Čistě statisticky řečeno močí nový Robocop proti proudu tak silnému, že snad ani nemá smysl si rozepínat kalhoty. Původní film je totiž právě tím geniálním mixem verhoevenovského nadsázkového fašismu, s jehož dekódováním má sice řada diváků problém (a netýká se to jen Robocopa, stačí si vzpomenout na poprask třeba po premiéře Hvězdné pěchoty), a který se nevyplatí napodobovat. Vlastně se ani nevyplatí si ho brát do huby, jak se přesvědčil třeba remakovaný Total Recall - ačkoliv s původním Recallem vlastně zas tak moc společného neměl, od Arnolda a kultovních sci-fi se prostě opisovat nemá. A Robocop? Ten sice Arnolda nemá (i když byl původně v hledáčku tvůrců), ale je tak dokonalým odrazem své doby, že byste to líp nevymysleli. Robopolda z Detroitu přicházející v době, kdy průmysl prudce roste a spojení člověk-stroj je žhavým tématem nejen na stříbrném plátně. Navíc přišla robotizace policajta do kin právě v době, kdy by se dal Hollywood označit za policejní ráj (Smrtonosné pasti, zbraně, Policajti v Beverly Hills, bezpočet seriálů na tohle téma). A samozřejmě i v díře mezi oběma Terminátory.

Všechen tenhle geniální timing byl ale jen třešničkou na dortu. Byl to právě Paul Verhoeven, který ve svém prvním velkém americkém filmu všechny dokonale šokoval. Sarkasticky pojatou korporátní budoucností, mírou brutality, které bylo často i eRko hodně těsné, a zápletkou jednoduchou, leč údernou, přesně v duchu okované pěsti hlavního hrdiny. Provokace v blockbusterových barvách, ze které měli duševní erekci filmoví vědci i teenageři (důvody se, pravda, poněkud lišily). Něco takového zkrátka nezopakujete. A možná proto si studio, od velkohubého ohlášení remaku v roce 2005, dalo s produkcí trochu na čas.

Jedním z důvodů je určitě i angažování Darrena Aronofského. Darrenovi se totiž líbí velká spousta projektů (Robocop, Wolverine) a občas neumí říct ne, resp. než se rozhoupe a uteče, uplyne několik let. Přesně tohle se stalo nejen marveláckému mutantovi, ale i detroitskému oceláři. Nakonec se ho ujal Jóse Padilha, kterého do hollywoodských luhů vystřelil úspěch policejního masakru Elite Squad. Ta souvislost vám může připadat banální, ale oba díly Elite Squad naznačují, že Padilha umí diváka ohromit i přitlačit ke zdi. Navíc si plně uvědomoval, že ve šlépějích Verhoevena nelze kráčet už proto, že policie má v současném světě tak trochu jinou image. Stejně jako nadnárodní korporace a snaha států přehnaně dohlížet na své občany. A tak se začalo ve velkém předělávat.

S lekcí historie už vás nebudeme dlouho otravovat. Do hlavní role se původně hrnul Michael Fassbender, ale nakonec ho nahradil relativně neznámý Joel Kinnaman (jistá podoba tam je). MGM ještě za Aronofského éry chtělo do hlavní role áčkovou hvězdu, ale od té doby se vyznění filmu trochu posunulo. Padilha sice dělá z Alexe Murphyho středobod celého děje, ale stejně jako Verhoeven hodlá především pečlivě vykreslit bezútěšnou budoucnost roku 2028.

Zápletkově se snímky na první pohled příliš neliší, ale na ten druhý se těch detailů vyrojí hodně. V prvním Robocopovi se společnost OCP (Omni Consumer Products) snaží zbořit starý Detroit a postavit na jeho ruinách moderní Delta City. S městem uzavře lukrativní smlouvu na dodávku veškerých veřejných služeb, včetně provozu policie. Živí policajti se bouří proti novým pánům, a tak OCP napadne postavit policejní droidy, které by člověčinu zastaly. Jejich vývoj ale, slušně řečeno, poněkud drhne. Ze zmasakrovaného policajta Murphyho proto postaví kyborga - napůl stroj, napůl člověka. Tím se vyřeší zdlouhavé programování a ladění, načež je z Robocopa miláček lidu a policie jak ji známe, to má spočítané. Murphy ovšem není slušně vychovaným strojem a jeho člověčí já začne pátrat po tom, co v OCP smrdí. Zjistí, že představenstvo hraje na obě strany a protože zákon platí pro všechny, rozhodne se všechny záporáky, včetně těch, co ho kdysi poslali do hrobu, pořádně ogrilovat.

