Tak jsme viděli novou Godžiru a v redakci panuje menší názorový rozkol. Tradiční doufání, že se přidáte ke spokojenějším divákům, může začít...

 

Jak to vidí KarelR

Krucinál, tak tohle bolelo. Godzilla se od začátku vydávala za atmosférický a (v rámci blockbusterových možností) realistický biják. Cestou se ale něco pokazilo a do kin doráží katastrofa v trochu jiném slova smyslu. Ani by tak nevadilo, že ústřední monstrum přichází extrémně pozdě a vlastně toho moc nepředvede. Mnohem horší je, že postavy, které mají člověka k největší atrakci filmu dovést, vůbec netáhnou. Bryanu Cranstonovi nejspíš vždycky zapnuli kameru a pak šli na kafe s tím, že přece ví, co dělá. Zbytek osazenstva si potom rozdělil znuděné (David Strathaim), nevyužité (Elizabeth Olsen) nebo totálně wtf postavy (Ken Watanabe), kolem kterých se děje jedna pitomost za druhou. A není to ani dramatické, ani napínavé a až na pár výjimek ani příliš zábavné. Jistě, třeba Pacific Rim byl také ohromně hloupý. Jenže se to v něm alespoň často řezalo a bylo jasné, že jde o dětinskou poctu žánru, která se vůbec nebere vážně. Tady se bohužel veškeré ambice o jakousi serióznost rozplizávají pod nánosem podivných armádních rozhodnutí, nefunkčních žánrových kliček a patetických dialogů. A ačkoliv je jasné, že Edwards zcela záměrně točil civilnější dospělý film, a ne akční výplach, jednoduše nemá příběh ani postavy na to, abyste se jím nechali vtáhnout. Což sebekvalitnější triky prostě nikdy nemůžou nahradit...

 

Jak to vidí imf

No ty bláho, to bylo úplně "japonský"! Sám vlastně nevím, jestli se v tomhle zvolání skrývá víc nadšení nebo rozčarování. Režisér Gareth Edwards má hodně pevnou autorskou ruku a zjevně je velký fanda původních japonských kaiju filmů. Zároveň nějakým způsobem dokázal udržet štít proti davu producentů a řídí si bezmála dvousetmilionový blockbuster skoro až soderberghovským tempem. První půlka (ta delší) je hodně komorní, plná nenápadných náznaků (nebo i nápadných, pokud jste pamětníci japonské Godzilly), postavy v ní pátrají, některé předčasně vyklízejí pole, jiné naplňují žánrová klišé, ale po Godzille a jejích kamarádech ani stopy. Edwards napíná, naznačuje, snaží se diváka vycukat hned v několika plánech a zalidňuje scénu buď průhlednými nebo příliš tajemnými charaktery. Atmosféra sice zhoustne, ale s příchodem Godzilly praská jako bublina a vy v tu chvíli stojíte před zásadním rozhodnutím. Můžete dál Godzillu tvrdohlavě brát jako typický hollywoodský blockbuster (který je ovšem pouze v záblescích akce a divně upleteném finále) nebo ji vzít "na milost" jako osobitou poctu jejím předchůdcům. Ani v tu chvíli není bez chyb, ale rozhodně vykazuje větší konzistenci než tradičně zbrklá letní produkce, která běhá od atrakce k atrakci a místo lepidla používá komické postavičky a humor obecně. Tedy věc, které je nová Godzilla zcela prosta. Je osobitá a zároveň odosobněná, protože jestli něco Edwardsovi nejde, tak jsou to postavy a jejich funkce v příběhu. Opravdu jde spíš o mravence, kteří tvoří bezvýznamné pozadí boxujícím gigantům. S těmi se ovšem divák, přes jasně načrtnuté enviromentální poselství, příliš ztotožnit nemůže...

 

Jak to vidí Mr. Hlad

Ehm... já vlastně moc nevím. Po naprosto božích trailerech jsem, podobně, jako asi většina lidí, očekával absolutní bombu. A rovnou říkám, že v kině jsem ji od Godzilly fakt nedostal. Ne že by šlo o špatný film, ale nehodlám předstírat, že jsem pár hodin po projekci vlastně docela dost zklamaný. Gareth Edwards je evidentně velký fanda a jeho snaha udělat návrat legendárního megamonstra civilnější a vsadit víc na postavy než na laciné atrakce si pochvalu zaslouží. Ovšem snaha není všechno. Pokud chce režisér donutit diváka, aby se ve filmu o gigantických potvorách ničících západní pobřeží USA zajímal víc o mravenečky u jejich nohou, je potřeba, aby ty postavy byly trošku zajímavější. Což tady nevyšlo. Někdo se evidentně nudí, někdo nemá co hrát a Bryan Cranston, který jako jediný dokáže v Godzille herecky vykouzlit nějaké emoce, nedostane tolik prostoru, kolik by si zasloužil. Místo toho tu máme nezajímavého Aarona Taylor-Johnsona, jenž běhá odnikud nikam a Elizabeth Olsen, která toho dělá ještě méně. Tihle dva hlavní hrdinové začnou člověka nudit dřív, než si stačí uvědomit naprostou zbytečnost godzillího 3D a fakt, že pravděpodobně všichni ve filmu jsou naprosto retardovaní. Akce je sice poměrně efektní, ale přijde zoufale pozdě a když už Edwards potřetí naznačí, že „teď se začne řezat“ a pak zase střihne někam úplně jinam, kde se neděje vůbec nic zajímavého, začal jsem ho potichu nenávidět. Blockbuster bez laciných atrakcí? Proč ne. Když už tu ale nejsou, je potřeba je něčím adekvátním nahradit. A to se bohužel nepovedlo. Za mě průměr, který dělá skvělé trailerové kampani vlastně docela ostudu.

Civalovu recenzi čekejte v nejbližších dnech.