Hodí se na Days of Future Past (počeštěné jak Budoucí minulost) něco líp, než okřídlené "to nejlepší z obou světů"? Foxové našli lék na marveláckou expanzi už v příjemném retru První třída, které jen znovu dokázalo, že samostatný vesmír X-Menů je tak bohatý, že může chrlit filmy donekonečna. Jenže s příchodem čerstvé krve a omlazených charakterů se nabízela palčivá otázka. Pokud je fenomén X-Menů u fanoušků stále tak žádaný, proč nespojit příjemné s užitečným a neudělat mezi oběma érami časoprostorový tunel. Stačilo trochu zapátrat ve čtyřicetileté komiksové historii, a ukázalo se, že to rozhodně není nápad nejoriginálnější.

Chrise Claremonta tohle cestování časem napadlo už v roce 1980 (takže hlášky o Návratu do budoucnosti a Terminátorovi si strčte za klobouk). Kromě osvědčené současnosti a blízké budoucnosti se tak podíváme i do poněkud uvolněných sedmdesátých let. Pokud První třída trochu připomínala bondovky, Budoucí přítomnost nabídne spíš hodně vousáčů v hodně barevných sakách. Pokud vás ale módní výstřelky neodradí, rozhodně se v létě máte na co těšit. Vrací se staří X-Meni, vrací se mladí X-Meni a vrací se i Bryan Singer. A 20th Century Fox na tohle trumfové eso vsadila požehnané peníze. Hraje proti Marvelu v sezóně, která nabídne "jen" druhého Kapitána Ameriku a nepředvídatelné Guardians of the Galaxy. Jinými slovy má velkou šanci stát se komiksovým tahákem léta. Minimálně podle toho, co je vidět v první velké upoutávce.

V blízké, velmi pokažené budoucnosti...

Mluvili jsme o tom, že Claremont předběhl Terminátora. Jeho pochmurná vize budoucnosti, zakotvená v marveláckých kronikách jako Earth-811, se ovšem Cameronově robotizované noční můře dost podobá. Mutanti táhnou za jeden provaz, takže profesor Xavier a Magneto jsou zase největší kamarádi. Všichni mají víc vrásek, víc šedin a víc šrámů na už zdaleka ne tak naleštěných oblecích. Dokonce i na Wolverineovi najdete nějaký ten stříbrný vlas a mladíci a mladice z druhých a třetích X-Menů mají vousy (platí samozřejmě hlavně pro ty mladíky). Nelze přesně určit o jaký rok se jedná, ale tušíme, že za okny se odehrává něco nepěkného. Konkrétně tam pochodují obrovská kovová monstra - sentinely - jejichž úkolem je lovit mutanty a přesouvat je do koncentračních táborů.

Kitty Pryde se musí vrátit zpátky v čase (v komiksu se cestuje mezi lety 2013 a 1980, ve filmu bude časová díra větší, řekněme 202x a 197x), aby zabránila atentátu Magnetových pohůnků na senátora Kellyho. To by totiž mutanty tzv. odkopalo a spustilo masovou hysterii, která by vyústila v otevřenou válku proti nim, a to všemi dostupnými prostředky. Tady přicházejí ke slovu sentinelové, ale o těch až za chvíli. Claremontova komiksová série inspirovala řadu jiných kulturních děl, především pak seriálové Hrdiny, ve kterých Hiro na komiks několikrát odkazuje a posléze v epizodě Five Years Gone cestuje časem do podobně pokažené alternativní budoucnosti, v níž jsou superhrdinové nemilosrdně loveni a likvidováni.

Wolverine opět v hlavní roli

Filmová adaptace ovšem v příběhu dost nemilosrdně šachuje s postavami. Kitty Pryde se ve filmu sice objeví, opět v podání Ellen Page, ale její schopnost ohýbat časoprostor bude využita pro transport slavnějšího kolegy. Hádáte správně, producenti dali přednost Wolverineovi, nejplakátovějšímu z X-Menů. Je otázka, nakolik začíná jeho nasupený výraz diváky unavovat, ostatně i nezničitelné adamantium a Jackmanova muskulatura se musí jednou okoukat. V případě Budoucí minulosti si naštěstí může režírující Singer v propagačních materiálech vypomoct tak širokým hereckým ansámblem, že Wolverine sice pořád čouhá, ale ve společnosti Fassbendera, McAvoye, McKellena, Stewarta a mnohých dalších už přeci jenom nestrhává veškerou pozornost na sebe, jako tomu bylo v jeho letošní sólovce. I upoutávka je ostatně stříhaná tak, aby se dostalo na všechny a volba Wolverinea, vzhledem k jeho těsnějšímu vztahu s Xavierem už od prvního filmu, tak nějak dává smysl - pro fanoušky pouze filmových adaptací je to zkrátka nejlogičtější možná volba. A není pochyb o tom, že Jackman většinu vtípků, které budou plynout z časových paradoxů, zvládne dokonale prodat.