Nový Robocop, resp. jeho záporáci, mají poněkud větší ambice. Společnost Omnicorp (lze též zkrátit na OCP) dodává drony a droidy celému světu pro armádní a policejní účely. Vydělává miliardy, ale americké zákony užití jejich technologie na svém území zakazují, což je samozřejmě trnem v oku majitelům firmy, protože jim to brání ve znásilnění nejsilnějšího a ještě ke všemu domácího trhu. Rozhodnou se tedy nařízení obejít tím, že vezmou zmasakrovaného policajta Murphyho a udělají z něj kyborga - napůl stroj, napůl člověka. Tím pádem to není ani droid, ani dron, takže může do ulic. OCP to chytře vymyslí tak, že se všem - včetně samotného Murphyho - zdá, že tenhle superhrdina disponuje vlastní vůlí, ačkoliv ho ďábelský CEO v podání Michaela Keatona může kdykoliv ovládat podle své libovůle. Svoboda rozhodování je jenom iluzí. Jenže lidská duše je samozřejmě nevyzpytatelná a začne bourat programátorské firewally.

Ach... zní to trochu ubrečeně, tím spíš, že garde tu kovovému Murphymu dělá jeho manželka, nikoliv policejní partačka Lewisová. V originále byl totiž Murphy pro svět mrtvý a Robocop byl jeho druhou šancí, možností vzít sebou do záhrobí své vrahy. Komu se to poštěstí? Originál nabízel stalkovací scény Robocopa kempujícího před Murphyho domem, remake naznačuje, že celá rodina s robotizací tak nějak souhlasila a rozlité mléko je z toho až poté, co Gary Oldman utáhne poslední šroubek. Celé to téma souboje lidské mysli s omezeností stroje působí trochu mělce, ale nedělejme si iluze, tohle má být v první řadě blockbuster, a pak teprve film na nedělní filozofické zamyšlení. Padilha to ostatně ve svém dopise krajanovi Fernandu Meirellesovi vyjádřil jasně:

"Je to peklo. Ten film nakonec dopadne dobře, ale ještě nikdy jsem při natáčení takhle netrpěl. Devět z deseti mých návrhů je smeteno ze stolu. Nevím, jestli budu ještě někdy ochoten podobné zacházení podstoupit." Jedná se jen o stesk vizionářského režiséra, který se poprvé naživo setkal s hollywoodskou mašinérií? Ono je něco jiného začínat na romantické komedii nebo generickém akčňáku za 40 milionů dolarů. Robocop je remakem zásadní frančízy, stál 120 milionů dolarů, a tak lze pochopit, že jsou z něj producenti poněkud nervózní. Odkaz osmdesátkového Robocopa je totiž i po letech nečekaně silný a jakékoliv úpravy oproti originálu vzbuzují u online komunity vlnu nevole.

Krásně to bylo vidět u reakcí na modernizovaný oblek. Detroitskou ocel z prvního filmu (ve skutečnosti to byl speciálně nastříkaný gumový oblek, v němž se Peter Weller během natáčení málem upekl, protože na něj pálil tucet extrémně výkonných filmových světel) totiž nahradil kevlarově vypadající oblek, který má mnohem ostřejší linie a trochu evokuje batsuity z Nolanovy trilogie. A je k mání v černé, abychom ještě chvilku u Bruce Wayne zůstali. A Joel Kinnaman pod ním vypadá celkem zachovale, zatímco Weller po sundání helmy připomínal spíš pravidelného návštěvníka kliniky obětí popálenin. Některé záběry Padilhova remaku sice naznačují, že Murphy po explozi auta (žádné symbolické ukřižování jako u Verhoevena), nebude zrovna ve formě, ale jakmile si ho vezme Gary Oldman do parády, mohl by mu jeho novou bionickou muskulaturu závidět i Usain Bolt.

