Ernst Stavro Blofeld. Nejstrašlivější ze všech zločineckých magnátů, vrah Bondovy manželky, autor mnoha mezinárodních zločinů obrovského rozsahu. Majitel tajného sídla uprostřed sopky, milovník koček a Bondův úhlavní nepřítel. Tak jako má Superman svého Luthora a Holmes svého Moriartyho, měl i James Bond svého Blofelda. Když se v závěru Casino Royale začala klubat tajemná zločinecká organizace, mnozí v ní viděli zmrtvýchvstání Blofelda a jeho SPECTRE (SPecial Executive for Counter-intelligence, Terrorism, Revenge and Extortion). Jenže z toho nakonec bylo něco jiného. A kdybychom nahlédli do minulosti, zjistili bychom, že to vlastně ani jinak být nemohlo. Sony totiž nemělo na SPECTRE a Blofelda práva. Dnešním dnem se tato neradostná situace mění a Blofeld má opět umetenou cestičku zpátky do třetího tisíciletí.

Jak to tedy vlastně tenkrát bylo? Celý příběh osudové rozepře začal v létě roku 1958, kdy poprvé Fleming začal uvažovat o filmovém dobrodružství Jamese Bonda. Spolu se svým kamarádem Ivarem Brycem oslovili mladého irského scenáristu a režiséra Kevina McCloryho a začali s ním na projektu pracovat. Během mnoha brainstormingů padla jména ženských postav, záporácké organizace SPECTRE, jejího vůdce Ernsta Stavra Blofelda a řešilo se i mnoho dějových prvků projektu jménem Thunderball. McClory byl fascinován podmořským světem a proto chtěl mít ve filmu hodně scén pod hladinou moře. V létě 1959 měl ovšem premiéru jiný jeho film a kritika ho na festivalu v Benátkách nemilosrdně popravila. To byla pro Fleminga studená sprcha. Začal z projektu trochu couvat, ale McClory během několika měsíců připravil kompletní scénář. Fleming ho opatrně schválil a slíbil McClorymu, že s filmem půjde za studiem a prosadí McCloryho jako producenta. Pokud by to náhodou nevyšlo, vrátí mu scénář zpátky, aby ho zkusil udat sám někde jinde.

Místo toho ovšem Fleming během léta 1960 napsal knižní adaptaci scénáře a veškerý kredit si ukradl sám pro sebe (o McClorym je jen kratičká, ne úplně jasná zmínka v předmluvě). McClory a jeho spolupracovník Jack Whittingham okamžitě podali na Fleminga žalobu, ale neuspěli a kniha mohla jít do prodeje. Žalobci se ovšem odvolali a o dva roky později, v roce 1963, uspěli u vyšší instance. Flemingovi zůstala práva na knihu, McClorymu a Whittinghamovi zase na původní scénář, přičemž Fleming je musel u všech dotisků uvádět jako spoluautory.

V roce 1965 (už po Flemingově smrti) se natáčela filmová verze Thunderballu a producenti Broccoli a Saltzman udělali z McCloryho producenta, ovšem jen pod podmínkou, že jeho vlastní scénář následujících deset let nikdo nenatočí. McClory si vydělal, ale o osmnáct let později přeci jen nabídl svůj scénář ke zfilmování. Warner Bros. se nápadu hned chytli a velkorysý rozpočet přilákal zpátky i Seana Conneryho, který svou slavnou roli už dávno přenechal dalším hercům. Pro Eon Production to tedy byl několikanásobný bolehlav, protože Nikdy neříkej nikdy šel samozřejmě do kina proti Chobotničce s Rogerem Moorem. O kvalitách obou filmů se můžeme přít, ale na dolary o prvním víkendu v tehdy masivně propagované bitvě Bondů vyhrál Connery. Moore ho ovšem celosvětově trhnul cca o 27 milionů dolarů (160 vs 187 milionů celosvětově), což bylo ovšem částečně dáno tím, že Chobotnička startovala v létě a Nikdy neříkej nikdy až na podzim.

McClory vyhrožoval dalším zfilmováním Thunderballu i v devadesátých letech a v podstatě až do své smrti v roce 2006 se hádal s MGM a později i se Sony o každý cent, který mu z bondovské série mohl kápnout. Proto byla licence na Stavra i SPECTRE zablokována, vlastnila ji jak Sony (díky odkoupení katalogu MGM), tak McClory prostřednictvím zmíněného scénáře. Před několika dny však byla i poslední žaloba u soudu vyřešena mimosoudně (=Sony prostřednictvím MGM zaplatilo pozůstalým tučný balík peněz) a veškeré právní nesnáze tak byly definitivně a neodvolatelně vyřešeny. John Logan, scenárista nové bondovky, už asi nestihne Blofelda zahrnout do děje, ale pro budoucnost bondovek jsou tohle rozhodně dobré zprávy. Hned můžeme začít spekulovat o tom, kdo by si mohl charakteristicky plešatého vyhlazovače koček a světů zahrát. Než začnete nahazovat Stathama a Diesela, představte si je, jak sedí v křesle a hladí angorskou kočku. Zkrátka, zkuste nad tím popřemýšlet trochu víc do hloubky.

---

Vytáhni v hospodě: Blofelda si ve filmových bondovkách zahrálo hned několik herců (Donald Pleasence, Telly Savalas...), na testscreening dokonce kdysi dorazil i Jan Werich a dodnes existuje několik fotek, na kterých hladí ikonickou kočku. Postava Blofelda samozřejmě inspirovala i Dr. Zlouna ze série filmů s Austinem Powersem.