Tak trochu temnější Harry Potter

Foxové moc dobře vědí, že sedí na truhle plné zlata, kterou nehodlají Marvelu jen tak vrátit. Producenti mluví o nové éře X-Menů, započaté První třídou, jako o temnějším a akčnějším Harrym Potterovi. Máme tu děcka, s trochou fantazie by se dalo mluvit i o Brumbálovi (Xavier) a Voldemortovi (Magneto), ale je samozřejmě zbytečné hledat paralely, protože kromě školního prostředí tu žádné nejsou, to se jen studio snaží sehnat levný marketing. Padlo ovšem i přirovnání k Temnému rytíři. První třída prostě byla takovou ustavující náladovkou, ve stylu Batman začíná. Teď už do toho ale mohou tvůrci znovu šlápnout a sám Singer potvrdil, že Budoucí minulost je nejen jeho největší, ale zároveň nejtemnější film s X-Meny. Srovnejte si to s už tak celkem pochmurnou dvojkou. Singer tvrdí, že humor ve filmu je, ale přeci jen se tu hraje o hodně, a proto se nevyhneme tísnivému pocitu. Možná to i pár postav schytá nadobro, i když moc dobře víme, že v x-menovském vesmíru žádné definitivy neplatí. Kromě návratu Patricka Stewarta jako profesora Xaviera se před natáčením otevřeně mluvilo o nějaké cameo roličce pro Jamese Marsdena (Cyclops), a tak nelze předem vyloučit žádnou možnost.

Tím spíš, že mají Foxové s touhle sérií velké plány. Nebude z toho pravděpodobně potterovských osm dílů, ale rozhodně je o čem vyprávět, a to i přesto že některé zápletky se bohužel příliš kryjí s jinými marvelovskými hrdiny, a proto bude obtížné je využít. Komerční úspěch zřejmě rozhodne, zda by Foxové šli do nějaké koprodukce, která by umožnila určité ikonické příběhy (House of M) odemknout a zadaptovat je v omezené verzi, která by se soustředila jen na x-menovský vesmír. Jsou to samozřejmě jen spekulace, ale určité náznaky "půjčování" si superhrdinů napříč studii už se objevují v Budoucí minulosti.

Staří, mladí, půjčení a noví

Mluvíme samozřejmě o Quicksilverovi a Scarlet Witch. V komiksovém světě jsou to potomci Magneta, ale zároveň členové Avengers. Quicksilver a jeho sestra se objeví jak v Budoucí minulosti, tak ve druhých Avengers. V marvelácké týmovce bude jejich mutantí původ pravděpodobně ignorován, zatímco v X-Menech bude tlačen dopředu. Co se týče jejich tatínka a vztahu k němu, to už se musíme nechat překvapit. Quicksilver je jeden z nejrychlejších superhrdinů, svým způsobem jde o protiváhu Flashe z DC Comics... mladý frajírek, který občas neodhadne své síly, ale má srdce na správném místě. Se Scarlet Witch je to mnohem složitější. Její síla je obrovská, podle některých fanoušků až přestřelená, a její role v dalším ději je vyloženě klíčová. Správně uchopit takovou postavu je opravdový oříšek. Tihle vypůjčení nováčci doplní vskutku nabitou soupisku. Máme tu několik tupláků - Xaviera (McAvoy/Stewart), Magneta (Fassbender/McKellen), Wolverinea (Jackman/Jackman), mladou verzi Mystique (Jennifer Lawrence), původní soupisku v podání Storm (Halle Berry), Rogue (Anna Paquin), Iceman (Shawn Ashmore) nebo Kitty Pryde (Ellen Page). A ještě mnohem víc, pokud máte náladu, vygooglujte si mutanty jako Bishop, Warpath, Blink, Ink nebo Sunspot. Někteří z nich budou mít roli větší, jiní se jen mihnou.

