Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: 10 největších oscarových nespravedlností


ikona
xxmartinxx
martin scorseseoscar
Uplynuvší roky ukázaly, že některé oscarové přehmaty fakt bolí... 

Oscary jsou, co naplat, pořád nejprestižnejšími soškami filmového světa. Sice je rozdávají hlavně starší konzervativní běloši, kteří se u Gravitace víc než technické kvalitě divili zjištění, že Země není placatá, ale to divákům nevadí a jednou do roka podlehnou iluzi, že rozhodování těchto pánů má tu nejzásadnější vypovídající hodnotu o kvalitě americké produkce.

Akademici se dopouštějí mnoha chyb. Nejčastěji odmítají ocenit progresivní filmy, jež nějak mění zavedené pořádky. Jenže jsou to pořád lidé se svědomím a výčitkami, proto mnohdy nakonec povolí a coby omluvu dají zaslouženým filmařům sošku za něco viditelně nezaslouženého.

Oba extrémy si připomeňme v dnešním výčitkami přeplněném výběru.

Nezasloužený - Bylo jedno zelené údolí, 1941, John Ford
Měl vyhrát: Občan Kane Orsona Wellese

Orson Welles a Charlie Chaplin byli dva filmaři, které Akademie a američtí producenti nejenže přehlíželi, oni je přímo nenáviděli. Chaplin nakonec strávil stáří zapšklý a zhrzený v Evropě, Welles se snažil se systémem dál bojovat a stálo ho to játra a mnohdy i důstojnost, když musel brát role v nejpodřadnějších filmech a reklamách, aby mohl bokem realizovat své vysněné projekty, jež jen málokdy dotáhl do konce. U Wellese vše začalo v památném roce 1941, kdy v pětadvaceti natočil nejzásadnější film všech dob, ale naštval tím moc lidí na to, aby mu to stačilo na hlavního Oscara (odnesl si alespoň toho za scénář). Vítězné, zcela standardní Bylo jedno zelené údolí už je dnes známé skoro výlučně jen jako "ten film, co nezaslouženě porazil Občana Kanea". A jak se Akademie s Welles vypořádala? Stejně jako Chaplinovi mu ke konci života strčila do ruky čestného Oscara a poslala zpět domů přemýšlet o ztracených desetiletích, během nichž mohl natočit nejlepší filmy své doby, kdyby na to měl prostředky.

 

Zpoždění - Al Pacino (Vůně ženy, 1992)
Měl vyhrát už za: Kmotr, 1972

No asi lepší, než kdyby si Al odnesl Oscara za Jacka a Jill, ale Vůně ženy je ve filmografii tohohle hereckého ďábla tak přehlédnutelnou položkou, že její vyzdvihnutí působí poněkud nepatřičně. Tenhle chlápek vedl mafii, kubánské gangstery, policii, a když mu došly peníze, tak s grácií sobě vlastní vyloupil banku. Dostat nejvyšší ocenění branže za čuchání k ženám mu není důstojné a každému to muselo být jasné už ve chvíli, kdy vyrazil směrem k řečnickému pultíku.

 

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace