Jsme zpátky a s námi i nový nášup největších krutoborců, akčních řízků a obecně chlápků, kteří otvírají pivní láhve otočkou o 720 stupňů. Jedině v naší Bitvě borců se ale mohou utkat navzájem, aniž by museli přesedlávat z jednoho turnaje na druhý. Samozřejmě můžete spekulovat, že mimo bezpečí svých arén s pevně danými pravidly, by je Arnold schovaný v houští rozstřílel jako otravné driblující mouchy, ale na to tu nehrajem. V soubojích holýma rukama je tahle pětice nedostižná, takže až si náhodou někdo z ostatních borců zapomene vzít do koupelny bouchačku, může to být jejich poslední hodinka. I když zrovna ten Arnold nám v Pravdivých lžích předvedl, že bitky na toaletách zvládá s přehledem. Takže kdo se vlastně dneska mezi provazy postavil? Rozhodně to nejsou žádné slečinky, které by při prvním zásahu na solar hledaly bílý ručník. Ne, tihle budou bojovat i se zlámanými žebry. A kdyby jim náhodou některé vykukovalo z těla, jsou schopni ho vyrvat a zarazit vám ho do krku.

BITVA BORCŮ

Yuri Boyka

Málokdy se stane, že se ze záporáka druhého dílu stane hrdina trojky. Ano, spousta producentů má spoustu řečí o tom nebo onom záporákovi, co si zaslouží spinoff, ale kolik takových jste ve skutečnosti viděli? Producenti Undisputed si srandu nedělali a dali Scottu Adkinsovi šanci zazářit ve třetím díle, kdy Yuri v zapadlé věznici rozchodí natřikrát zlomenou nohu, a rozmlátí napadrť konkurenci od Brazílie až po Řecko. Jeho nucený ruský přízvuk, žulový sixpack a klasický východní plnovous si zamilujete, stejně jako jeho brutální akrobacii, kdy z třetího salta nečekaně vystřelí noha a udělá protivníkovi díru do hlavy. Vždyť on to vlastně v té dvojce nemyslel zle, jenom se snažil vyhrát. Kdo by přece nechtěl vyhrát, no ne? Duel ve trojce navíc nebezpečně připomíná čtvrtého Rockyho, kdy Boykův protivník baští steroidy jako o život, a rád protivníky dobíjí do posledního dechu. Můžete třikrát hádat jak dopadne. Oddělení zlomenin v místní klinice bude mít opět napilno.

Frank Dux

Krvavý sport udělal z Van Dammea hvězdu a svým způsobem byl natočen podle skutečných událostí, protože opravdový Frank Dux na asijských šampionátech taky dělal velkou parádu. S výsledným filmem ale moc spokojený nebyl a jednou se dokonce s Van Dammem málem popral. Tyhle drby však neušpiní legendu o mladém rozštěpařovi (to je ještě víc než oštěpař), který mlátí nevinné cihly a umí stejně tak Karateku jako karate. Tedy ne že by Van Dammeovy roznožky jakkoliv karate připomínali, ale na to se v asi nejslavnějším turnajovém béčku všech dob vůbec nebere ohled. Důležité je vyhrát, vyspat se s blonďatou novinářkou a donutit Bolo Yeunga, aby řekl "strýčku". Nebo tak něco. Upřímně, tyhle turnajovky měly v osmdesátých letech tak pitomé zápletky, že je rovnou házíme do guilty pleasure kolonky. Van Damme si z tohohle subžánru udělal vlastní hřiště, jak dokazuje i první Kickboxer. Ten ale nemá tak rozkošný 80s soundtrack a hromadu komických postaviček, takže u nás Frank Dux prostě vede.

Lee

Máme ještě něco dodávat? Bruce Lee by si v Drak přichází klidně podal i Freddyho Kruegera. Samozřejmě v polospánku. Raketové reflexy, tělo jeden pletenec svalů a povaha, kterou nerozhází ani dvoumetrový černoch snažící se metat jednu otočku za druhou. Tahle americká premiéra sice patří k Leeovým slabším filmům, ale to neznamená, že tu nerozkope všechno, co nestihne odletět samo o sobě. A protože tu většina protivníků křídla nemá, skončí bradou vzhůru. Včetně hlavního záporáka s rukavicí plnou břitů. Bruce by možná tuhle postavu v pozdější fázi kariéry atakoval hrdinou Hry smrti, kdyby mu bylo souzeno zmíněný snímek dokončit. Měl to být ultimátní turnajový snímek, kdy hrdina prochází pagodou a v každém patře narazí na mistra určitého bojového stylu. Trochu jako videohra, ale s neustálým bojovým vřískáním. Škoda, že to nevyšlo, i když ten souboj s Kareemem Abdul-Jabarem zůstane v naší mysli navěky. Stejně jako Leeovo narcistické ohrnování nosu nad protivníky. Jako jeden z mála si to totiž mohl dovolit.

Liu Kang

Posterboy všech videoherních verzí Mortal Kombatu a vlastně i obou filmů. Liu Kang byl naštěstí ve filmech obsazen někým, kdo umí kopat nad úroveň pasu, a ve skutečnosti JE Asiat. Robin Shou se sice v Hong Kongu nikdy příliš neprosadil, ale zvládá svoje kung-fu a občasné kaskadérské kousky víc než obstojně. A když jde do tuhého, prostě hodí fireball nebo se promění v draka. V repertoáru Mortal Kombatu to nejsou úplně nejsilnější triky, ale Liu Kang umí rotovat vzduchem stejně neúnavně jako největší asijské hvězdy. Když ho v jednom díle videohry tvůrci poslali do věčných lovišť, vyvolalo to takovou vlnu odporu, že v sequelu musel vstávat z mrtvých. Tomu se říká star power, dámy a pánové. Už proto má Liu Kang velkou šanci v naší bitvě urvat solidní místo.

Ip Man

Kdykoliv si pustím scénu, ve které Ip Man zlikviduje deset japonských karatistů, běhá mi po zádech husí kůže. Ano, wing chun není zrovna nejkoukatelnější bojové umění - nekope se v něm nad pas, neskáče se vzduchem a salta jsou rovnou zakázána. Celé tohle bojové umění je o efektivnosti, o likvidaci protivníka na krátkou vzdálenost, o blocích, pákách a krátkých, extrémně rychlých a přesných úderech. Proměnit tuhle premisu ve fotogenické akční scény je vždycky výzva. A Donnie Yen se výzev nebojí, zvlášť když je může pokořit vlastníma rukama. Milujeme otočky, flashkicky a divoké veletoče na drátech, ale tohle... tohle máme rádi taky. Protože na rozdíl od poletování v Tygrovi a drakovi tak nějak věříme, že kdybychom v jeho společnosti potkali uprostřed temného průjezdu dvacet chlapů s mačetami, Ip Man by nás z toho vysekal, aniž by hnul brvou.