Redakční tip - Muž z oceli

Zapomeňte na Johna Williamse. V rámci temnějšího a nolanovsky šmrncnutého restartu Supermana se nové pracovní výzvy dočkal Hans Zimmer, který prostě nezklamává (i když často nepokrytě čerpá ze svých dřívějších zakázek). Muž z oceli působí díky jeho hudbě v kině nejen majestátně, jako megabiják s hurónskou akcí, ale o level líp tu fungují i dramatické nebo rozněžněle komorní momenty. A ústřední motiv z hlavy už nevytlačíte, protože jeho burácení dolíhá až někam ke Kryptonu.

Osobní tip Civala: Pátrání po Sugar Manovi – Soundtrack k tomuhle podmanivému dokumentu je lety prověřený a stojí za celým tím zázrakem, který dokument popisuje – takže hudební jistota. 

Osobní tip Imfa: Rivalové - Ale jistě, Hans do toho v Supermanovi tak buší, že jsem do toho taky dost bušil. Pěkných pár měsíců jsem si soundtrack Muže z oceli pouštěl k psaní článků, protože to prostě šlo líp od ruky (stejně jako kdysi se Skálou). Jenže Hans umí i trochu citlivější polohy a ne nadarmo složil třeba Holiday, jeden z mých oblíbených pomalých soundtracků. A vzpomněl jsem si na něj i u Rivalů, kteří jsou příjemně brnkací a místy až melancholičtí. Ve filmu hudba posiluje a dojímá, doma u repráků přináší příjemné vzpomínky. Především pak skladba Lost but Won. 

Osobní tip KarlaR: Pokud je Abrams nový Spielberg, pak je Giacchino nový Williams. Jeho hudba totiž dává Star Treku stejně unikátní fazónu, jakou kdysi z notiček čerpali Star Wars, a žene tuhle dynamickou podívanou stále kupředu. A to hlavně po emocionální stránce, která by jinak byla poloviční. Důkaz msíto slibů? Samozřejmě scéna s klavírním skladbou „London Calling“! 

Osobní tip Mr. Hlada: Nespoutaný Django - Quentin Tarantino si dával na soundtracích vždycky záležet, takže tady nešlo o to, jestli hudba k jeho Djangovi bude dobrá, ale jak moc bude dobrá. A dopadlo to skvěle. Chytré kombinování Morriconeho a klasických westernových melodií s překvapivě dobře sedícím hiphopem, nějaká ta hláška a od začátku do konce stoprocentně atmosférický a našlapaný materiál, který funguje jak ve filmu, tak i při samostatném poslechu.