převratného.

3. Dražší a epičtější scény, mnohem horší scénáře, některé scény jsou až nechtěně vtipné.

4. Je mi to v tuto chvíli vpodstatě úplně jedno, protože si vůbec nedokážu představit, jak by takový "reboot Matrixu v roce 2015" mohl vypadat...

V.I.M.: MATRIX  ::  V.I.M.: MATRIX RELOADED  ::  V.I.M.: MATRIX REVOLUTIONS

Petr Siska, kazatel z České televize

1. „Tatínku, kde jsi byl, když promítali Matrix,“ se mě synek určitě ptát nebude. Ale já bych mu to klidně řekl: srpen 1999, pražské kino Lucerna, poloprázdný sál. Před projekcí četba extatické recenze Franty Fuky, po projekci pocit, že jsem viděl dost možná nejvíc vtahující film svého dosavadního žití. A taky: musím to vidět znovu. A rozhodně: musí to vidět všichni! Matrix byl tak silný a všeobjímající, že jsem ho několik dní nedokázal dostat z hlavy (dnes je znakem extrémně dobrého filmu aspoň jedna vzpomínka ráno poté). Dnes už takový blesk z čistého nebe v podstatě není možný. Leda že byste si naordinovali dobrovolný informační půst, ale i ten by v hlavě aspoň něco nechal klíčit. Ta totální nepřipravenost publika, nepodobnost Matrixu k ničemu, co jsme do té doby viděli a pozvolně rostoucí řady těch, kteří „to“ viděli, napomohly ke kultovnosti. V tom taky vidím hlavní důvod, proč byla pokračování přijata s rozpaky. Publikum chtělo být znovu tabula rasa. Tohle ale zopakovat nejde. Mezitím jsme si vytvořili informační svět, kde překvapení nemá místo.

2. Baví. To je to nejpodstatnější. Je to součást mého „filmového probuzení“ na přelomu let 1998/1999. Některé věci ale přirozeně zavál čas. Nejde ani tak o triky a vizuál, které chtě nechtě stárnou a beru je v kontextu doby vzniku a limitovaného rozpočtu. Dnes už bych klidně cupoval scénář, trošku humpolácké tlačení mytologie a čpavou coolness za všech okolností. Je taky škoda, že pravé technologické vizionářství připadlo až o tři roky později Minority Reportu. Matrix měl na převrat našlápnuto i tady.

3. Stejný jako jedničce – stále se mi líbí. Je mi úplně jedno, jestli Wachowští s konceptem trilogie k Joelu Silverovi přišli před natáčením a nebo dvojku a trojku (nedo)mysleli dodatečně na základě zadání a poptávky. Vlastně je považuju za ideální vzor sequelitidy: stejná jednotící linka, stejné postavy, ale zároveň větší měřítko, rozvíjení původních nápadů i nové vzruchy, žánrové posuny. U sequelů nechci stále dokola rebootování. Pokračování originál rozhodně nezabíjí.

4. Uvítali by ji především Wachowští, kteří potřebují velký comeback a důvěru studií. A je přirozené, že se chtějí vrátit k tomu, co mělo největší odezvu. V trilogii, AniMatrixu a Enter the Matrix už bylo k tématu symbiózy lidí a strojů a překračování od bio k techno řečeno vše „podstatné“ a nedokážu si představit, čím by nám chtěli vytřít zrak, aniž by parazitovali na svém vlastním majstrštyku. Lepší bullet time? Destruktivnější honičky na dálnici? Víc agentů, mesiášů, rozmáchlejší vize architektů či efektnější roznožky v kůži? Trošku mě láká nápad s Matrixem v Matrixu (který se trojkou nepotvrdil), ale o tom si raději budu snít. Přiznám se, že za poslední roky těch velkých filmových vizí apokalypsy a porůznu zotročeného lidstva bylo tolik, že jsem z nich trochu unavenej. Teď mě lákají spíš dálavy vesmíru… filmy možná víc „sci“ než „fi“. Takže ne: u mě poptávka není.

Vratislav Šlajer, producent Pout, Letiště, Kdopak by se vlka bál nebo novinky Místa

1. Okouzlení. Bavil mě ten mix popu, vizuality a hry na subverzi. Pocit čisté filmové radosti.

2. Vizuálně nezestárl, ale už je to trochu retro, které se díky bezpočtu parodií a citací už vlastně těžko sleduje s odstupem.

3. Druhý a třetí díl byly větší, ale ne lepší. Kouzlo bylo pryč. První Matrix byl možná chyba matrixu, šťastná shoda okolností. Dalším dílům se prostě už nepodařilo udržet pocit koncepčnosti a stal se z nich jen banální Hollywood.

4. Kdo by takovou trilogii potřeboval? Matrix byl vlastně takovým předvojem dnešní vlny komiksových blockbusterů. Vzpomínejme s láskou, není důvod se vracet.

Vojtěch Rynda, recenzent Týdne

1. První projekci Matrixu jsem absolvoval s kamarády „od fochu“ - kameramanem, ostřičem a střihačkou. I proto jsem si hodně všímal technických aspektů filmu, které na mě ale velký dojem neudělaly. Tušil jsem, že jsou v něčem nové, ale připadaly mi samoúčelné. Divil jsem se, proč je kolem Matrixu takové haló: připadal mi jako instantní mix pop-new-ageových klišé, plytká exhibice bez děje a přesahu, nic, co bych neviděl už dřív v lepším podání.

2. Jako na splasklou bublinu. Tehdy se mluvilo o revoluci, dnes je to vyčpělá dobovka, která nic nezměnila, nic nepřinesla.

3. Vlastně žádný, beru je jako filmy, které si na DVD kupují ženy v letech, protože ke Keanu Reevesovi chovají mateřské city. Obě pokračování jsou špatný vtip, který jen ukazuje myšlenkovou prázdnotu původního filmu.

4. Jako divákovi je mi to jedno, jako recenzentovi by mě vznik další trilogie bolel, protože bych ji byl nucen vidět, jako novinář bych si užil psaní pobaveného článku o dalším dojení peněz a paralelách s Georgem Lucasem.

Strana 1 z 2

1 2