Každopádně by mělo jít o ještě mnohem větší skvadru než ve finále třetích X-Menů, kdy se Ratner trochu utrhl ze řetězu. Singer to má ale podle všeho dobře vymyšlené a každý jednotlivý mutant má ve snímku své místo. Kvůli cestování časem dokonce Singer kontaktoval Jamese Camerona, aby mu se všemi případnými paradoxy poradil.

Bolivar Trask: Roboti zrození z komplexu?

Sentinely jsme mohli vidět už ve třetím díle, kdy jednomu z nich utrhne Wolverine v simulátoru hlavu. Taky jsme tam mohli vidět Bolivara Traska v podání Billa Dukea. Komiksový Trask byl přitom inspirován podobou Walta Disneyho (který zase není nepodobný Howardu Starkovi, ale to už jsme u přesmyček Stark - Trask). Ve filmové adaptaci ho bude hrát Peter Dinklage, takže snaha o nějaké realistické ztvárnění tu určitě nebude, spíš sem možná zabloudí komplex malého vzrůstu, který se odrazí v poněkud přerostlých Sentinelech, sofistikovaných robotech - podobných transformerům - kteří umí detekovat, lovit a samozřejmě i likvidovat mutanty. Potíž je v tom, že se sentinelové vymknou z rukou Traskovi i americké vládě, která si je objednala. A než se stačíte rozhlédnout, už pochodují po povrchu zemském a ničí vše, co jim přijde pod ruku. Uvědomí si totiž, že jsou nadřazení mutantům i lidem. Těžko říct, co všechno nám o nich film stihne odvyprávět a jestli se objeví ten úplně první z nich - Master Mold. Nechme se překvapit.

Tým v zákulisí

O Cameronovi už jsme se zmínili a Singera asi nemá cenu představovat. S první adaptací X-Menů pomáhal nakopnout komiksovou revoluci, která trvá dodnes. Ve druhém díle naznačil, že lze na plátně úspěšně ukočírovat víc než tucet hrdinů a dokonce diváka donutit, aby se o ně bál. Singer si přivedl zpátky Johna Ottmana (hudba u druhých X-Menů, ale také asistence na střihu), kostymérku Louise Mingenbach (první dva díly). Na scénáři kromě Matthew Vaughna, a autora předlohy Chrise Claremonta, spolupracoval i Simon Kinberg, kterého mají u Foxů rádi už od Jumpera a třetích X-Menů. Dělal i na První třídě, přepisoval prvního Sherlocka Holmese s Downeyem Jr. a prsty má i v připravované reimaginaci Fantastické čtyřky. Šéfem vizuálních efektů je Richard Stammers, který od dob práce na Potterech hodně vyrostl a z poslední doby se může pochlubit např. Prometheem (mluvíme o trikové stránce, takže chlubení je na místě). Tenhle zákulisní tým samozřejmě není zárukou peckového filmu, ale rozhodně nabízí dostatek zkušeností. A pokud Singer najde deset let starou formu, nemáme se čeho bát.

Co jsme ještě neviděli

Aktuální upoutávka je v podstatě totožná s tou, kterou viděli v červenci návštěvníci Comic-Conu. To mimochodem znamená, že většina CGI záběrů ještě není hotová. Proto v traileru nejsou vidět sentinelové nebo mutanti, jejichž superschopnosti vyžadují nějakou tu postprodukci (konkrétně třeba nováček Quicksilver). Podle Singera je to první ukázka, která má diváka namlsat a seznámit ho s atmosférou a tím, co je v sázce. Proto ty zaprášené kostýmy, divoce namaskovaní neznámí hrdinové a víceméně komorní výjevy, v nichž jen málokdy někdo levituje a veškeré efekty spadají do kategorie praktických (jednoznačně nás těší, že se na ně ve filmu najde místo). Největším moneyshotem tak zůstávají prsa Jennifer Lawrence, ve scéně, kdy je vláčena po chodníku Magnetem... zjevně má hodně železa v krvi. Kdo si při tomhle záběru nevzpomene na dvojku, ten ji zřejmě neviděl. A měl by to zatraceně rychle napravit.