Ta ustřelená noha v traileru se mimochodem do filmu vůbec nemusí dostat, protože výsledný rating nového Robocopa je bohužel pouze PG-13. U filmu za 120 milionů jsme to asi mohli čekat, ale vzhledem k Padilhově předchozí tvorbě a především Verhoevenovu originálu, který by podle mě dneska od MPAA v původním sestřihu eRko nedostal (protože některé oběti jsou tam doslova a do písmene rozm...áznuty po celé šířce záběru... je to prostě zklamání. Jak s politicky korektním ratingem natočit politicky nekorektní film o futuristických policejních státech? Původní Robocop a jeho duchovní otec, soudce Dredd, mohou jen mávnout rukou, ale když už tu jsme, pojďme se podívat na těch pár lepších karet, které by Padilhově pokusu mohly pomoct složit alespoň postupku.

Robotí box: Jedním ze způsobů, jak se vyhnout ratingu a přesto zachovat bezprecedentní násilí, je Robocopova konfrontace s klasickými droidy z OPC. Ti jsou sice na území USA ilegální, ale ve finále snímku určitě půjde všechno k čertu a na nějaké to poměřování dojde. Navíc s nimi Murphy bude trénovat, aby se ověřila jeho bojeschopnost. Tady by se Padilha mohl vyřádit beze strachu o postihy ze strany MPAA. Robocop je ale v první řadě polda a musí zjednat spravedlnost v ulicích. Bude sestřelovat zločince mimo záběr nebo se to všechno obejde bez krveprolití a zlobiví narušovatelé justiční rovnováhy budou odcházet v klepetech jen mírně pomlácení?

Obsazení: Michael Keaton jako šéf OCP, Gary Oldman jako šéfinženýr, Samuel L. Jackson jako zuřivý zastánce robotizace a Jackie Earle Haley jako drsný polda, který má Robocopa/Murphyho vycvičit pro použití v terénu. Je to obsazení na rozhraní áčka a béčka, pokud si na tyhle škatulky hrajete. V původních plánech byla mnohem větší jména (Sean Penn, Edward Norton, Clive Owen), ale nakonec se zjevně šetřilo. Ostatně film se natáčel v kanadském Ontariu, i když se samozřejmě opět odehrává v Detroitu (byť v nedaleké budoucnosti).

ED-209 aka Kuře: Slavný Enforcement Droid, přezdívaný díky své charakteristické chůzi kuře, se vrací se vší parádou. Možná už bude dokonce umět chodit po schodech. Oproti původní zavalité verzi je nový ED větší a lépe vyzbrojený, trochu připomíná mechwarriora z videoher a jde evidentně o těžkotonážní zálohu standardních humanoidních droidů. Robocopova útočná taktika? Proskočit na motorce oknem a využít dopřednou energii k tomu, aby ED popadnul za "hlavu" a mrštil do nejbližšího kouta. Motorobojudo hadr.

Je toho poměrně málo, co? Potíž je v tom, že jsme se robotů v poslední době poměrně přejedli (Transformers, Iron Man). Robocopovi navíc kazí timing i televizní scéna, protože seriálový Almost Human prostřednictvím robromance mezi Karlem Urbanem a Michaelem Ealym prezentuje budoucnost policejních sborů zábavně, uvěřitelněji a popravdě řečeno se násilí taky nebojí. Ano, ano, už vám to došlo. Tenhle článek jsem začal v dobré víře vykřesat z nového Robocopa alespoň záblesk naděje. Pár jiskřiček se urodilo, ale všude kolem je pořád tma. Nový Robocop se nemůže distancovat od toho starého, ale sám o sobě zatím nabízí trestuhodně málo. Nezbývá než doufat, že každý jeden z desíti Padilhových nápadů, který prošel defenzívou producentů, opravdu stál za to, a že nám je trailerová kampaň postupně začne odhalovat. Zatím je vidět jen pozlátko na prázdné nádobě.